Pro sanfranciského plastického chirurga Setha Matarassa jsou úpravy povadlých očních víček, kruhů pod očima, vrásek, transplantace vlasů, laserové odstranění žilek nebo pigmentových skvrn a hlavně aplikace botoxu denní náplní práce. Zatímco dříve patřili mezi jeho klienty hlavně bohaté paničky, či znudění manželé, kteří se snažili uspět u mladších milenek, dnes jeho ordinaci plní "kravaťáci".

"Většinou přijdou se slovy: Je mi čtyřicet a musím v kanceláři čelit bandě dětí s pěknými svěžími tvářičkami. Nemůžu vypadat na to, že mám ženu, dvě děti a hypotéku," popsal Matarassa serveru New Republic. Stále častěji se ale stává, že za ním míří už dvacátníci, kteří mají strach z plešatění.

Nejkrušnější jsou v jeho ordinaci pátky, kdy u něj stojí zástupy pracovníků z technologického odvětví. Po práci si projdou omlazovací kúrou, přes víkend se z ní vzpamatují, opadnou případné otoky a v pondělí se vrací do práce jejich mladistvější verze.

"Mladí jsou prostě chytřejší"

Plastická chirurgie je většinou až posledním zoufalým krokem, když selže mladistvé oblékání a maskování šedin barvením vlasů. Někteří zaměstnanci velkých technologických firem se třeba preventivně vyhýbají přímým slunečním paprskům, protože se bojí předčasného tvoření vrásek.

Vrásky a třeba jen trochu usedlejší oblečení, chování nebo – nedejbože rodina a hypotéka – jsou v Silicon Valley často signálem pro zaměstnavatele, že by se měl poohlížet po mladší náhradě.

Ostatně zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg narovinu v roce 2007 se svou tehdejší mladickou drzostí prohlásil: "Mladí lidé jsou prostě chytřejší."

Nejčastější věk amerického zaměstnance je 42 let, což je logické vzhledem k hranicím produktivního věku. V Silicon Valley je dobře o deset let nižší – 31 let v Applu, 30 v Googlu nebo Tesle nebo 29 v případě Facebooku či LinkedInu, uvázala studie společnosti PayScale.

Najít na fotkách z openspacu úspěšných technologických firem někoho nad 35 let (majitelé a spoluzakladatelé se nepočítají) je skoro těžší než najít ženu mezi černouhelnými horníky.

Na soud kvůli diskriminaci si netroufne každý

I když je diskriminace na základě věku (nejen) ve Spojených státech nezákonná, patří Silicon Valley mezi nejvíce ageistická místa na světě. Od roku 2008 čelilo 150 největších firem z údolí 226 stížnostem na věkovou diskriminaci podaným u kalifornských úřadů. To je o 28 procent víc než stížností na rasovou diskriminaci a o devět procent víc než na genderovou předpojatost.

Minulý měsíc podali bývalí zaměstnanci společností HP Enterpreis a HP žalobu na svého bývalého zaměstnavatele kvůli hromadnému propuštění starších pracovníků. Jeden z propuštěných byl přitom odborník, který dosáhl nejvyššího firemního hodnocení, které firma uděluje jen 250 z 50 tisíc zaměstnanců.

Příští rok stane u soudu pro změnu společnost Google kvůli obvinění z věkové diskriminace při najímání nových zaměstnanců. Před pěti lety internetový gigant už jeden soud prohrál – mnohamilionové odškodnění získal počítačový expert Brian Reid, kterého Google v roce 2004 vyhodil ve věku 54 let. Jeho nadřízení údajně měli na účet Reidova věku urážlivé poznámky a mluvili o něm jako o "zastaralém" či "pomalém".

Nezapadá do firemní kultury

U soudů ale skončí jen zlomek případů, kdy se progresivní firmy zbavují starších zaměstnanců. Dokázat, že to bylo kvůli věku, je poměrně složité. Firmy používají pro tyto případy nejčastěji frázi "tvůrčí rozpory".

Pokud někdo v Silicon Valley přijde o práci ve čtyřiceti kvůli tomu, že "patří do starého železa", má mizivou šanci, že uspěje v některé ze sousedních společností. Pokud vůbec projde výběrovým řízením, často personalisté zneužívají práce na zkoušku.

Usadí čtyřicátníka nebo padesátníka do dvacetiletého kolektivu trávícího část dne hrou stolního fotbálku nebo soubojem laserovými pistolemi. Buď to vzdá sám, nebo mu oznámí, že "nezapadá do kolektivu a firemní kultury".

Vysledujte oblečení zaměstnanců

Základní předpoklad je ale dojít ve výběrovém řízení až k osobnímu pohovoru. Robert Withers jako poradce doporučuje zaměstnancům nad 40 let, kteří hledají práci v některé z firem v Silicon Valley, aby se zaměřili hlavně na svou prezentaci.

Klientům radí, aby svůj životopis zkrátili na údaje za posledních deset let, pro LinkedIn se nechali nafotit profesionálním fotografem a než půjdou na pohovor do nějaké firmy, strávili nějaký čas na jejím parkovišti a pozorovali, jak se její zaměstnanci oblékají.

Pětapadesátiletý automobilový inženýr Michael Peredo, kterého v únoru 2015 propustili z automobilky Mercedes-Benz měl například na začátku problém sundat motýlka. Po osmnácti měsících bez práce rezignoval a do své nové práce chodí jako všichni jeho kolegové ve vytahaném tričku.