Tramvaj, nebo metro? Podzemka pomáhá Praze s dopravou už 45 let

Je tomu 45 let, co se cesta z Kačerova na Florenc zkrátila na zhruba čtvrt hodinky. Soudruzi by příliš rádi neviděli, že se zprovoznění pražského metra pečlivě naplánované na výročí osvobození Prahy Rudou armádou, slaví o den dřív.

Velká sláva, která měla být manifestací dobrých vztahů a vzájemné spolupráce se Sovětským svazem, odstartovala 9. května v 9:19, kdy ze stanice Kačerov vyjela první souprava. Mířila až na Sokolovskou, nynější Florenc.

V tu chvíli nastala pro metropoli dosud největší dopravní změna. Nejenže se poprvé cestovalo pod zemí, jako bylo v té době už běžné ve velkoměstech, ale navíc dopravní podnik razantně proškrtal tramvajovou dopravu, vyházel průvodčí a zavedl předprodej jízdenek v trafikách.

Galerie

Plány na pražskou podzemní dráhu jsou o tři čtvrtě století starší, leč vinou historických událostí, ekonomické situace, ale i politických změn trvalo téměř 70 let, než se poprvé koplo do země. První vizi pražského metra představil už v roce 1898 majitel železářského velkoobchodu Ladislav Rott, tehdejší radnice se mu však vysmála. Nebyla chuť a v podstatě ani peníze.

Kolabující dopravu muselo zachránit metro

Návrhy na pozemní dráhu se pak opět dostaly na přetřes v předválečném Československu, objevily se návrhy jak na klasické metro, tak na podpovrchovou tramvaj. Tentokrát už bylo vedení Prahy k návrhu vstřícnější, a dokonce byla už v roce 1941 předložena podrobná projektová dokumentace první ze čtyř plánovaných tras, a to z Dejvic na Pankrác. Dokumentací však přípravy skončily, protektorátní vláda z ekonomických důvodů zakázala jakoukoli novou výstavbu.

Peníze byly hlavním důvodem, proč musely jít vize pražského metra k ledu i v dalších letech. Jenže počátkem 60. let 20. století už začala být situace v pražské MHD neúnosná. Tramvaje nestíhaly, stály přeplněné v kolonách mezi zvyšujícím se počtem aut, trolejbusů bylo málo a autobusová doprava se teprve rozbíhala.

Vláda se proto rozhodla, že problém vyřeší částečným zahloubením tramvajových tratí v centru Prahy. Vize to sice byla dobrá, nicméně řešení jako takové bylo nekoncepční, trati by byly stále závislé na dopravní situaci na povrchu. Proto se přešlo na systém metra.

A tak se metropole na následující roky změnila v obří dopravní staveniště, na jehož konci nyní denně vozy metra přepraví více než 1,5 milionu cestujících, kteří mohou využít 61 stanic.

Výročí připomenou oslavy, během nichž se lidé mohou po celou středu svézt historickými soupravami. Jízdní řád je k nahlédnutí zde.