Britští představitelé na summitu ministrů zahraničí skupiny G7 v Japonsku uvedli, že očekávají odvetný úder Ruska a „musí být připraveni“ na extrémní taktiku při pokusu o udržení ukrajinského území.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv v březnu prohlásil, že Moskva je připravena Ukrajincům úder vrátit. Varoval, že jeho země by použila „naprosto jakoukoli zbraň“, pokud by se Kyjev pokusil dobýt zpět Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014. Zdá se tak, že Moskva připouští, že by se její síly na Ukrajině brzy mohly ocitnout v defenzivě, protože ruská zimní ofenziva zpomaluje.

Ruská jaderná rétorika sjednotila ministry zemí G7, kteří po svém pondělním dvouhodinovém zasedání vydali prohlášení, v němž odsoudili hrozby jako „nepřijatelné“ a kritizovali Putinův plán rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku. Představitelé G7 uvedli, že během jednání došlo k „otevřené výměně názorů“ na přístup k ukrajinskému konfliktu, včetně „budoucích vyhlídek“ na ukončení války. Ta by podle britského premiéra Rishiho Sunaka nakonec měla skončit u jednacího stolu.

Zdroje z britského ministerstva zahraničí nicméně naznačily, že jedinou cestou k vyřešení konfliktu by bylo, kdyby Putin stáhl své jednotky z Krymu a Západ poskytl Kyjevu potřebné nástroje.

Ukrajina, další země a třeba britský expremiér Boris Johnson volají po navýšení britských dodávek na Ukrajinu, včetně tanků a stíhaček. Britská vláda je ale přesvědčena, že už dodává vše, co Kyjev potřebuje, píše The Guardian.

Válka na Ukrajině směřuje k patové situaci, pokud Západ „do toho nepůjde naplno“ a nezvýší svou vojenskou podporu, uvedla v pondělí transatlantická skupina bývalých vysoce postavených diplomatů a vysokých vojenských poradců. „Prohlášení o neochvějné podpoře“ nestačí a „činy stále neodpovídají rétorice“, uvedla skupina.

Na summitu G7 ministři potvrdili svůj závazek „zintenzivnit, plně koordinovat a prosazovat“ sankce proti Rusku. Dohodli se i na lepší koordinaci, aby zabránili obcházení opatření proti dodávkám zbraní Moskvě od třetích stran.

Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden vyvolal kontroverzi, když při zpátečním letu z Číny prohlásil, že Evropa by se svou zahraniční politikou neměla stát „vazalem“ Spojených států. Již dříve byl Macron obviněn z naivity, když řekl, že Moskva nesmí být „ponížena“ a bude potřebovat bezpečnostní záruky. Představitelé G7 zdůraznili, že všechny členské země včetně Francie jsou zajedno v tom, že je třeba zabránit Putinovým pokusům rozdělit a opanovat.

Zejména východoevropské vlády obvinily Macrona, že se nedokázal poučit z války. Domnívají se, že bez americké vojenské a finanční podpory Kyjevu, která je více než třicetkrát vyšší než podpora od Francie, by už ukrajinská obrana padla.

Při samostatných jednáních v Japonsku vytvořily země G7, včetně Británie, USA, Kanady, Japonska a Francie, alianci pro rozvoj společných dodavatelských řetězců jaderného paliva, jejímž cílem je vytlačit Rusko z mezinárodního trhu s jadernou energií. Britské ministerstvo pro energetickou bezpečnost uvedlo, že těchto pět zemí využije své civilní sektory jaderné energetiky k oslabení ruského vlivu na dodavatelské řetězce, a odřízne tak Putina od prostředků k financování invaze na Ukrajinu.

Putin podle médií navštívil okupovaná území jindy, než tvrdí Kreml

Sedmdesátiletý Putin podle ruských médií v pondělí navštívil vojenské uskupení Dněpr v Chersonské oblasti a poté velitelství národní gardy Vostok v Luhanské oblasti.

Návštěva se ale mohla odehrát už minulý týden. Tvrdí to ruský nezávislý server Agentstvo po analýze oficiálního videa. Kreml po kritice video stáhl a nahradil ho jiným, kde sporná pasáž chybí.

Putin na původních záběrech předává ikonu vojenským velitelům a řekne: „Teď budou Velikonoce, že?“ Pravoslavné Velikonoce se přitom letos slavily v neděli 16. dubna. Putin při té příležitosti v noci na neděli navštívil moskevskou katedrálu Krista Spasitele.

Ve videu, které je na stránkách Kremlu nyní, bylo slovo „budou“ vystřiženo. Zmizelo i ze záběrů zveřejněných na účtu prezidentské tiskové služby na sociální síti Telegram. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov se pak podle ruských médií snažil novináře ujistit, že cesta se konala v pondělí po Velikonocích. „Opravdu, když prezident předával ikonu, řekl, že máme Velikonoce. Ale ty slavíme 40 dní,“ uvedl Peskov, podle kterého nejsou pochybnosti namístě. „Chytili se té věty a okamžitě začali s hypotézami o tom, co se nestalo. Cesta byla včera (v pondělí),“ řekl v úterý Peskov.