Z vnějšího pohledu je Česko investorským rájem v srdci Evropy. A to přesto, že si agentura Bloomberg nezapomněla povšimnout strkanic a rozmíšek mezi českými politiky ("koalice sice vydržela déle, než je průměrná doba životnosti českých vlád, ale hašteří se o výdajových prioritách, daňové politice a přijetí eura"), ani podnikatelského života a minulosti Andreje Babiše ("za komunismu bývalý obchodník, druhý nejbohatší občan s majetkem nejméně 2,2 miliardy dolarů").

Obliba a důležitost Česka z pozice investorů roste úměrně k situaci za jeho hranicemi a nyní těží ze "zlobivých sousedů". Zejména Polsko, které dosud patřilo mezi přední investorské cíle, doplácí na novou vládu.

Přední ratingová agentura Standard & Poor’s dokonce v polovině ledna přistoupila k nepříliš častému kroku a snížila Varšavě rating z A- na BBB+, což se promítne v důvěře budoucích investorů. Stane se pro ně rizikovější.

"Polská vláda spustila řadu legislativních opatření, která považujeme za ohrožení nezávislosti a účinnosti klíčových institucí," vysvětlila S&P svůj krok s varováním, že může přijít ještě další snížení.

Ratingovým agenturám ani investorům, se také příliš nelíbí postoj maďarské vlády v čele s Viktorem Orbánem, který dlouhodobě usiluje o "nacionalizaci" maďarské ekonomiky.

Výsledkem je, že si investoři, kteří by jinak mířili spíše do Polska nebo Maďarska, prodlouží cestu trochu dál na západ a v Česku si podávají dveře. Žádný podobně markantní obrat tu neočekávají.

Česko si vedlo dobře, ale bude hůř

České ekonomice se i proto v uplynulém roce skutečně mimořádně dařilo. V loňském třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,7 procenta, v Evropě ji tak předstihly jen Irsko a Lucembursko. To ve spojení se snížením státního dluhu na zhruba 41 procent, který patří v rámci Evropské unie k jednomu z nejnižších, dává Česku poměrně stabilní pozici.

"Pozitivním faktem je, že zahraniční obchod ve třetím čtvrtletí nezatížil hospodářský útlum Číny," říká hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. Právě v Číně a dalších asijských zemích dřímá podle ekonomů a vlády velký potenciál.

Kovanda ale varuje, že v letošním roce bude pravděpodobně hůř. "S očekávaným zhoršením globálních ekonomických podmínek bude v příštím roce náročnější dosáhnout tak dobrého výsledku zahraničního obchodu," upozorňuje.

Vláda proto podle něj nesmí usnout na vavřínech, protože loňský růst ekonomiky byl daný jen přechodnou souhrou několika faktorů a letos se již nebude opakovat. Není to tak vlastně ani tolik jejich zásluha. "Na rozdíl od roku 2015 již totiž česká ekonomika nebude tažena dočerpáváním finančních prostředků z fondů EU," doplnil ho hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Vláda má investory ráda

Investorům to ale evidentně nevadí a nebojí se toho. Bloomberg totiž připomíná, že největší podniky v Česku jsou už nyní v rukou zahraničních investorů, kterým generují miliardové příjmy. A postoj vlády k dalším investicím je – na rozdíl třeba od zmiňovaného Maďarska – velmi vstřícný.

"Čeští politici respektují a vítají zahraniční investory způsobem, který nemá v regionu obdobu. Je tu zásadní míra důvěry v české instituce a vládu," řekl agentuře ekonom společnosti Nomura Peter Attard Montalto, který sleduje region z Londýna.

Nízké riziko, ale tak trochu nuda

Důvěra se odráží hlavně na nákupu státních dluhopisů, u nichž nižší aukční výnos 10letých dluhopisů mají jen Japonsko, Švýcarsko, Německo a Nizozemsko. Zjednodušeně řečeno to znamená, že věřitelé jsou ochotni za to, že státu půjčí, platit. Stát tak vydělává na tom, že mu někdo půjčuje peníze. Stalo se tak poprvé v historii.

"V porovnání s Polskem a Maďarskem je česká ekonomika a její růst bližší Německu," cituje Bloomberg Dmitriho Barinova, finančního manažera společnosti Frankfurt with Union Investment Privatfonds GmbH.

Pro investory to tak znamená nízké riziko a jistotu stabilních výnosů. I proto jsou podle něj české státní dluhopisy oblíbené u klientů, kteří odmítají jít do rizika. "Berou zemi jako rozvinutou spíš než jako rostoucí trh. Dobrou, stabilní, ale tak trochu nudnou," shrnuje Barinov.