Nejdepresivnější den v roce zvaný Blue Monday připadá na třetí pondělí v lednu (letos 15 1.). Tento termín poprvé použil pedagog a psycholog Cliff Arnall v roce 2004, tento fenomén však nijak vědecky nepodložil.

Jednalo se o pouhý marketingový tah, s jehož pomocí chtěl zvýšit prodeje přímořských zájezdů jedné britské cestovní kanceláři v zimním období. Měsíce leden a únor však jsou celkově považovány za nejnáročnější na psychiku.

Předsevzetí, která ne a ne splnit, a naskočení do běžného režimu po vánočních svátcích mohou způsobovat pocity beznaděje. Hlavním strůjcem těchto plíživých stavů je ovšem nedostatek přirozeného slunečního světla.

Proč jsme v zimních měsících depresivní i bez diagnózy vysvětlují vědci, jejichž studie shrnul server BBC Future. Deprese v zimních měsících označujeme jako sezónní afektivní poruchu neboli zimní smutek (nebo zimní blues). Mezi nejčastější příznaky, které setrvávají nejméně dva týdny, patří smutek, úzkost, beznaděj a bezmoc. Jedinec se zimním smutkem trpí na ztrátu energie, naopak se zvyšuje nutkavá chuť jíst a spát.

V zimních měsících kromě nálady klesá i naše bystrost a schopnost se soustředit. Co se našeho sociálního a sexuálního chování týče, v tomto případě je to složitější. Kvůli sezónní afektivní poruše nemáme tolik chuť „vylézat z nory“ a družit se.

Nálada klesá i na sex včetně libida. Řada studií však hovoří přesně naopak. Všechny tyto nejasné změny souvisejí se složitými cykly v našich tělech, které odpovídají sezónním změnám. Každý člověk to přitom prožívá s jinou intenzitou.

Hlavně myslet pozitivně

Hlavním viníkem je nedostatek slunečního světla. Jenom pro připomenutí, umělé osvětlení to přirozené nenahradí, naopak má škodlivé účinky, jako jsou zvýšená rizika rakoviny kůže či narušení spánku (modré světlo).

V roce 2010 američtí vědci z Cornellovy univerzity v newyorské Ithace analyzovali obsah 509 tweetů od uživatelů z 84 zemí. Zjistili jasnou korelaci mezi změnou denního světla a emocionálním obsahem příspěvků. Jak se dny zkracovaly, ubývaly v tweetech pozitivní slova. Nejpopulárnějším vysvětlením je, že nedostatek světla vede k „rozladění“ našich biologických hodin, což zase může narušit produkci neurotransmiterů zapojených do emočního zpracování.

Svou roli však hraje i způsob myšlení, naznačuje studie expertů z norské UiT Norges arktiske universitet. Psycholog Kari Leibowitz, jenž studii vedl, přiměl účastníky, aby hodnotili jeho pozitivní výroky o zimě, například „zima je obzvláště krásné období roku“. Osoby, které souhlasily, se dokázaly s tmou a zimou snáze vyrovnat, a měly obecně lepší emocionální rozpoložení. Leibowitz uvedl, že změna myšlení určitě není lékem na zimní smutek. Lze ale zmírnit příznaky přijmutím kladů tohoto období – například krásu bílé přírody.

Víme, že způsob myšlení hraje velkou roli v duševní pohodě každého člověka. Například lidé s úzkostnými poruchami se často uchylují ke katastrofizaci. Co se samotného úbytku energie a soustředěnosti týče, tady může hrát roli nedostatek vitamínu D.

Vitamín D, který napomáhá zdraví mozku, produkuje naše tělo po kontaktu kůže se slunečními paprsky. I když jej můžeme doplnit i jídlem a doplňky stravy, udržet si v organismu jeho optimální hladinu není snadné.

I snížení bystrosti a koncentrace v zimním období je prokázáno vědecky. Expertka Sanne Mooldijková z medicínského centra Erasmus Universiteit v nizozemském Rotterdamu se svým týmem analyzovala data desítky tisíc účastníků ve věku 45 let a více. Lidé hodnocení v zimních měsících vykazovali zhoršenou schopnost učit se, paměť i koncentraci ve srovnání s osobami hodnocenými v létě. Není stoprocentně prokázáno, že za tím stojí nedostatek vitamínu D. Může to být prostě jen blbou náladou.

V zimě za lidským teplem  

Podle takzvané sociální termoregulace jsme se vyvinuli tak, že ostatní lidi podvědomě vnímáme jako zdroje tepla a pohodlí. V tomto ohledu jsme tedy podobní tučňákům a dalším živočichům, kteří se k sobě choulí, aby sdíleli své tělesné teplo.

Pokud je tato teorie správná, měli bychom v zimních měsících hledat více sociálního spojení. Tuto teorii otestovali v zajímavém experimentu výzkumníci z francouzské Université Grenoble Alpes. Zkoumali myšlenky lidí, kteří v rukou drželi studené či horké nápoje.

Podle výsledků osoby se studeným nápojem v ruce oproti druhé skupině mnohem častěji mysleli na své blízké, tedy jedince, kteří naplňují jejich představy o sociálním spojení. Platilo to ale za předpokladu, že měli účastníci experimentu ve svém životě stabilní vztahy.

Tyto výsledky doplňuje i zjištění, že lidé v zimních měsících častěji online sledují romantické filmy. Tento typ snímků zřejmě naplňuje naši vyvinutou touhu po emocionálním teple a náklonnosti vyvolané chladem tam za okny.

Podle jedné americké studie lidé na googlu vyhledávají pornografii nejvíce v polovině zimy a začátkem léta. V zimě si také častěji prohlížejí internetové seznamky, což může být dáno právě touhou po lidském kontaktu uprostřed mrazivé a temné zimy.

Na jaře a v létě se naše nálada naopak lepší, protože přibývá světla a máme více fyzické aktivity. Můžeme si ale udržet dobrou náladu i v zimě. Hlavní je neztrácet pozitivní myšlení, doplňovat hladiny vitamínu D a vyhledávat sociální kontakt i přes možnou nechuť.