Ruský prezident dodal, že se za vojáky celá země modlí, a vyzval k vítězství v nynější válce, kterou ruská vojska loni v únoru na jeho rozkaz rozpoutala vpádem na Ukrajinu. Vinu za rozpoutání nejhoršího pozemního konfliktu v Evropě od konce druhé světové války Putin opět dal Západu.

„Jsme hrdi na účastníky speciální vojenské operace. Na všechny, kdo bojují v první linii, kdo pod palbou zásobují frontu, zachraňují raněné. Není teď nic důležitějšího než váš boj. Na vás teď spočívá bezpečnost země, na vás závisí budoucnost naší státnosti a lidu. Se ctí plníte svou povinnost, bojujete za Rusko,“ zdůraznil ruský prezident.

Za „speciální vojenskou operaci“ Moskva označuje válku proti Ukrajině, která dnes pokračuje 440. dnem. Ruský prezident ve svém projevu ale použil i slova o „opravdové válce“.

„Proti naší vlasti byla znovu rozpoutána opravdová válka, ale postavili jsme se na odpor mezinárodnímu terorismu, ubráníme i obyvatele (východoukrajinského) Donbasu, zajistíme naši bezpečnost,“ ujistil Putin. Obvinil Západ, že se snaží ovládat jiné země a zničit systém mezinárodní bezpečnosti a práva - a v tom podle Putina tkví příčina katastrofy, kterou prožívá ukrajinský lid.

„Jakákoliv ideologie nadřazenosti je ve své podstatě zvrácená, zločinná a smrtonosná,“ prohlásil Putin. Západní elity podle něj „stejně jako dříve hlásají svou výlučnost, rozeštvávají lidi a rozdělují společnost, vyvolávají krvavé konflikty a převraty, sejí nenávist, zlobu proti Rusku, agresivní nacionalismus a ničí ty rodinné, tradiční hodnoty, které dělají člověka člověkem“. A to vše západní elity podle Putina dělají proto, aby i v budoucnu „diktovaly, vnucovaly národům svou vůli, svá práva, pravidla, což je v podstatě systém loupení, násilí a útlaku“.

„Zdá se, že zapomněli, k čemu vedly šílené ambice nacistů na ovládnutí světa, zapomněli, kdo porazil toto příšerné, naprosté zlo, kdo se postavil na obranu rodné země a nešetřil životy kvůli osvobození národů Evropy,“ řekl Putin.

Putin ocenil také přítomnost vůdců dalších postsovětských zemí - převážně středoasijských - na přehlídce, která je druhým rokem ve stínu ruské invaze na Ukrajinu. Putin přišel z Kremlu na tribunu na Rudém náměstí v doprovodu prezidentů Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu Kasyma-Žomarta Tokajeva, Sadyra Žaparova, Imomaliho Rachmona, Serdara Berdymuhamedova, Šavkata Mirzijojeva a také arménského premiéra Nikola Pašinjana a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka.

Na přehlídku nebyly pozvány velvyslankyně Británie a Spojených států, uvedl náměstek ministra zahraničí Sergej Rogov. Londýn a Washington přitom byly hlavními spojenci Moskvy za druhé světové války.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu uvedl, že přehlídky se účastní více než 10 000 vojáků a více než 120 kusů vojenské techniky.

„Putin na přehlídce pronesl projev, ve kterém nezazněla ani jediná nová myšlenka - a všechny staré zněly stejně jako dříve,“ napsal v komentáři server Meduza, který působí v lotyšském exilu. I podle komentáře britské stanice BBC byla hlavní myšlenka Putinova projevu „naprosto předvídatelná“ - a sice šlo o paralelu mezi někdejším sovětským bojem proti nacismu a nynějším válčením Ruska na Ukrajině. Vcelku se Putinův letošní projev nelišil od loňského, kdy obvinil Západ a Severoatlantickou alianci z toho, že učinily konflikt na Ukrajině nevyhnutelným.

Ruská státní televize Rossija 24 letošní přehlídku charakterizovala jako součást ruského odporu proti údajným snahám o přehodnocení výsledků druhé světové války, čehož známkou je podle moderátorky také „boj s neonacismem“ na Ukrajině. Přehlídky se podle televize účastnilo i 530 účastníků „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá válku proti Ukrajině.

Vedle prezidenta se na tribuně nacházel Gennadij Zajcev, kterého TASS označil za „legendu“ sovětských a ruských tajných služeb, a po druhé straně osmadevadesátiletý Jurij Dvojkin, který se za druhé světové války na západní Ukrajině podílel na zničení odboje ukrajinských nacionalistů.

Přehlídka se konala za přísných bezpečnostních opatření, která byla přijata také v návaznosti na dronové útoky na Kreml z minulého týdne, z nichž ruští představitelé obvinili Ukrajinu a označili je za pokus Kyjeva zabít Putina. Ukrajina to odmítla. Škody po nedávných útocích připisovaných Ukrajině v poslední době utrpěla také řada dalších objektů kritické infrastruktury v Rusku. Zpravodaj BBC uvedl, že spíše než sváteční ovzduší v Moskvě proto tentokráte panovala spíše nervozita a nejistota.

Letecká část přehlídky byla zrušena, uvedla agentura TASS s tím, že zrušení této tradiční části přehlídky nebylo oficiálně oznámeno, ale už generálních zkoušek v dubnu a v květnu se letadla a vrtulníky neúčastnily. Letecká přehlídka se nekonala ani loni, ale to úřady vysvětlily údajně nepříznivým počasím. Pozorovatelé za důvod spíše pokládali nasazení letectva na Ukrajině. Dnes bylo v Moskvě během přehlídky slunečno.

Na přehlídce byla poprvé předvedena obrněná vozidla Achmat a Spartak, která vyjela na Rudé náměstí hned po historických tancích T-34, které patří k symbolům sovětského vítězství v druhé světové válce. Jiné, moderní tanky, tentokráte chyběly. Armáda nicméně předvedla obrněné vozy Tigr-M a Bumerang, taktické rakety Iskander i strategické rakety Jars a systém protivzdušné obrany S-400 Triumf, uvedla agentura RIA Novosti.

V nejméně šesti ruských oblastech byly letošní oslavy zcela zrušeny kvůli obavám, že by se mohly stát terčem ukrajinských útoků. Zrušena byla letos také tradiční součást oslav Dne vítězství, pochod Nesmrtelného pluku. Při něm lidé nesou portréty svých příbuzných, veteránů z druhé světové války.

Oslavy výročí porážky nacismu přicházejí v době pokračujících ruských ztrát ve válce na Ukrajině, která trvá již 15. měsícem, a také před očekávanou ukrajinskou protiofenzivou, jejímž cílem má být osvobození Ruskem okupovaných částí Ukrajiny.

Den vítězství je klíčovým výročím pro prezidenta Putina, který často připomíná bojového ducha a oběti, které pomohly Sovětskému svazu porazit nacistické Německo ve druhé světové válce. Snaží se tím v Rusech podnítit pocit vlastenectví, a to zejména poté, co loni v únoru zahájil invazi do sousední země pod záminkou její „denacifikace“, jakkoli v čele Ukrajiny je prezident židovského původu a krajní pravice podle výsledků voleb sehrávala v ukrajinské politice jen okrajovou roli.

Rusko slaví vítězství ve druhé světové válce o den později než většina zemí Evropy, protože v době, kdy nacistické Německo 8. května podepsalo kapitulaci, bylo v Moskvě vzhledem k časovému posunu již po půlnoci, tedy 9. května.