Jak upozorňuje britský list The Guardian, vědci, kteří studovali romantické vztahy, zjistili, že u 82 až 89 procent analyzovaných rysů - od politických názorů přes užívání drog až po věk, kdy lidé měli poprvé pohlavní styk - si byli partneři pozoruhodně podobní. Shodovali se také v náboženských názorech, úrovni vzdělání či v některých ukazatelích IQ. Silní kuřáci, pijáci a abstinenti měli tendenci uzavírat partnerství s lidmi, kteří sdíleli jejich návyky.

„Zkrátka vrána k vráně sedá,“ komentovala zjištění hlavní autorka studie Tanya Horwitzová z Coloradské univerzity v Boulderu.

Partneři měli větší pravděpodobnost, že budou sdílet rok narození, a vykazovali také podobnosti, pokud jde o méně prozkoumané znaky, například kolik měli sexuálních partnerů a zda byli jako děti kojeny.

Zamilované dvojice se ale neshodovaly ve všech oblastech. Výška, váha, zdravotní problémy a osobnostní rysy se u jednotlivých párů lišily. Například extroverti neměli větší pravděpodobnost, že se stanou partnery jiných extrovertů, než introverti. „Skutečnost je ale taková, že je to jako hodit si mincí,“ uvedla Horwitzová.

Vědci pro účely studie přezkoumali předchozí výzkumy zaměřené na to, jak podobné či odlišné páry jsou, datované až do roku 1903. Tato část jejich práce zkoumala 22 rysů v téměř 200 odborných textech.

Poté skupina navázala novou analýzou 133 rysů u téměř 80 000 párů opačného pohlaví zařazených do projektu britské Biobanky, což je on-line databáze záznamů o zdraví a životním stylu více než půl milionu Britů. Protože chování párů stejného pohlaví se může lišit, zkoumají vědci tyto vztahy odděleně.

Vztahy založené na společném základu mohou vznikat, když lidé vyrůstají ve stejné oblasti, stýkají se s úzkou skupinou přátel nebo si jsou tím podobnější, čím déle spolu tráví čas. „Dokonce i v situacích, kdy máme pocit, že máme možnost volby ohledně našich vztahů, mohou v zákulisí probíhat mechanismy, kterých si nejsme plně vědomi,“ řekla Horowitzová.

Partnerství na základě společných rysů může mít v budoucnu důsledky, poznamenali vědci. Pokud se například vyšší lidé dají dohromady s jinými vyššími lidmi a nižší lidé s jinými nižšími lidmi, mohly by příští generace mít více jedinců na krajních bodech výškového rozložení populace. Totéž platí pro sociální návyky a další vlastnosti.

Některé studie naznačují, že se lidé stále častěji sdružují podle vzdělání, což vyvolává obavy z prohlubování socioekonomických rozdílů.