Svět může rozdělit digitální železná opona. Čínské technologie slouží autoritářům v desítkách zemí

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Mnohé africké země vítají Čínu a její komunistickou stranu s otevřenou náručí. V Pekingu vidí nově etablovanou globální velmoc, která dřív byla stejně jako ony "obětí západního kolonialismu". Spojené státy si čínský náskok v investicích do infrastruktury v Africe uvědomují a chtějí ho dohnat.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Beijing Patrol on Foter.com

To, co ČLR nazývá "digitální hedvábnou stezkou", je jednou z klíčových složek čínské vládní globální iniciativy "Pás a cesta". Zahrnuje projekty budované čínskými firmami po celém světě, které podle odhadů washingtonské konzultační firmy RWR Advisory Group dosahují celkové výše 79 miliard amerických dolarů.

Vše čím dál tím víc nasvědčuje tomu, že tato "hedvábná stezka" bude do budoucna mnohem více připomínat "železnou oponu" z dob studené války, pouze přenesenou do digitálního světa. A hrozivější ve své schopnosti zasahovat do dění ve světě i do soukromí lidí způsobem, jakým to před digitální érou bylo vůbec těžko představitelné.

Prošpikovaní čínskou technikou 

Agentura Bloomberg přinesla reportáž Sheridana Prassa o čínských aktivitách v Africe, která je jakousi čínskou laboratoří, kde mají Číňané možnost vyzkoušet zavádění vlastních technologií a jejich využití v praxi.

Bloomberg se zaměřuje zejména na působení čínských firem v Zambii. Jedna z nejstabilnějších a nejdemokratičtějších zemí kontinentu je prošpikovaná čínskými technologiemi, za něž Zambie údajně už zaplatila přes miliardu amerických dolarů.

Huawei zde zavádí internet do zapadlých venkovských oblastí a vybudoval národní datové centrum pro zambijské vládní servery. TopStar má na starosti kompletní digitalizaci televizního vysílání, Hikvision zase ve městech instaluje bezpečnostní kamery. Prostě čínské firmy tu mají dominantní postavení na trhu s telekomunikacemi a v oblasti bezpečnostní techniky.

Přitom již více než před rokem se díky velikému skandálu v sídle Africké unie prokázalo, že Čínou vybudované technologie mohou zajistit ČLR neomezený přístup k datům. Zambie se navíc díky čínským projektům podle Mezinárodního měnového fondu již v roce 2017 ocitla na seznamu zemí s kritickou mírou zadluženosti a její dluh vůči Číně v posledních letech narostl do výše 3,1 miliardy amerických dolarů.

Digitální autoritářství na export 

Bloomberg k tomu dodává, že spolu s tím se Zambie zároveň výrazně posunula od liberálního demokratického systému směrem k čínskému modelu represivní vlády, která zavírá své kritiky. Takovým je v Zambii například protikorupční aktivista Gregory Chifire, loni v listopadu odsouzený k šesti letům vězení. Ten prohlásil:

Prodali jsme se Číňanům. Možnost lidí svobodně se vyjádřit a svobodně myslet se den ode dne zmenšuje.

Zambie ale zdaleka není jedinou zemí, která se vydala tímto směrem, jsou zde mnohé další, v Africe, jižní Americe, Asii, ale i Evropě a angloamerickém světě.

Podle Bloombergu se Číně v posledních letech povedlo vyvézt sofistikované bezpečnostní systémy, tedy bezpečnostní kamery a technologie sloužící k identifikaci narušitelů veřejného pořádku, nejméně do osmnácti zemí světa, a v pětatřiceti dalších zemích čínské technologie podle washingtonské organizace Freedom House umožnily zdokonalit potlačování svobody vyjadřování a nárůst "digitálního autoritářství". Je zřejmé, že v této hře jde o hodně.

To, co Čína rozehrála v Zambii, je podle agentury Bloomberg jen část mnohem většího boje mezi Spojenými státy a ČLR o dominanci nad budoucností a technologiemi a o získání rozhodujícího vlivu na globální úrovni. Důsledkem této rivality může být zmiňované rozdělení světa "digitální železnou oponou".

Tento rozdělující potenciál je už nyní zřetelný poté, co USA a jejich spojenci, včetně Austrálie a Nového Zélandu, zakázali čínským firmám Huawei a ZTE podílet se na dodávkách vybavení pro bezdrátové technologie 5G z důvodu ochrany národní bezpečnosti.

Součástí tohoto boje jsou i kauzy, jako je zatčení finanční ředitelky Huawei v Kanadě, za něž se Čína mstí zadržováním kanadských občanů, z nichž jednoho dokonce tento týden odsoudila k trestu smrti za obchod s drogami.

"Všichni jsme oběti Západu" 

Čína má v tomto boji oproti Západu jednu zásadní výhodu: staví se totiž do pozice stejné oběti západního kolonialismu jako země, kterým svými nákladnými projekty takto "pomáhá" k rozvoji.

Např. zambijský ministr dopravy a komunikací Brian Mushimba (který vystudoval v USA a jeho žena je Američanka), chválí čínské zásluhy o "pozvednutí miliónů lidí po celém světě z chudoby" a dodává:

Jejich model rozvojové pomoci je podle něj "velmi zajímavý, velmi odlišný od toho, jak s Afrikou zacházely západní země. Čína je vzorem, který je hodný následování."

O tom, že Čína vlastně přichází s jakousi novodobou formou kolonialismu, se zatím mluví pouze potichu a partnerské vlády čínského režimu tyto hlasy často potlačují.

Např. zmíněný zambijský ministr po skandálu v Myanmaru, kde Facebook posloužil jako platformapro šíření falešných zpráv a nenávistných kampaní, pohrozil ve své zemi zákazem Googlu a Facebooku.

Země spřízněné s ČLR totiž pochybení firem jako Facebook nebo Google využívají pro zavedení represí a pod záminkou ohrožení národní bezpečnosti uplatňují nástroje umožňující vypořádat se v čínském stylu s jakoukoli opozicí či kritikou, ať už formou cenzury nebo zavíráním odpůrců.

Americká cesta do Afriky 

Spojené státy si tuto rivalitu mezi "západním" konceptem světového pořádku a tím čínským čím dál tím více uvědomují a začínají podnikat rázné kroky a mimo jiné také navyšovat fondy pro podporu projektů v rozvojovém světě, aby lépe konkurovaly obřím čínským investicím v těchto oblastech.

Loni 13. prosince americký poradce pro národní bezpečnost John Bolton oznámil novou strategii USA v Africe, v jejímž rámci by se mělo investovat do rozvoje infrastruktury podobně, jako to dělají Číňané.

Podle Bloombergu jsou Spojené státy v Africe stále nejvýznamnějším donorem, peníze však většinou jdou do pomoci v oblasti zdravotnictví, zemědělství nebo zajištění pitné vody. Čínské firmy zatím budují převážně infrastrukturu, bezpečnostní, technologickou a dopravní.

Nejen, že tyto projekty přinášejí čínským firmám i vládě značný zisk a zvyšují míru zadluženosti cílových zemí, ale navíc si tak Čína buduje vlastní přístupovou cestu do Afriky. Mnohé země stojí před volbou, na které straně "nové železné opony" budou stát.

Autorem článku je Sinopsis 

Sinopsis je projekt Ústavu Dálného východu FF UK v Praze a AcaMedia z.ú. Jeho cílem je podávat pravidelný přehled o dění v Číně z pohledu čínských, českých a světových médií a pozorovatelů. https://sinopsis.cz

Tagy: Čína Afrika zahraničí huawei mezinárodní vztahy špionáž a rozvědka společnosti a firmy diktatury a neliberální demokracie

Zdroje: Hlídací Pes