Člověk je od přírody sociálním tvorem. Kontakt s jinými lidmi je přirozený a jeho nedostatek souvisí podle řady studií s duševními problémy a zvýšenými riziky předčasné smrti. Během covidu například vzrostl výskyt duševních problémů kvůli lockdownům.

A ne náhodou se ve věznicích užívá jako obávaný trest pobyt na samotce, kde tráví člověk čas pouze se svými myšlenkami. Pocity osamělosti, beznaděje a neštěstí podle společnosti Deep Longevity urychlují stárnutí více než kouření, napsal loni web Fortune Well.

Nová studie publikovaná v časopise BMC Medicina, do níž se zapojilo 458 tisíc účastníků ve věku 40 až 69 let vedených v databázi britské biobanky, zjistila, že nedostatek všech typů sociálních vazeb zvyšuje rizika předčasné smrti.

Účastníci studie museli nejprve vyplnit dotazníky týkající se jejich společenského života, vědci pak dvanáct let jejich sociální životy sledovali. Zjistili, že lidé žijící sami a bez kontaktu s rodinou a přáteli měli zvýšené riziko předčasné smrti o 39 procent.

Tohle riziko nepomohl snížit ani styk s cizími lidmi, což znamená, že hlubší kontakt s užší skupinou osob je důležitější než povrchní vztahy. „Zkoumali jsme dva různé typy osamělosti a tři různé typy izolace,“ vysvětlil hlavní autor studie Hamish Foster.

Vědci měřili pocit osamělosti dvěma faktory. Za prvé sledovali, jak často se mohou účastníci studie svěřit někomu blízkému, za druhé brali v potaz frekvenci pocitů osamělosti. Sociální izolaci pak měřili podle toho, jak často je navštěvovala rodina nebo přátelé.

Roli hrálo i to, zda žijí v domácnosti sami, nebo jestli se alespoň každý týden účastní skupinových aktivit. Čas strávený s rodinou či blízkými lidmi alespoň jednou měsíčně snižoval podle výsledků riziko předčasné smrti.

Osamělost a rizikové chování

Autoři studie vysvětlili, že úzké kontakty znamenají větší podporu a mohou vést k odhalení zhoršení zdraví či duševní nepohody. Již dřívější studie navíc dávaly sociální odpojení do souvislosti s kardiovaskulárními problémy, jako je vysoký krevní tlak.

Osamělost rovněž podle některých výzkumů může vyvolávat určitý stres, který pak negativně působí na náš organismus. Tato nová práce dala do souvislosti osamělost s vyšší tělesnou hmotností a nezdravými návyky, upozornila televize CNN.

Účastníci studie s vyšší mírou izolace častěji kouřili, konzumovali alkohol a neměli dostatek fyzické aktivity. Tyto faktory mohou být následkem osamělosti, ale stejně tak mohly samy o sobě k osamělosti vést, spekulují odborníci.

Autoři práce upozorňují na některá její omezení. Neměli například informace o kvalitě vztahů s lidmi, s nimiž účastníci výzkumu žili. Tento detail by mohl vysvětlit, proč sdílení domácnosti nestačí ke snížení pocitů osamělosti.

Pozorování také opomíjelo zvířecí společníky. Lidé si je často pořizují, aby se necítili tak osaměle. Přínos domácích mazlíčků pro lidské zdraví popsala studie psychologa Harolda Herzoga z Western Carolina University.

„Vyšší míra dožití, méně infarktů, lepší psychická pohoda, nižší míra deprese a stresu, méně návštěv u lékaře, vyšší sebevědomí, lepší spánek a více fyzické aktivity - to jsou jen některé z výhod vlastnictví domácích mazlíčků,“ vysvětlil Herzog.

Studie ale také ukázala, že naši chlupatí přátelé sociální propast v našich životech zcela nezaplní. Jiní jejich majitelé totiž byli častěji osamělí, deprimovaní, trpěli záchvaty paniky, astmatem, obezitou, vysokým krevním tlakem, migrénami a brali více léků.

Vždyť i studie aktuální nakonec podle jejího spoluautora Jasona Gilla, profesora z Glasgowské univerzity ve Skotsku, naznačuje, že jeden typ sociálního kontaktu problém s osamělostí nevyřeší. Čím rozmanitější sociální život, tím lépe.