Soudce Jan Musil předem zdůraznil, že cílem nálezu je sjednotit obecnou praxi, nejde prý o kritiku konkrétního postupu města Zlín ani spolků, které využívají zákon o svobodném přístupu k informacím.

Soud se podnětem zabýval přesto, že úředníci nevyčerpali všechny možnosti obrany - nepodali správní žalobu. Jde o problém, který se týká velkého počtu lidí, desítky podobných sporů zatěžují českou justici, uvedl Musil.

Pod stížnost se podepsalo 23 lidí, kteří v roce 2014 byli, případně dosud jsou, na vedoucích místech zlínského magistrátu. V červnu 2015 spolek Právo ve veřejném zájmu požádal o sdělení jejich platů a odměn v předcházejícím roce.

Město nejprve informace poskytlo v anonymizované podobě, po opakovaných žádostech doplnilo i jména a funkce, a to i přes výslovný nesouhlas zaměstnanců. Spolek žádal ještě zveřejnění informací na internetu, čemuž zabránilo předběžné opatření vydané ústavními soudci loni v červnu.

Nárok na informace o platech a odměnách ve veřejné správě se opíral o průlomové rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) z roku 2011. Zákon o svobodném přístupu k informacím se na úředníky a další zaměstnance podle NSS vztahuje kvůli tomu, že jsou odměňováni z veřejných prostředků.

V roce 2014 NSS dalším verdiktem doplnil, že úřady mohou žádosti zamítnout jen výjimečně, pokud nejsou konkrétní pochybnosti o hospodárnosti odměn a pokud zaměstnanec vykonává jen různé pomocné práce, třeba údržbu a úklid.

U soudu skončí víc lidí 

Podle současného rozsudku nicméně před poskytnutím údajů o platu podle informačního zákona musí státní úřady či samosprávy vždy zvážit konkrétní okolnosti. Právo na informace ve veřejném zájmu není absolutní, zdůraznil soud (ÚS). Podle nového nálezu je nutné zjišťovat, v čem konkrétně spočívá veřejný zájem, zda žadatel není kverulant, a zohledňovat také právo na ochranu soukromí a osobních údajů úředníků.

"ÚS konstatuje, že poskytování informací o odměnách za práci není obecně protiústavní, nicméně případný zásah do základních práv dotčených osob je nutno posuzovat podle okolností každého jednotlivého případu," uvedl soudce. 

Středeční nález podle Musila neotvírá cestu k odškodnění za dříve zveřejněná data o mzdách či odměnách. Nemá zpětnou působnost, úřady dříve postupovaly podle platné judikatury.

Podle spoluautora zákona o svobodném přístupu k informacím Oldřicha Kužílka se na faktickém obsahu práva na informace nic nemění. "K témuž výsledku se ale bude docházet jinou, složitější cestou, kdy bude nutné zvažovat všechny okolnosti," komentoval rozsudek.

Podle něj ústavní soud otevírá "výbušnou" otázku, jestli je možné, aby renomovaný novinář měl větší právo na informace než běžný občan. "Mnohem více situací povede k tomu, že se lidé budou obracet na soudy," domnívá se Kužílek.