Co dělal český poslanec na Krymu aneb Holíkova cesta tam a zase zpátky

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Tomáš Chalupa

Poslanec strany Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury Jaroslav Holík se vrátil ze své návštěvy okupovaného Krymu. Přestože - jak tvrdí - šlo o soukromou cestu, způsobil diplomatický skandál. Zařadil se po bok několika dalších poslanců, kteří podobně jako on rádi podnikají "soukromé" cesty na Krym či Donbas.

Oslavy výročí anexe Krymu v Sevastopolu. Ilustrační snímek

Oslavy výročí anexe Krymu v Sevastopolu. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Holík jel podle svých slov monitorovat situaci na Krymu a hledat tam pravdu o tom, jak se žije místním obyvatelům. Přestože výlet měl být soukromý, byl organizován ruskou politickou stranou Spravedlivé Rusko a kromě Holíka se ho účastnili další poslanci - výletníci ze Srbska, Černé Hory, Velké Británie, Brazílie a Kyrgyzstánu.

Návštěva se konala v době třetího výročí ruské okupace Krymu a oslav pořádaných k této příležitosti se Holík a spol. také účastnil. Sám Holík ovšem odmítá, že by na Krym jel cokoliv slavit, prý jen chodil mezi lidmi a ptal se jich, jak se jim žije.

Holík z FB

Poslanec Holík,zdroj:Facebook

Ukrajinská strana každopádně jeho cestu vidí jinak a Holík je nyní na seznamu osob, kterým Kyjev zapovídá na pět let vstoupit do země. Podle ukrajinské ambasády byl Holík jedním "z hrstky poslanců se sníženým prahem politické hygieny".

Ukrajinci rovněž vyzvali českou poslaneckou sněmovnu, aby zhodnotila cestu svého člena. České ministerstvo zahraničí k tomu jen na Twitteru uvedlo, že Česká republika společně s ukrajinským lidem již tři roky odmítá anexi Krymu.

Vedení sněmovny nebylo o Holíkově cestě informováno, poslanci své cesty ovšem nejsou povinní hlásit.

Zdá se tedy, že na mezinárodní úrovni incident skončí zákazem vstupu Holíka na Ukrajinu, se kterým poslanec prý stejně dopředu počítal.

Všichni zářili nadšením

Co všechno vlastně Holík na svých toulkách Krymem viděl? O to se podělil v rozhovoru pro obskurní server Sputnik.

"Všichni doslova zářili nadšením." "Lidé jsou spokojení a mají pocit stability." "Porušování lidských práv jsem neviděl." Na Krymu zkrátka Holík našel ráj na zemi, kde Tataři, Rusové a Ukrajinci žijí ve šťastné harmonii, Rusko jim pomáhá, seč může a všichni jsou naplněni optimismem a důvěrou. Holík prý až na jednoho muže nepotkal nikoho, kdo by byl nespokojen se současnou situací.

Samozřejmě můžeme spekulovat, jak moc byly Holíkovy zážitky autentické, ruská strana se jistě postarala o to, aby zahraniční delegace nepřišla do kontaktu s nikým, kdo není z okupace patřičně nadšen, ale bylo by to jen házení hrachu na stěnu. Kdo chce věřit propagandě, ten samozřejmě Holíkovy závěry přivítá jako zjevenou pravdu.

Zástupy hledačů pravdy

Rusko se dlouhodobě snaží využívat podobné Holíky k tomu, aby legitimizovalo jak anexi Krymu, tak situaci na Donbase. Je smutné, že Česko poskytuje Moskvě politiky, kteří se tam rádi vydají, aby takzvaně hledali pravdu.

Na Krym se například před několika lety podíval poslanec Milan Šarapatka, tehdy době byl členem hnutí Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, společně s bývalým poslancem ČSSD Miloslavem Souškou. Výletu se zúčastnil také poslanec ANO Stanislav Berkovec. Skupina jela dokonce dohlížet a legitimizovat referendum o připojení Krymu k Ruské federaci.

Jejich cestu provázely pochybnosti o tom, kdo vlastně poslance pozval. I Šaraptka se o své dojmy z referenda podělil na stránkách Parlamentních listů. Žádný nátlak na voliče nezaznamenal, nikde nebyli žádní vojáci, všichni dobrovolně a radostně hlasovali pro připojení Krymu k Rusku.

Velkým cestovatelem a hledačem pravdy byl také ústecký senátor za hnutí Severočeši.cz Jaroslav Doubrava. Ten navštívil jak Krym (prý návštěva folklórního festivalu), tak i povstalecká území na východě Ukajiny. I on uvedl, že neví, kdo ho do Luhansku pozval a všude byl prý soukromě. V Luhansku dohlížel na místní volby, které prý byly vrcholně demokratické a provázela je vysoká volební účast.

Výkvět českých hledačů pravdy můžeme uzavřít dvojicí komunistických poslanců. Stanislav Mackovík a Zdeněk Ondráček se loni vypravili taktéž na Donbas, aby tam zkoumali následky bojů a humanitární situaci.

Ukrajina opět ostře protestovala, Ondráček měl navíc na její území zakázaný vstup, ale na Donbas se dostal přes Rusko, takže ho nějaké zákazy příliš netrápily. Oba poslanci jeli opět soukromě, bez vědomí sněmovny nebo své strany. Výsledkem byly opět dojemné reportáže o tom, jak ukrajinská armáda zabíjí poklidné civilisty.

Koho chleba jíš

Rusko se všemožně snaží legitimizovat nejen svůj postup na Krymu, ale také získat podporu pro "povstalce" na východě Donbase. Po celé Evropě k tomu verbuje politiky, kteří na tato problémová území jezdí (samozřejmě vždy soukromě), aby se odtud vrátili se zaručeně "pravdivými a autentickými informacemi". Je to výhodné divadlo i pro místní obyvatele, kteří mohou získat pocit, že k nim jezdí politici z vyspělého západního světa, aby je podpořili, případně uznali jejich nároky.

Doma pak tito hledači pravdy publikují na pofidérních webech své zážitky a snaží se vyvolat dojem, že vláda a mainstreamová média zatajují veřejnosti pravdu. Užitečných idiotů, kteří se k tomu rádi propůjčí, našli Rusové i v Česku dost. 

Ačkoli se vždy vymlouvají na to, že jde o soukromé cesty, činným politikům bychom to tolerovat neměli. Holík a spol. nejsou žádní hledači pravdy nebo nezávislí pozorovatelé. K rozklíčování jejich role bohatě postačí selský rozum a stará dobrá lidová moudrost, která praví: Koho chleba jíš...

Tagy: Rusko Česko domácí zahraniční politika ruská okupace Donbas anexe Krymu česká politika zahraniční politika Česka válka na Donbasu manipulace a propaganda

Zdroje: Vlastní