Dnes je čtvrtek 26. května 2022., Svátek má Filip
Počasí dnes 21°C Oblačno

Aktualizováno: Třináctý den války. Budeme bojovat až do konce, řekl Zelenskyj

Aktualizováno: Třináctý den války. Budeme bojovat až do konce, řekl Zelenskyj
Ukrajinští vojáci pomáhají obyvatelce města Irpiň během evakuace. Právě s evakuováním civilistů byly poslední dny problémy, protože ruští vojáci útočili i na evakuační koridory | zdroj: Profimedia

Ruský nálet na ukrajinské město Sumy měl za následek 21 obětí. Rusko hrozí, že vypne plyn proudící do Německa. Situace v mnoha ukrajinských městech je kritická.

(AKTUALIZOVÁNO, 19:50) Ukrajinci se nevzdají, budou o svoji zemi bojovat za každou cenu. V bezprecedentním projevu k zaplněnému sálu dolní komory britského parlamentu to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ke konci druhého týdne války v jeho zemi volal po dalším zpřísňování protiruských sankcí a zopakoval žádost o pomoc se zabezpečením nebe nad Ukrajinou. Britský premiér Boris Johnson jej ujistil, že Británie hodlá dál Kyjevu dodávat zbraně a vyvíjet tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina.

Zelenskyj se stal prvním lídrem cizí země, který kdy promluvil k poslancům shromážděným v zasedacím sále Dolní sněmovny. Běžně podobná vystoupení poslanci poslouchají v sále Westminster Hall, uvádí zpravodajská společnost BBC. Ukrajinský prezident se na schůzi sněmovny připojil prostřednictvím videohovoru, jeho slova poslouchal zaplněný sál včetně velké části kabinetu i stínové vlády. Když Zelenskému předal slovo šéf sněmovny Lindsay Hoyle, celé publikum začalo tleskat vestoje.

„Budeme bojovat až do konce, na moři, ve vzduchu, budeme pokračovat v boji za naši zemi, stůj co stůj,“ řekl prezident o válce s Ruskem, v níž už zahynuly stovky, ne-li tisíce Ukrajinců. „Budeme bojovat v lesích, budeme bojovat na polích, na pobřeží, v ulicích,“ pokračoval Zelenskyj, patrně v odkaze na slavný projev britského premiéra Wistona Churchilla na začátku války s nacistickým Německem.

Vyjádření přichází po pondělním rozhovoru s americkou televizí ABC, v němž ukrajinská hlava státu hovořila o ochotě vést dialog s Ruskem a naznačovala možnost kompromisu v otázce nezávislosti separatistických republik na Donbasu a Ruskem anektovaného poloostrova Krym. Podle BBC Zelenskyj v interview také fakticky potvrdil ochotu Kyjeva opustit ústavou zakotvené směřování země do NATO a místo něj vytvořit spolehlivý systém bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, jehož součástí by mohlo být i Rusko.

Po dnešním Zelenského projevu v Dolní sněmovně se slova chopil britský premiér Johnson, který podobně jako předseda Hoyle vyzdvihl statečnost Ukrajinců tváří v tvář ofenzívě výrazně silnější nepřátelské armády. Británie a její spojenci jsou podle Johnsona odhodláni pokračovat ve vyzbrojování Ukrajiny a tlačit na Moskvu, „dokud Putin neselže“.

Zelenskyj předtím britskému parlamentu adresoval prosbu, aby se dál zpřísňovaly sankce namířené proti Rusku a jeho ekonomice. Už poněkolikáté pak vyzýval západní spojence k opatřením na zastavení ruského bombardování Ukrajiny. Evropští a američtí lídři v posledních dnech vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou garantovanou silami NATO jasně odmítají, jedná se nicméně o poskytnutí stíhaček ukrajinským letcům.

(AKTUALIZOVÁNO, 16:51) Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novém projevu upozornil na akutní potřebu evakuovat civilní obyvatelstvo z míst bojů, informuje agentura AP. Západní státy znovu vybídl, aby Ukrajinu podpořily v obraně vzdušného prostoru zavedením bezletové zóny nad touto zemí.

Ve svém videoprohlášení, natočeném na neznámém místě, upozornil, že v ostřelovaném a obklíčeném Mariupolu zemřelo na dehydrataci dítě. Starosta Mariupolu už v pátek oznámil, že lidé ve městě nemají pitnou vodu, elektřinu a vytápění a že jim dochází i jídlo. Jednání o vytvoření humanitárního koridoru vedoucího z města zatím selhávala. Ukrajinské ministerstvo obrany dnes obvinilo ruské jednotky, že nedodržují klid zbraní na trase koridoru, který se má brzy otevřít.

Do Mariupolu dnes zamířilo asi 30 autobusů, kterými mají být lidé dopraveni do Záporoží. Zelenskyj ale upozornil, že ohledně koridoru není nic pevně dojednáno, a tak je možné, že „ruští vojáci budou na tyto dopravní prostředky prostě střílet“. Už v minulých dnech Kyjev ruské síly obvinil, že útočí i na trasy, kterými se mají civilisté přesouvat do bezpečí.

Vina za úmrtí lidí při leteckých útocích nebo blokádách leží jednoznačně na ruském státu, řekl ukrajinský prezident. „Ale zodpovědnost za to leží na těch, kdo už 13 dní nejsou s to někde na Západě v kancelářích přijmout rozhodnutí. Na těch, kdo ještě neuzavřeli ukrajinský vzdušný prostor,“ citovala jeho slova agentura Interfax Ukrajina. Západní lídři se bezletovou zónu nad Ukrajinou zdráhají zavést v obavě, že by zapojením svých bojových letounů NATO vstoupilo do přímého konfliktu s Ruskem.

Zelenskyj kromě toho bez dalšího upřesnění sdělil, že Červený kříž Ukrajincům zakazuje, aby používali emblém organizace na svých autech. Autobusy mířící směrem k Mariupolu na sobě podle záběrů označení Červeného kříže mají, není ale jasné, kdo ho na ně umístil, upozornila agentura AP.

(AKTUALIZOVÁNO, 14:15) Na Ukrajině, která už téměř dva týdny čelí ruské invazi, se dnes podařilo otevřít první humanitární koridor dohodnutý s Moskvou. Týká se ale jen jednoho města, východoukrajinského Sumy, ač ruská strana oznámila, že umožní evakuaci civilistů z pěti měst, z některých měl ovšem koridor směřovat do Ruska či Běloruska. Před ruskou invazí na Ukrajině už podle OSN uprchly na Západ dva miliony lidí, víc než polovina do Polska.

O příměří a humanitárních koridorech jednaly v pondělí při třetím kole rozhovorů delegace Ruska a Ukrajiny v běloruském pohraničí. Moskva poté oznámila otevření humanitárních evakuačních koridorů z Kyjeva, Charkova, Mariupolu, Černihivu a Sumy. Ukrajinská agentura Unian dnes dopoledne ale informovala, že evakuace začala jen ve městě Sumy, odkud první vozidla vyjela kolem 09:00 SEČ a zamířila do středoukrajinské Poltavy. Klid zbraní má platit do 20:00 SEČ.

(AKTUALIZOVÁNO, 12:10) Počet potvrzených obětí leteckého útoku z dnešní noci na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny vystoupil na 21, uvedla oblastní prokuratura. Mezi mrtvými jsou dvě děti.

Agentura Unian předtím s odvoláním na poradce ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka napsala, že útok si vyžádal 18 civilních obětí na životech. Prokuratura ve svém prohlášení zdůraznila, že ruské síly útočily na rezidenční čtvrti, a uvedla, že zahajuje trestní stíhání.

(AKTUALIZOVÁNO, 10:00) Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Německa proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy. V pondělí večer před takovým krokem v ruské státní televizi varoval vicepremiér Alexandr Novak.

„Máme plné právo přijmout reciproční rozhodnutí a uvalit embargo na dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1, který je dnes vytížen až na 100 procent,“ prohlásil Novak. „Ale ještě toto rozhodnutí nepřijímáme. Nikdo tím nezíská,“ zdůraznil. Rusko se však podle něj cítí být evropskými politiky a jejich nařčeními tlačeno tímto směrem.

Projekt paralelního a nedávno dokončeného plynovodu Nord Stream 2 německá vláda zastavila, když ruský prezident Vladimir Putin před dvěma týdny uznal nezávislost dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Nord Stream 1 je už více než deset let důležitým zdrojem plynu pro Německo, připomíná časopis Der Spiegel. Plynovod vede z Ruska přes Baltské moře na sever Německa.

Podle Novaka sleduje Rusko vyjádření západních politiků, kteří se chtějí odstřihnout od ruského plynu a ropy. Unijní politici podle něj svým počínáním přispívají k růstu cen energií.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naopak požaduje ostřejší sankce proti Rusku. Nutný je podle něj bojkot ruského vývozu, a to včetně ropy a plynu. S takto rázným postupem ale nesouhlasí Německo, protože podle kancléře Olafa Scholze nemá Evropa náhradní řešení.

„V současné době neexistuje žádný jiný způsob, jak Evropě zajistit zásobování energiemi pro vytápění, mobilitu, zajištění elektřiny a průmysl,“ uvedl v pondělí Scholz. To je podle něj důvod, proč Německo podporuje cílené sankce, ze kterých jsou záměrně vyjmuty dodávky energií.

Kancléř řekl, že Evropská unie sice hledá alternativy, ale překonání energetické závislosti na Rusku nebude rychlé. „Nestane se tak přes noc,“ dodal.

(8:38, původní zpráva) Ruský nálet, který mířil na ukrajinské město Sumy, měl za následek více než 10 obětí včetně dětí. Informovala o tom agentura Unian a odvolala se na gubernátora Sumské oblasti Dmytra Žyvyckého.

„Téměř v centru města Sumy zničily bomby několik domů. Smetlo je to úplně z povrchu Země. Byly to soukromé domy. Jsou mrtví, více než 10 lidí. Bohužel jsou tu i mrtvé děti,“ oznámil gubernátor. Připomněl, že během bojů v pondělí přišli o život čtyři mladí vojáci z místní domobrany.

Údaje o zabitých a raněných při náletu se postupně upřesňují. „Hasiči rozebírají trosky a hasí požáry. Zdravotníci pracují, zachraňují životy, “ řekl Žyvyckyj. „Nikdy to neodpustíme,“ dodal pak na adresu Ruska.

Od začátku ruské invaze přišly podle ukrajinských úřadů o život více než 2 tisícovky civilistů, a to včetně několika desítek dětí. OSN potvrdila, že zahynulo nejméně 406 civilistů, z toho 27 dětí. Přes 1200 lidí utrpělo zranění.

Zdroje: