(AKTUALIZOVÁNO, 18:30) Dětská nemocnice v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny se dnes stala terčem ruského náletu, informovaly ukrajinské úřady. Pod troskami se nacházejí děti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti. Počet obětí neupřesnil. Podle gubernátora Doněcké oblasti si útok vyžádal 17 zraněných. Prezident zásah označil za zvěrstvo a vyzval mezinárodní společenství k okamžitému vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou.

Podle prvotních zpráv z obléhaného Mariupolu se terčem ruského ostřelování a bombardování staly dětská nemocnice a porodnice. Úřady v první zprávě uvedly, že podle očitých svědků je zraněných a mrtvých zřejmě velké množství a škody jsou kolosální. Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko zatím potvrdil 17 zraněných z náletu. Podniknutý byl podle něj v době dohodnutého příměří, které mělo umožnit evakuaci civilistů.

„Mariupol. Přímý zásah ruských vojsk do porodnice. Pod troskami jsou lidé. Pod troskami jsou děti. Je to zvěrstvo!“ uvedl Zelenskyj podle listu Ukrajinska pravda. Prezident podle deníku položil otázku, jak dlouho ještě bude svět spolupachatelem tím, že ignoruje teror. „Okamžitě uzavřete nebe! Okamžitě zastavte vraždění! Máte (k tomu) sílu. Ale zdá se, že ztrácíte lidskost,“ prohlásil.

⚡️ Russian airstrike destroys maternity, children's hospital in Mariupol.

According to President Volodymyr Zelensky, there are still adults and kids under the rubble. The number of victims is yet unknown, local authorities report.

Video: Mariupol City Council pic.twitter.com/dBGWRzEQrw

— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 9, 2022

Mariupolská radnice zveřejnila video se záběry poničené dětské nemocnice. Město na březích Azovského moře čelí ruskému útoku prakticky od začátku invaze před dvěma týdny.

Od začátku ruské invaze přišlo v obléhaném městě se zhruba 400 000 obyvateli o život nejméně 1170 civilistů, uvedl dnes zástupce starosty Serhij Orlov podle tiskových agentur. Tyto údaje nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Ve městě dnes do masového hrobu pochovali 47 obětí. Lidé jsou v Mariupolu bez vody, tepla, elektřiny a plynu. Musí si rozpouštět sníh, aby se mohli napít, dodal Orlov.

Ruské palbě a bombardování čelí i druhé největší ukrajinské město Charkov. Zásah utrpělo oblastní policejní velitelství, čtyři lidé přišli o život a dalších 15 utrpělo zranění, uvedl podle listu Ukrajinska pravda náčelník oblastní vyšetřovací správy Serhij Bolvinov. Momentálně se odstraňují trosky, ze kterých hasiči vynášejí těla zabitých.

Rusko na dnešek opět přislíbilo zastavení palby a utvoření humanitární koridorů z obléhaných ukrajinských měst.

(AKTUALIZOVÁNO, 14:23) Státy Evropské unie se dnes shodly na uvalení dalších sankcí kvůli ruské agresi na Ukrajině. Na sankčním seznamu se nově objeví jména 160 ruských politiků a oligarchů. Unie také rozšíří vyloučení z mezinárodního platebního systému SWIFT i na běloruské banky. Oznámila to Evropská komise.

Mezi lidmi, kterým EU zmrazí majetek na svém území a zakáže cesty do unijních států, je 146 členů Rady federace, horní komory ruského parlamentu, která ratifikovala smlouvy se samozvanými separatistickými republikami na východě Ukrajiny. Kromě nich se postihy vztahují i na 14 oligarchů napojených na režim ruského prezidenta Vladimira Putina.

We are further tightening the net of sanctions responding to Russia’s military aggression against Ukraine

•Listing 160 individuals: oligarchs, Russian Federation Council members
•Belarus banking sector
•Export of maritime navigation technology to Russia
•Adding crypto-assets

— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) March 9, 2022

Unijní opatření se po několika předchozích vlnách sankcí budou vztahovat na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se dnes rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska.

Sedmadvacítka také zmrazí platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučí ze systému SWIFT tři velké běloruské banky.

(AKTUALIZOVÁNO, 11:00) Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo dokument, o němž tvrdí, že jde o originál tajného rozkazu svědčícího o tom, že Kyjev připravoval na březen útok na Donbas. Informovala o tom agentura TASS. Ukrajinská strana zatím na tuto zprávu nereagovala. Část Donbasu na východě Ukrajiny ovládají proruští separatisté. Ochranou ruského obyvatelstva v Donbasu Moskva mimo jiné ospravedlňuje svou nynější agresi vůči Ukrajině.

Podle ruského ministerstva ve zmíněném rozkazu z ledna, který byl předán velení ukrajinské Národní gardy, je „podrobně rozepsán plán přípravy jedné z úderných skupin na útočné operace v zóně takzvané operace spojených sil v Donbasu“, napsal TASS.

Tajný rozkaz podle Moskvy vydal velitel Národní gardy generálplukovník Mykola Balan 22. ledna. Podle názvu dokumentu se mělo jednat o „organizaci výcviku praporu taktické skupiny 4. operační brigády k plnění bojových (speciálních) úkolů v operaci společných sil v rámci brigády ozbrojených sil Ukrajiny“.

(9:59, původní zpráv) Kyjev informaci o setkání Lavrova a Kuleby potvrdil. Moskva vychází z toho, že se jednání uskuteční, informovala podle agentury TASS mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.

Šlo by o schůzku mezi oběma znepřátelenými zeměmi na dosud nejvyšší úrovni od 24. února, kdy Rusko vojensky napadlo Ukrajinu.

„(Rozhovory) by měly být zítra (ve čtvrtek). Vycházíme z faktu, že jelikož je potvrdila ukrajinská strana, tak se budou konat, vzhledem k tomu, že jsou iniciativou Turecka, které organizuje všechny ty události, na jejichž okraji by se mělo setkání odehrát,“ řekla podle TASS Zacharovová v rádiu Sputnik.

Podle Zacharovové se ruská strana na jednání připravuje, nekomentovala ale pozici, s níž Moskva k rozhovoru přistoupí. Lavrov podle mluvčí zamíří do Turecka už dnes.

Upon President @RTErdogan’s initiatives & our intensive diplomatic efforts, Foreign Ministers Sergei Lavrov of #Russia & Dmytro Kuleba of #Ukraine have decided to meet with my participation on the margins of @AntalyaDF.

Hope this step will lead to peace and stability.

— Mevlüt Çavuşoğlu (@MevlutCavusoglu) March 7, 2022

Ankara pořádá pravidelné diplomatické fórum ve městě Antalya na jihu země a o možnosti setkání ministrů zahraničí Ruska a Ukrajiny na jeho okraji hovořil tento týden šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. Turecko, které je členem NATO a udržuje dobré vztahy s Moskvou i s Kyjevem, se již od začátku rusko-ukrajinského konfliktu nabízelo jako prostředník.