Ruská agrese vůči Ukrajině, globální spolupráce demokracií a závislost členských států EU na totalitních režimech jsou tématem dvoudenní parlamentní konference zemí Evropské unie v Praze. Na konferenci bylo pozváno 52 zahraničních delegací.

Stefančuk na začátku poděkoval šéfům parlamentů za podporu Ukrajiny a připomněl okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968 pod vedením tehdejšího Sovětského svazu. Československo se podle něj muselo vyrovnat s okupací, terorem a perzekucemi, ale nikdy neztratilo svoji sílu a stalo se nedílnou součástí demokratického světa a členem EU a NATO.

Rusko ostřeluje civilní objekty a snaží se, aby Ukrajinci co nejvíce trpěli a opustili víru, že se ubrání, řekl Stefančuk. „Nicméně Rusko nezlomí Ukrajince. Jsme si jistí tím, že boj a vítězství nás ochrání před genocidou a že Rusko se bude zodpovídat za své činy,“ poznamenal a vyzval k utvoření mezinárodního tribunálu.

Ukrajina se podle šéfa Nejvyšší rady připravuje na osvobození, potřebuje ale munici, zbraně a školení pro vojáky. Zbraně, které zemi Západ poskytl, byly podle něj velmi důležité, dále ale Ukrajina potřebuje například kvalitní letectvo.

Na červencovém summitu NATO ve Vilniusu by si Ukrajina ráda vyslechla pozvání do aliance včetně specifických termínů, řekl Stefančuk. Zároveň uvedl, že se Ukrajina posunula v plnění sedmi podmínek, které stanovila Evropská komise pro vstup do EU.

I v době války podle Stefančuka Ukrajina sní o míru a návratu k normálnímu životu i v nyní okupovaných teritoriích. Požádal zástupce parlamentů, aby podpořili mírovou iniciativu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Obnova země by podle něj měla být financována skrze prostředky a aktiva, která byla zmrazena ruskému státu. „Za agresi by mělo zaplatit Rusko, protože to je země, která agresi provádí,“ řekl. „Bylo by dobré mít právní mechanismus, který by umožnil využít finanční prostředky při znovuobnovení Ukrajiny,“ dodal.

Adamová: Jednat o míru lze jen z pozice síly

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) je přesvědčena o tom, že se Rusům nedaří a ani nepodaří převzít na bojišti na Ukrajině iniciativu. Řekla to dnes v projevu na konferenci předsedů parlamentů Evropské unie v Praze.

Podle zástupkyně dolní komory parlamentu je třeba odmítnout tezi, že dodávkami zbraní Ukrajině se přilévá olej do ohně. Jednat o míru lze podle ní pouze z pozice síly. Evropě podle Pekarové Adamové také chybí jasná představa, jaké vztahy chce mít s Ruskem po konci války. Vést o tom debatu je zásadním úkolem, míní.

„Ukrajinská armáda dnes kontroluje výrazně více území, než při našem loňském setkání. Ztráty jsou sice stále vysoké - jak mezi vojáky, tak mezi civilisty, ale Rusům se nedaří, a jsem přesvědčena, že se jim již nepodaří, převzít na bojišti iniciativu,“ řekla Pekarová Adamová na úvod panelu věnovaného ruské agresi proti Ukrajině a reakci EU.

Šéfové obou parlamentních komor Slovinska, Česka a Španělska | zdroj: Profimedia

Podpora Ukrajiny mezi Evropany podle ní možná už není tolik emotivní, nicméně dramaticky neklesá. V této souvislosti také varovala před demagogií a vědomou polarizací veřejného mínění.

Před Evropou je podle Pekarové Adamové pět hlavních úkolů. Prvním je otázka rozšíření EU, přičemž směřování Ukrajiny k členství v bloku by mělo být reflektováno v procesu obnovy země, míní. Dalším úkolem je bezprostřední pomoc, včetně například odminování ukrajinského území. „Odhaduje se, že množství min, které byli Rusové schopni instalovat během roku, by se současným tempem odstraňovalo po dobu minimálně deseti let,“ řekla.

Hovořila též o nutnosti dodávek zbraní pro Ukrajinu. „Musíme si uvědomit, že se rozhoduje na bojišti. Proto je třeba naprosto odmítnout tezi, že dodávkami zbraní bránícímu se napadenému státu jen přiléváme oleje do ohně. Je to právě naopak. I ti, co vyzývají k diplomatickému řešení, by měli uznat, že jednat o míru lze pouze z pozice síly,“ poznamenala. Dodávky zbraní jsou k tomu podle ní nezbytnou podmínkou.

Podle předsedkyně sněmovny je nutné dělat vše pro to, aby Ukrajina válku vyhrála co nejdříve. Evropě také chybí jasná představa, jaké vztahy chce mít s Ruskem po konci války, míní. Vést o tom debatu je podle ní zásadním úkolem.

Ukrajina hrdinně bojuje s agresorem. Jsem přesvědčena, že Rusům se na bojišti nepodaří převzít iniciativu. Proto v pomoci nesmíme polevit.

Bylo mi ctí přednést projev na setkání předsedů evropských zemí a jsem ráda, že s námi byl i předseda Nejvyšší rady Ukrajiny @r_stefanchuk. pic.twitter.com/SFnqrbRWxX

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) April 24, 2023

Ruskou invazi na Ukrajinu dala do souvislostí i se vztahem Číny a Tchaj-wanu. „Vítězství ruské diktatury a brutality na Ukrajině by pouze povzbudilo další potenciální agresory od Blízkého východu po Tchajwanskou úžinu,“ uvedla. Agrese proti Tchaj-wanu by podle Pekarové Adamové znamenala extrémní dopad na Evropu i v ekonomické oblasti. Za potřebné považuje přesvědčit o skutečném stavu věcí partnery v Africe, Asii či Latinské Americe.

V závěru předsedkyně sněmovny pozvala kolegy na parlamentní summit Krymské platformy, který se uskuteční 24. října v Praze. Platforma sdružuje národní a mezinárodní snahy o osvobození poloostrova.

Rusko po invazi na Ukrajinu podle Rakušana EU překvapila svou jednotou

Evropská unie překvapila Rusko po jeho invazi na Ukrajinu svou jednotou, rázností a rozhodností, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v úvodu parlamentní konference. Ocenil, že tím unie ukázala, že stojí za svými hodnotami. EU podle něj v posledních letech z historického hlediska stála možná před největšími výzvami od druhé světové války.

Rakušan zmínil některé krize posledních dvou desetiletí, například ekonomickou krizi z let 2008 a 2009, migrační krizi před osmi lety nebo covidovou epidemii. „Čím si prošla Evropa, se bude z historického odstupu brát jako jedno z nejtěžších poválečných období, které přinášelo velké výzvy,“ uvedl.

Vicepremiér připustil, že loni na počátku krize spojené s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu měl jisté obavy, jak jednotná dokáže EU být. „Zda dokážeme pojmenovávat své hodnoty a stát za nimi,“ řekl. Připomněl, že třeba v covidové krizi trvalo dlouho najít společnou cestu, prvním krokem naopak bylo uzavření hranic, a to v mnohem větší míře než při migrační krizi.

Postoj k ukrajinské krizi však byl jiný, unie i její obyvatelé podle Rakušana ukázali neobyčejnou míru solidarity. „Rusko nebylo ničím víc překvapeno, než tím, jak jednotně, rázně a rozhodně jsme reagovali,“ uvedl Rakušan. EU i její členové zvládají jasně pojmenovávat, kdo je agresor a oběť, celoevropská řešení pak dodržují i na úkor vlastního komfortu, dodal.

V budoucnu se podle něj samozřejmě najdou témata, kde jednota unie nebude stejná jako v případě války na Ukrajině. „Ale ukázali jsme, že máme shodu na tom, jaké hodnoty jako Evropané zastáváme,“ zdůraznil. Úkolem politiků je nyní podle Rakušana přesvědčovat lidi, že další pomoc Ukrajině má smysl. Musí být stejně dlouhá, jako bude ruská agrese, míní. „Ukrajina brání naše hodnoty, brání demokracii,“ řekl.