Věnce k památníku na pražském Vítkově přišli dnes položit politici, zástupci církve i veteránských spolků. Historické události si na místě připomněly desítky lidí.

„Generace tehdejších sovětských vojáků nenese odpovědnost za to, čím je dnešní Rusko. Úcta k padlým by se neměla stávat obětí dnešních nadšených šiřitelů ruské propagandy, jako jsou Noční vlci, nebo jejich čeští podporovatelé. Jejich aktivity nemají s pietou nic společného a jsou spíše zneuctěním památky těch, kteří položili své životy,“ řekl Pavel.

Podle něj připomínka druhé světové války má v sobě „bolestivý paradox“. „Země, jejíž jméno nesly hlavní síly, které se podílely na osvobozování Československa, tedy první, druhý a čtvrtý ukrajinský sbor, je dnes sama objektem agrese jedné z tehdejších vítězných mocností, Ruska,“ poznamenala hlava státu. Podle ní konflikt na Ukrajině připomíná rozsahem a mírou destrukce bojiště druhé světové války.

Prezident dodal, že i tehdy konflikt začal poukazováním na nedodržování práv národnostní menšiny a voláním po odtržení území, byl tlak na postoupení části země výměnou za nezahájení války. Připomněl někdejší Mnichovskou dohodu, kdy se části území muselo vzdát Československo.

„Nejhorší v historii je nepoučit se a opakovat stejné chyby. Jsem velice hrdý na to, že ČR od prvních dní války na Ukrajině ji velice intenzivně podporuje a chce si zachovat svoji čest,“ uvedl Pavel. Dodal, že svoboda a mír nejsou zadarmo. „Je důležité o ně neustále usilovat, chránit je a v případě, že je potřeba, také pro jejich obranu hodně obětovat. Stejně tak, jako to dělali všichni ti, na které dnes vzpomínáme, a jako to dnes dělají hrdinští obránci Ukrajiny,“ uzavřel prezident.

Vzpomínková akce na Vítkově začala vojenskou přehlídkou. Velitel čestné jednotky podal hlášení prezidentovi. Zazněla hymna. Za zvuků chorálu Ktož sú boží bojovníci pak vojáci přinesli historické armádní prapory. Jako první položila věnec k hrobu neznámého vojína hlava státu, po ní se přišli poklonit předsedkyně a předseda obou parlamentních komor a premiér. Nechyběli ministryně obrany, náčelník generálního štábu, pražský primátor a kardinál. Přišli také veteráni, zástupci veteránských spolků či sokolové. Přítomní uctili minutou ticha památku vojáků, kteří položili život při obraně vlasti. Následoval přelet vojenských stíhacích letounů a vrtulníků nad Vítkovem. Historické události si přišly na místo připomenout také desítky lidí.

Podle Fialy je potřeba, aby Rusko se svou agresí na Ukrajině neuspělo

Události druhé světové války je potřeba připomínat v souvislosti s aktuálním zhoršením bezpečnostní situace. Je potřeba, aby Rusko na Ukrajině se svou agresí neuspělo, řekl novinářům po vzpomínkové akci k výročí konce války na pražském Vítkově premiér Petr Fiala (ODS). Ocenil také solidaritu lidí s uprchlíky.

„Je důležité (události a konec války) si to připomínat i v souvislosti s tím, jak se zhoršila bezpečnostní situace ve světě. V souvislosti s tím, že nedaleko od nás probíhá válka, která svými hrůzami připomíná tragédii druhé světové války. To všechno nás upozorňuje na to, že bezpečnost, nezávislost, svoboda nejsou samozřejmé věci,“ řekl předseda vlády. Podle něj má Česko výhodu, že je členem EU a NATO. „Členství v Severoatlantické alianci znamená, že jsme si vědomi své odpovědnosti, že se podílíme na kolektivní obraně, že přispíváme dostatečně k tomu, abychom byli tak silní, aby se nikdo neodvážil na nás zaútočit. To je pro nás velká záruka míru,“ uvedl premiér.

Řekl, že je třeba myslet na ty, kteří na Ukrajině bojují za právo rozhodovat o svém osudu. „Oni do značné míry - a to není fráze - bojují i za nás. Je potřeba, aby Rusko se svou agresivní politikou neuspělo. Aby vidělo, že cesta agrese není cesta, jak naplnit své cíle,“ řekl Fiala. Dodal, že je proto potřeba Ukrajinu dál podporovat.

„Nikdo z nás není žádným válečným štváčem, nikdo z nás nechce tu válku prodlužovat. Na druhou stranu nemůže Ukrajina obětovat nic z toho, co je její, na co má historické právo, co jí někdo ukradl. Pokud hovoří někdo o míru a o cestách k jeho dosažení, stoprocentně jsem všemi deseti pro, abychom přispívali k mírovému řešení, ale ne za cenu toho, že Ukrajina bude muset vydat nějaké své území,“ řekla novinářům ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Podle ní členství v NATO představuje i závazek podílu na společné obraně a ČR by neměla být „černým pasažérem“. Ministryně dodala, že armádu čeká modernizace. Zmínila budování těžké brigády, rozhodnutí o nákupu bojových vozidel pěchoty či přístupu k nadzvukovému letectvu i připravovaný nábor.

Česko podle premiéra díky zkušenostem s totalitami a okupacemi od počátku Ukrajině poskytovalo pomoc humanitární i vojenskou. Stalo se tak příkladem pro mnoho zemí, které se přidávaly, podotkl předseda vlády. Zmínil, že ČR podporuje také ukrajinské ambice začlenit se do západních uskupení.

Podobně se vyjádřili i šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) či předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj začátek ruské agrese na Ukrajině připomínal to, co předcházelo před osmi desetiletími vzniku protektorátu a vypuknutí války, protože „velmoci byly tolerantní k diktátorovi“. Českou odpovědností a závazkem je pomoci Ukrajině uspět a vyhrát, řekla Pekarová Adamová. ČR podle ní ukazuje, jak je potřeba se zachovat v případě, když je někdo napaden.

Fiala ocenil i solidaritu lidí, kteří poskytli pomoc a útočiště uprchlíkům, a to hlavně ženám a dětem. Poukázal také na to, že Češi věnovali ve sbírkách nemalé částky na humanitární i vojenskou pomoc.

Pieta na pražských Olšanech byla obžalobou Ruska a oslavou Ukrajiny

Konec druhé světové války a osvobození Československa dnes odpoledne na pražských Olšanských hřbitovech u pomníku vojákům Rudé armády připomnělo pietní shromáždění. Přišel předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) či představitelé České obce sokolské. Zúčastnil se také Vitalij Usatyj, který nyní v ČR zastupuje Ukrajinu jako chargé d’affaires. Spolu s českými politiky připomněl podíl ukrajinských vojáků na osvobozování Československa.

Usatyj uvedl, že mezi vojáky Rudé armády pohřbenými na Olšanských hřbitovech je řada Ukrajinců. Mobilizováni byli podle něj v letech 1943 až 1944, kdy Ukrajina do boje proti nacistickému Německu za jeden rok vyslala 3,7 milionu lidí. Celkem bojovalo v řadách Rudé armády přes šest milionu Ukrajinců a další v řadách armád Polska, USA nebo například Británie, uvedl.

Podobně jako čeští politici dnes Usatyj mluvil o podobnosti historických událostí v době Mnichovské dohody před druhou světovou válkou a současností. Připomínal, že tehdy spojenci ustoupili Hitlerovi, který pak rozpoutal válku.

Ukrajinský chargé d’affaires řekl, že vojáci, kteří ve válce položili životy, doufali, že jejich potomci nebudou muset znovu bojovat. Dnes jejich vnuci a pravnuci musí svoji vlast bránit proti agresorům, tentokrát z Ruska. Uvedl také, že válka znovu přišla z míst, odkud v minulosti nejvíce zaznívala slova proti fašismu v hitlerovském Německu - a kde znovu nabírá na síle podobný režim. „Ano, to, co vidíme v Rusku, je obyčejný fašismus,“ řekl Usatyj.

Podle něj není jiná možnost, než na Rusko vytvářet tlak pomocí sankcí a naprostou izolací režimu Vladimira Putina, který je ale také nutné porazit přímo na bojišti. „Myslím, že dnes už je každému zřejmé, že vojenská porážka Ruska je nutností. A stejně jako před 80 lety neseme hlavní tíhu my, Ukrajinci. Bohužel vítězství bude dosaženo za cenu životů desítek tisíc Ukrajinců. Stejně tak jako vítězství ve druhé světové válce stálo miliony životů,“ dodal.

O paralele s Mnichovskou dohodou mluvil i Vystrčil. Parafrázoval také známý dobový výrok Winstona Churchilla, který před druhou světovou válkou řekl, že mocnosti si volili mezi „hanbou a válkou“. Česko dnes podle něj volí mezi hanbou a podporou Ukrajiny. „Jsem rád, že ČR volí podporu Ukrajiny,“ dodal. Ústupky Rusku označil za cestu, kterou by se Česko nemělo vydávat.

Lipavský mluvil o vývoji po válce, kdy nacistický režim vystřídal komunismus, který je podle něj podobně zločinný. „V tom nás dějinná zkušenost spojuje s mnoha národy Sovětského svazu,“ řekl. Zmínil, že bolševické režimy zavraždily nebo deportovaly řadu lidí mimo jiné z Ukrajiny, kteří za války bojovali proti nacistické okupaci. Řekl také, že Rusko si v posledních letech přivlastňuje zásluhy za vítězství nad nacismem a Putinův režim tím ospravedlňuje svou agresivní imperiální politiku, jejíž obětí je nyní Ukrajina.

Konec druhé světové války si lidé připomněli i v Plzni nebo ve Velichovkách

Čtyřdenní program završily Slavnosti svobody v Plzni. Vrcholem byla tradiční nedělní přehlídka historické vojenské techniky Konvoj svobody. Osvobození americkou armádou si tímto způsobem lidé v Plzni připomínají od roku 1990 a s výjimkou dvou let poznamenaných pandemií koronaviru na ně každoročně přijížděli z USA a Belgie přímí účastníci válečných bojů. Letos poprvé veteráni nepřijeli - mnozí zemřeli nebo jim už zdravotní stav nedovolil absolvovat náročnou cestu a program.

Konec války vzpomněli lidé také v lázeňském areálu ve Velichovkách na Náchodsku. Stovky lidí přihlížely příjezdu konvoje historických amerických vojenských vozidel. Připomněly si tím nejenom 78. výročí konce druhé světové války, ale zároveň událost z 8. května 1945, která se přímo váže k Velichovkám. Američané tehdy přijeli do Velichovek, aby s německým maršálem Ferdinandem Schörnerem vyjednali kapitulaci.