Premiéři Moskvu obvinili z porušování mezinárodního práva a vedení politické a hybridní války, Kreml podle nich navíc už dlouho systematicky podrývá mezinárodní stabilitu a bezpečnost.

„Ukrajina nechce být ve válce s Ruskem. To nechceme ani my. Je však stále jasnější, že Rusko se už dávno rozhodlo, že bude ve válce s námi,“ uvedli premiéři v článku, ve kterém vyzývají k další politické a vojenské podpoře Ukrajiny. „Pokud Rusko vyhraje a Ukrajina padne, střední Evropa může být klidně další na řadě,“ napsali.

„Mír zkrátka může nastat jen za podmínek Ukrajiny. Zamrzlý konflikt je nejoblíbenějším způsobem Ruska, jak si koupit čas - předstíráním ukončení války, kterou samo rozpoutalo,“ uvedli Fiala, Heger a Morawiecki.

Rusko napadlo Ukrajinu loni v únoru. Obě strany se pár týdnů nato sešly k vyjednávání o míru, rozhovory však ustrnuly na mrtvém bodě a od té doby se je nepodařilo obnovit. Ukrajina mimo jiné požaduje stažení Ruska ze všech okupovaných ukrajinských území. Moskva naopak vyžaduje, aby Kyjev uznal nárok Ruska na čtyři ukrajinské oblasti, které mají ruské jednotky částečně pod kontrolou.

„Teď není čas na umírnění našeho odhodlání,“ uvedli premiéři a dodali, že je potřeba Kyjevu poskytnout „veškeré zbraně a finanční pomoc“, kterou k porážce Ruska a obnovení své územní celistvosti potřebuje.

„Vzhledem k bezohlednému ruskému ostřelování a útokům by neměl být předem vyloučený žádný druh konvenčních zbraní“, které západní spojenci na Ukrajinu dodají, domnívají se premiéři.

Mezi spojenci na začátku letošního roku vznikly spory například o dodávky tanků Leopard německé výroby, které se nakonec po vyvinutí tlaku na Berlín podařilo urovnat. Část dodávek už na Ukrajinu dorazila, další se očekávají.