Stoltenberg s Pavlem hovořil například o dalším plánovaném zvyšování obranných výdajů, které má schvalovat červencový alianční summit ve Vilniusu. Česká republika podle prezidenta příští rok zvýší vojenské výdaje na dvě procenta hrubého domácího produktu a je ochotna diskutovat o dalším zvýšení, pokud to bude nutné.

„Jsem rád, že všichni rozumíme tomu, že není žádná jiná možnost než podporovat Ukrajinu. Alternativou je ruský úspěch, který by pro nás znamenal mnohem více problémů a možná ještě vážnějších, než jaké máme dnes,“ prohlásil Pavel. Do centrály NATO, kde v letech 2015-2018 působil jako šéf Vojenského výboru aliance, zavítal na úvod své první návštěvy Bruselu v prezidentské funkci.

Stoltenberg ocenil Pavla jako silného stoupence NATO a také skutečnost, že Česko již dodalo Ukrajině tanky, vrtulníky a protivzdušné systémy. Alianční státy musí podle generálního tajemníka v podpoře napadené země pokračovat a dokázat ruskému vůdci Vladimiru Putinovi, že se v plánech na zdolání ukrajinského odporu dlouhodobou opotřebovávací válkou zmýlil.

„Je zjevné, že potřebujeme investovat více do obrany, protože žijeme v nebezpečnějším světě a vidíme, že prezident Putin je připraven použít sílu proti sousedům,“ prohlásil Stoltenberg po setkání s Pavlem, jehož dalším tématem byly právě peníze. Kromě samotné podpory Ukrajiny je podle šéfa NATO nutné dále zvětšit armádní zdroje v rámci posilování vojenské přítomnosti na východním křídle aliance, které má odradit Putina od případného útoku na další země.

Stoltenberg chce na summitu navrhnout, aby dosavadní cíl dvou procent HDP pro zbrojní výdaje nebyl stropem, ale minimálním prahem, z něhož by rozpočty jednotlivých zemí měly vycházet. Česká vláda plánuje splnit dvouprocentní slib příští rok. „Jsme ale také otevřeni diskusi o vyšších výdajích, pokud budou nutné,“ řekl Pavel, podle něhož je důležité účelné vydávání peněz za nové vojenské kapacity.