(AKTUALIZOVÁNO, 16:50) Blinken dodal, že situaci nadále považuje za velmi znepokojivou. Moskva v úterý oznámila, že část z desetitisíců ruských vojáků se od hranic sousední země vrací do svých obvyklých posádek.

„Rusko něco říká. A pak je tu to, co dělá. A my jsme nebyli svědky žádného stahování jeho sil,“ řekl Blinken v televizi MSNBC. „Nadále pozorujeme pohyb jednotek k hranici (s Ukrajinou), nikoliv pryč od hranice,“ dodal.

„Stále pozorujeme síly, zejména jednotky stojící v popředí jakékoliv obnovené agrese vůči Ukrajině, jak jsou nadále na hranici, shromažďují se na hranici,“ řekl pak televizi ABC s tím, že rozhodnutí zmírnit napětí v regionu leží zcela na ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi.

„Prezident Putin si vytvořil podmínky pro to, aby mohl jednat jen s malým varováním,“ řekl Blinken. „Může zmáčknout spoušť, může ji zmáčknout dnes. Může ji zmáčknout zítra. Může ji zmáčknout příští týden. Pokud chce obnovit agresi vůči Ukrajině, ty jednotky tam má,” dodal americký ministr zahraničí.

Americký prezident Joe Biden již v úterý po prvním oznámení o stahování prohlásil, že se reálný ústup zatím nepodařilo potvrdit. Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že se do svých posádek stahují jednotky Západního a Jižního vojenského okruhu, což jsou okruhy sousedící s Ukrajinou.

„Jsme připraveni na diplomacii,“ řekl dnes Blinken. „Jsme připraveni i na agresi, (jsme) připraveni tak či tak,“ dodal.

(AKTUALIZOVÁNO, 13:10) Ukrajina dosud nezaznamenala žádné stahování ruských sil od ukrajinských hranic, uvedl podle stanice BBC ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Abych byl upřímný, reagujeme na realitu, ale zatím žádné ruské stažení nevidíme. Zatím jsme o něm jen slyšeli,“ řekl Zelenskyj během návštěvy vojenského cvičení na západě Ukrajiny.

Soustředění desítek tisíc ruských vojáků u hranic s Ukrajinou vyvolalo obavy z případné ruské invaze. Moskva takový záměr popírá a v úterý ohlásila začátek stahování části svých jednotek do jejich trvalých posádek. Americký prezident Joe Biden ale později prohlásil, že se reálné stahování zatím nepodařilo potvrdit.

Zelenskyj poznamenal, že všichni normální lidé doufají ve zmírnění napětí, ale připomněl, že jeho země čelí ruské hrozbě už řadu let, a tak zůstává v klidu. A vyčká, až „všichni uvidí“ stahování ruských sil, protože „zatím jsou to jen prohlášení“.

Ruské ministerstvo obrany dne oznámilo, že do svých posádek se stahují jednotky Západního a Jižního vojenského okruhu, což jsou okruhy sousedící s Ukrajinou.

(11:18, původní zpráva) Evropská unie vyzvala Rusko, aby ukázalo jasné kroky vedoucí ke snížení napětí kolem Ukrajiny. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová při dnešním jednání v Evropském parlamentu uvedla, že Rusko v úterý vyslalo signály, které si protiřečí.

Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella jsou členské země v postoji k Rusku jednotné, Moskvu ale kritizoval, že chce o bezpečnosti v Evropě jednat hlavně s USA. Vrcholní představitelé EU se domnívají, že Ukrajina je v současnosti silnější zemí, než byla v roce 2014, kdy Rusko anektovalo poloostrov Krym.

„Není možné mít na jedné straně diplomatická jednání a současně hromadění vojáků,“ uvedl předseda Evropské rady Charles Michel. Rusku vzkázal, aby mělo odvahu se rozhodnout pro diplomacii a jednání.

Signály, které si protiřečí

Podle šéfky EK musí Moskva dát jasně najevo, jakou cestou se chce vydat. Z Ruska podle ní přišly signály, které si protiřečí. V úterý Rusko oznámilo, že část vojsk umístěných v příhraničí s Ukrajinou a v Bělorusku se vrací do domovských posádek, tentýž den ale ruský parlament vyzval k uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny.

„Spolupráce mezi námi a Ruskem je stále možná,“ uvedla von der Leyenová. Evropská komise pracuje s mezinárodními partnery na sankcích, které by v případě útoku Ruska na Ukrajinu státy zavedly. V případě invaze bude podle von der Leyenové odezva „silná a rychlá“ s rozsáhlým dopadem na ruskou ekonomiku.

Šéf unijní diplomacie Borrell uvedl, že členské státy jsou v postoji vůči Rusku jednotné. Moskvu kritizoval, že v současné krizi Evropské unii přehlíží a snaží se ji rozdělit.

„Podle Moskvy o bezpečnosti v Evropě rozhoduje Washington,“ uvedl Borrell. V jednáních je podle něj nicméně nutné brát v potaz také bezpečnostní obavy Ruska.

Podle špiček Evropské unie je situace na Ukrajině lepší než v roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Země je podle von der Leyenové v současnosti svobodnější, demokratičtější a silnější. „A to je přesně důvod, proč jí Kreml znovu hrozí,“ uvedla šéfka Evropské komise.

Ukrajinu chce EU podpořit novou půjčkou v hodnotě 1,2 miliardy eur (zhruba 30 miliard korun), o které budou dnes hlasovat evropští poslanci. Michel také řekl, že zemi by měla ekonomicky pomoci konference mezinárodních dárců.