Světová média k srpnové invazi: V Rusku trvají na bratrské pomoci

AKTUALITA - Aktuality autor: von

Zničené životy, demokratické memento, potlačený experiment pražského jara, ale i nutná bratrská pomoc, či lynč komunistů přímo na ulicích. Události 50. výročí srpnové invaze do Československa interpretují světová média různými způsoby. Ty z českého pohledu nejkontroverznější výklady přicházejí z Ruska.

I světová média se věnují událostem srpnové invaze vojsk varšavské smlouvy do Československa

I světová média se věnují událostem srpnové invaze vojsk varšavské smlouvy do Československa,zdroj: Profimedia

"Mnozí se v tu srpnovou noc neprobudili jen ze spánku, ale i z iluzí o tom, že komunistickým lídrům šlo o něco jiného než jen o moc. V momentě, kdy tanky překročily hranice, bylo jasné, že režim, který povolí tento druh násilí proti vlastním občanům, se před ničím nezastaví," napsal slovenský list Sme. Dodal, že ty, kteří byli odvážní a okupaci nenazvali bratrskou pomocí, režim degradoval na nepřítele.

Ani po 50 letech ale není demokracie v bezpečí, píše Sme. "Už nám ji nemusejí rozdrtit ruské tanky. Můžeme o ni přijít postupně, z podobného principu, jako o ni přicházely generace před námi: skupina mocných si vytvoří stát ve státě. Umlčí kritické hlasy a ty, kteří upozorňují na zneužívání moci, onálepkují za nepřítele národa," píše list.

Den, který změnil Slovákům život

"Obrovský šok, zoufalství, nejistota. Na konci léta 1968 se všem Slovákům ze dne na den změnil život. Přibližně půl milionu vojáků střežilo rozhlas, televizi a kontrolovali chod země. Došlo i na střelbu a ztráty na životech," napsal nejčtenější slovenský list Nový čas.

List Pravda uvedl, že před půlstoletím se rozplynul sen o socialismu s lidskou tváří, tedy snah o uvolnění poměrů v komunistickém Československu. "Následující dvě desetiletí život ve společnosti poznamenala nesvoboda a tvrdá normalizace," napsal.

List Denník N soudí, že svoboda, kterou přineslo prvních osm měsíců roku 1968, byla sice omezena, ale následky z její ztráty po okupaci pociťujeme dodnes. "Navzdory tomu, že jsme byli okupovanou zemí, ve skutečnosti jsme se od roku 1969 okupovali sami. Byli to Češi a Slováci, kdo (byť pod dohledem Moskvy) společnost kulturně a morálně zdevastovali," uvedl list.

Němci se pustili do Zemana

"Prezident Miloš Zeman oznámil, že nepronese žádný projev. To vedlo k diskuzím. Jedni mají za to, že je to docela v pořádku, jiní vidí v jeho mlčení další ústupek Moskvě," míní zpravodaj německé veřejnoprávní televize ARD Peter Lange. Připomíná, že náhradou za projev Zemana bude v Česku večerní přenos vystoupení slovenského prezidenta Andreje Kisky.

Děním před 50 lety i způsobem vzpomínání na ně se dnes zabývá také list Süddeutsche Zeitung, který přináší rozhovor s pamětnicí a pozdější emigrantkou Lídou Rakušanovou nebo deník Die Welt, který publikoval komentář poslankyně německého parlamentu a rodilé Slovenky Renaty Altové. Ta vyjadřuje přesvědčení, že se Slovensko i Česko tváří v tvář nacionalistickým a neliberálním tendencím musí upomenout na dědictví pražského jara. Německo by zase podle političky svobodných demokratů (FDP) mělo být v Evropě lepším prostředníkem.

Okupaci Československa a vysvětlování jejích příčin a dopadů se německá média podrobně věnovala i v předchozích dnech. Například nejčtenější deník Bild přinesl článek s titulkem "Když půlmilionu vojáků ukončilo jaro v Praze", server televize ntv zprávu "Jak se z jara v Praze stala zima" a list Süddeutsche Zeitung zase text "Praha, 1968: Konec ojedinělého experimentu".

Ruská kritika historicky slabých Čechů

Ruská média 50. výročí vpádu sovětských vojsk do Československa věnují značnou pozornost. Škála pohledů sahá od odsuzování tohoto potlačení pražského jara jako pokusu o vybudování socialismu s lidskou tváří až po obhajobu bratrské pomoci, která podle názoru státní agentury RIA Novosti zachovala mír po dalších 20 let.

"Byla to chyba Moskvy?" ptá se v titulku agentura, patřící do mediální skupiny Rossija segodňa, považované za nástroj kremelské propagandy. "Reakce světa na bratrskou pomoc byla dosti vlažná, ba čistě rituální. Fakticky západní velmoci přiznaly SSSR právo ve své evropské sféře vlivu přivádět k rozumu satelity podle vlastního uvážení. Je možné, že kdyby bratrská pomoc vedla k většímu krveprolití, západní svět by zareagoval jinak, ale ke krveprolití nedošlo. Tím spíše, že Češi, kteří za svou zem nebojovali od roku 1620, nebojovali ani tentokrát," poznamenal autor.

Připustil, že respektování Brežněvovy doktríny souviselo i s tím, že Západ měl svých starostí dost. Sílu, ani chuť pustit se do boje za pražský socialismus neměly ani USA, zabředlé do války ve Vietnamu a otřesené vraždami Martina Luthera Kinga a Roberta Kennedyho, ani západní Evropa, a to tím spíše, že velká část čs. vedení kapitulovala.

Navíc nešlo jen o akci Kremlu, míní komentátor. "Při pohledu na politickou mapu tehdejší Evropy, při představě, že Československo již není součástí Varšavské smlouvy, by vstaly vlasy hrůzou na hlavě každého štábního důstojníka. Československo, sahající od západního Německa po SSSR, by v případě odpadnutí (ať s lidskou, či nelidskou tváří) rozřízlo blok vedví. Na severu by zůstalo východní Německo a Polsko, na jihu Bulharsko, Maďarsko a Rumunsko - a mezitím cosi neuchopitelného. Z vojenského hlediska by taková konfigurace byla monstrózní," míní RIA Novosti. A vojákům tehdy naslouchal Kreml i politbyro, imperativem sovětského vedení zůstával "komplex 22. června" (datum útoku nacistického Německa v roce 1941 na SSSR).

Násilné pražské jaro

Pražské jaro bylo první z "barevných převratů" zosnovaných Spojenými státy, a vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 jen reagoval na lynčování komunistů a další zvěrstva a odehrál se na žádost Alexandra Dubčeka, tvrdí se v článku, který dnes otiskl ruský list Izvestija.

"Komu by se líbilo, že do jeho země vstupují cizí tanky. I když jejich posádky byly ukázkově mírumilovné (dokonce hlavně byly otočeny vzad na znamení, že se nechystají střílet), je jasné, že sama přítomnost cizích vojsk popichuje. Ale ať naši čeští přátelé čestně řeknou, jak by se zachovali na našem místě," píše autor, politolog Alexandr Vedrussov. "Měl Sovětský svaz jinou možnost? Vždyť rozhodnutí o vstupu vojsk se přijímalo na pozadí masového trestání komunistů v ČSSR: lidi prostě chytali na ulici a lynčovali. Tato zvěrstva dobře zorganizovaného davu bylo nezbytné zastavit. A to také udělala vojska zemí Varšavské smlouvy v noci na 21. srpna 1968."

List Izvestija článek doprovodil slovy, že názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce. Vedrussov podle dostupných údajů působil jako asistent komunistického poslance, anebo vystupoval ve jménu Stalinova protikorupčního výboru. Nyní se tituluje jako ředitel analytického centra StrategPro.

"Urážka a rozhořčení Čechů vůči SSSR se dá pochopit a objasnit. Ale buďme objektivní a nestranní: cožpak si lze představit, že Česko vyjadřuje stejné hlasité výhrady k Británii a Francii za katastrofální mnichovskou dohodu? Kdy doslova vydali Československo nacistickému Německu k rozsápání. Anebo k Američanům, kteří v únoru a březnu 1945 'omylem' bombardovali Prahu, kterou si 'spletli' s Drážďanami," poznamenává. "Ale vyčítat Rusům skutečné i domnělé chyby z dávno minulých let, jen račte. To je jakýsi globální trend," dodává autor.

Nekremelský pohled z Moskvy

V ruských médiích zaznívá i liberálnější pohled. Například deník Kommersant připravil interaktivní přílohu, připomínající demokratické přeměny za pražského jara a podrobně rekapitulující invazi dobovými snímky, dokumenty a vzpomínkami z obou stran. Liberální média - listy Vedomosti či Gazeta.ru - se také pozastavují nad průzkumy veřejného mínění, podle kterých sovětský zásah dvakrát více Rusů schvaluje než odsuzuje - a to podle komentátorů spíše vypovídá o stavu současného Ruska, než o minulých událostech.

"Přestože SSSR z mapy zmizel skoro před 30 lety, mnozí se dodnes ztotožňují s ním a s jeho vůdci. Takové ztotožnění s režimem vysvětluje vztah mnoha Rusů ke vstupu vojsk do Československa," poznamenal internetový list Gazeta.ru k poznatkům, že neznalost této události mezi Rusy se během deseti let zmenšila z 55 na 46 procent, ale za to třetina tuto akci schvaluje.

"Třetina je hodně. Ale odkud se vzala? Možná je to důsledek snahy médií, které každoročně prosazují tento pohled do masového vědomí," míní list. Připomenul, že kupříkladu loni jedna ze státních televizí měla na webu článek "Československo by mělo být vděčné SSSR za rok 1968", který zmizel až po protestu českých představitelů.

"Kořeny těchto materiálů tkví v totalitní sovětské ideologii a v mohutné agitační kampani provázející vstup vojsk, ve výchově a u mnoha i ve zvyku, že země východní Evropy jsou naše. Stejně jako republiky SSSR," zdůraznila Gazeta.ru.

"Pokud v 80. letech považovalo sovětskou operaci proti Československu za nezbytnou většina obyvatel Sovětského svazu, tak teď je to jen třetina z těch Rusů, kteří o ní vědí. To je jasný pokrok. Ale i tak je to hodně. Vypovídá to ale o tom, že debata o roku 1968 a Československu je ve skutečnosti o současném Rusku. Pro ty, kdo je vidí jako agresivní impérium, je vstup vojsk triumfem SSSR a pomocí Čechům. Pro ty, jimž je cizí imperiální třeštění a agrese, je to strašné neštěstí pro obě země. A na tom, jaké stanovisko převládne ve společnosti, závisí její budoucnost. Tento spor ještě neskončil," napsala Gazeta.ru.

Tagy: Rusko zahraničí zahraniční tisk invaze slovenský tisk srpen 68 ruská média média a internet

Zdroje: ČTK