"Vstup vojsk do Československa (v roce 1968) nedovolil Západu uskutečnit státní převrat podle technologie uskutečněné za 'sametových' revolucí a zachoval na více než 20 let život v míru za souhlasu všech národů Varšavské smlouvy," tvrdí autor článku Leonid Maslovskij, kterého provází na ruském internetu pověst publicisty, snažícího se rehabilitovat sovětské zřízení. Zvezda zároveň podotkla, že jde o osobní názory autora, které nelze ztotožňovat s názory redakce.

"Podmínkou zlepšení vztahů mezi ČR a Ruskem je, aby ruská média spojená s vládními institucemi nezveřejňovala stanoviska, která jsou hrubým překroucením a dezinterpretací událostí roku 1968 v ČSSR. Nechceme poslouchat (číst), že jsme v roce 1968 čelili Západem organizovanému puči," zareagoval ministr zahraničí ČR Lubomír Zaorálek. Ten v minulosti při podobných příležitostech připomínal, že v roce 1993 jasně odsoudil vpád vojsk Varšavské smlouvy tehdejší prezident Boris Jelcin, nynější prezident Vladimir Putin uznal morální odpovědnost Ruska za rok 1968 v roce 2006.

Autor článku tvrdí, že politická krize v Československu, stejně jako v dalších zemích socialistického bloku, musela dříve či později vzniknout vinou sovětského vůdce Nikity Chruščova obviňujícího svého předchůdce Josifa Stalina z postihu milionů nevinných lidí.

Podle autora šlo o "velkolepé vítězství západních tajných služeb a páté kolony uvnitř SSSR". Nepřátelé Ruska tím dostali zbraň, s níž mohli proniknout do sovětské pevnosti, jak toho Západ využil v roce 1968 v Československu. K politické krizi podle autora posloužilo i rozdmýchávání "národnostní záště mezi Čechy a Slováky", jakož i skutečnost, že "Československo nebojovalo proti Sovětskému svazu a necítilo vinu vůči naší zemi".

"V zájmu pravdy je třeba říci, že ruské krve během války se vinou Československa neprolilo méně, než vinou Maďarska a Rumunska, jejichž armády spolu s Německem zaútočily na SSSR v roce 1941. Československo od roku 1938 a po celou válku dodávalo německým vojskům obrovské množství zbraní, kterým zabíjeli sovětské vojáky a mírumilovné obyvatele naší země," napsal publicista.

Zatímco Klement Gottwald podle článku budoval "kvetoucí socialistické Československo", Antonín Novotný spolu s Chruščovem zemi rozvraceli nepromyšlenými reformami, které snížily životní úroveň a způsobily protisocialistické a protiruské nálady. Novotného nástupce Alexandr Dubček hned upadl pod vliv lidí, kteří pod pláštíkem demokratizace a budování socialismu s lidskou tváří se chystali vydat zemi Západu.

"Socialismus byl vždy s lidskou tváří, ale kapitalismus byl vždy s tváří hitlerovců a jim podobným amerických liberálů, kteří vraždili děti Koreje, Vietnamu, Grenady, Jugoslávie, Iráku, Libye, Libanonu, Sýrie a dalších zemí, které USA shledaly nedostatečně demokratickými," poznamenal autor. Další vývoj za Pražského jara líčí v duchu někdejší sovětské propagandy coby "skrytou přípravu na změnu státního zřízení" a vystoupení z Varšavské smlouvy, k čemu NATO vytvořilo speciální středisko, "štáb úderné skupiny", aby později "cennou zkušenost" využilo ke zničení SSSR.

"Z vojenského hlediska jiné východisko nemohlo být. Odtržení Sudet od Československa a tím spíše celé země od Varšavské smlouvy a spojenectví s NATO by vystavily úderu uskupení spojeneckých vojsk v NDR, Polsku a Maďarsku. Potenciální protivník by získal přímý přístup k hranici Sovětského svazu. Vůdci zemí Varšavské smlouvy dobře chápali, že události v Československu představují posun NATO na Východ," míní autor o zásahu z 21. srpna 1968 a dodává, že proti síle pěti armád se neodvážila zasáhnout ani československá armáda, ani NATO.

"V Československu naši vojáci předvedli, že na Zemi není lepší národ, než Rusové," píše autor. Dokázali to podle něj tankisté z 1. gardové tankové armády, kteří prý úmyslně sjeli z horské silnice do propasti, aby nepřejeli děti, které tam nastrčili "hnusní provokatéři". Smrt Jana Palacha byla podle autora připravena "podobně, jako se v současnosti cvičí sebevražední atentátníci" a "podpálili jej, politého benzinem, aby to líčili jako akt sebeupálení na protest proti vstupu vojsk".

Vstup vojsk tak podle autora uchránil bezpečí zemí Varšavské smlouvy před NATO a Češi by měli být vděční sovětské armádě za to, že Sudety zůstaly součástí Československa, že jejich stát existuje v stávajících hranicích a lid se vyhnul obrovskému množství obětí, které vždy provázejí státní převrat.

Zaorálek: Delegace v Rusku by měla mluvit o roku 1968

Ministr Zaorálek chce, aby se na jednáních prezidenta Zemana v Rusku mluvilo o překroucených informacích k srpnu 1968 na webu televize Zvezda. Zaorálek to napsal na twitteru. Nejprve se ohradil proti materiálu, který web zveřejnil. Později doplnil, že jeho reakce je oficiálním stanoviskem a že o něm informoval i doprovod prezidenta.

"Odsoudil jsem článek z titulu své funkce ministra zahraničí a informoval jsem doprovod p.prezidenta, aby toto téma zvedli při jednáních v RF," uvedl Zaorálek v diskusi, která se vedla pod původním stanoviskem k článku. Uživatelé twitteru ministra vyzývali, aby na informace reagoval oficiální cestou, například předvoláním ruského velvyslance v ČR. Zaorálek podotkl, že ruský ambasador je v Rusku společně s prezidentem Zemanem.

Podmínkou zlepšení vztahů mezi ČR a Ruskem je, aby ruská média spojená s vládními institucemi nezveřejňovala stanoviska, která jsou hrubým překroucením a dezinterpretací událostí roku 1968 v ČSSR. Nechceme poslouchat (číst), že jsme v roce 1968 čelili Západem organizovanému puči.

— Lubomír Zaorálek (@ZaoralekL) 21. listopadu 2017

Mluvčí českého prezidenta Ovčáček reagoval odkazem na dřívější vyjádření, v němž Zeman označil vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa za zločin. "Názor pana prezidenta je neměnný. Okupace v roce 1968 byla zločinem," uvedl Ovčáček.

Podle reakcí dalších českých politiků je článek ponížením Česka a je namístě, aby se proti němu česká diplomacie ohradila. "Každý slušný člověk by se po tomto sebral a odjel pryč, to platí i pro těch 120 podnikatelů," napsal na twitter první místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek. "Slušný prezident by tam vůbec nejezdil a normální velvyslanec a ministr zahraničních věcí by se ohradil!" dodal.

Předseda hnutí STAN Petr Gazdík označil článek za hloupý propagandistický výrok, který ukazuje, jak důležité je být součástí evropských demokratických států. Předseda poslaneckého klubu STAN Jan Farský vyzval k ukončení prezidentské návštěvy. "Je možné větší ponížení? Ne. Je možné pokračovat v návštěvě? Ne. Zeman z České republiky dělá pokračováním návštěvy vazaly Putinova Ruska," míní. 

Na omluvu od Ruska se čekalo nejdéle

Na omluvu za srpen 1968 čekaly Česká republika a Slovensko v případě Ruska nejdéle ze všech zemí, jejichž armády se invaze zúčastnily. První ohlasy ze sovětské strany se ale objevily již v prosinci 1989. Tehdejší nejvyšší představitel SSSR Michail Gorbačov na tiskové konferenci v Miláně označil Pražské jaro v roce 1968 za proces demokratizace, obnovy a humanizace společnosti a řekl, že reakce sovětského vedení na vývoj v Československu v roce 1968 "nebyla zcela adekvátní". V únoru 2006 pak Gorbačov označil likvidaci československého "socialismu s lidskou tváří" v roce 1968 za chybu.

V srpnu 1993 prohlásil tehdejší ruský prezident Boris Jelcin, že Rusko se za intervenci omlouvat nemůže, protože šlo o akci Sovětského svazu, jehož bylo Rusko nedobrovolnou součástí. Jelcin nicméně při své pražské návštěvě v srpnu 1993 v doprovodu českého prezidenta Václava Havla položil na Klárově kytice k pamětní desce Marie Charouskové, jedné z osmdesáti obětí prvních týdnů okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy.

Na počátku března 2006 při návštěvě Prahy ruský prezident Vladimir Putin uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968. V srpnu 2008 pak tehdejší předseda horní komory ruského parlamentu (Rady federace) Sergej Mironov označil okupaci v roce 1968 za chybu. "Tanky tenkrát nebojovaly s nepřítelem, ale s politickou ideou, a to je znak slabosti," prohlásil.

Kromě Sovětského svazu respektive Ruska se za okupaci omluvily i ostatní státy, které se účastnily invaze. Jako úplně první odsoudily v srpnu 1989 přepadení Československa z roku 1968 polský Senát a Sejm. V roce 2005 vyjádřil svou lítost nad polskou účastí i poslední komunistický prezident Polska Wojciech Jaruzelski, který zemřel v květnu 2014. Poslanci maďarského Národního shromáždění se od invaze distancovali v září 1989. Tehdejší maďarský ministr kultury István Hiller se v srpnu 2008 jménem své vlády omluvil za maďarskou účast na obsazení Československa vojsky pěti zemí Varšavské smlouvy.

Na počátku prosince 1989 vyjádřil politování nad účastí východoněmeckých vojáků také nejvyšší zákonodárný sbor NDR, který v prohlášení požádal československý parlament a lid o prominutí. V srpnu 1990 odsoudil účast své země na invazi vojsk do ČSSR v roce 1968 bulharský parlament. Označil ji jako nepřípustné vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného státu a vyjádřil hluboké politování nad účastí bulharských vojáků na této akci.

Zpochybňování okupace Československa se v Rusku občas objevuje

Úterní výrok webu ruské armádní televize není úplnou novinkou. Už vloni v červnu vzbudil pozornost návrh trojice komunistických poslanců v ruské Státní dumě na přiznání sovětským účastníkům okupace Československa v roce 1968 statusu válečných veteránů, který ve Státní dumě předložila.

Cílem "vojensko-strategické operace Dunaj" bylo podle poslanců potlačení převratu v ČSSR, který s podporou západních zemí připravovala československá opozice. Návrh zkritizovali představitelé české opoziční strany TOP 09 kvůli "zkreslování historie" a šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek jej odmítl s tím, že pro vztahy mezi Ruskou federací a Českou republikou je postoj k roku 1968 naprosto zásadní. Negativně se k němu postavili i slovenští představitelé.

Ruská státní televize Rossija 1 před dvěma lety odvysílala snímek o "odtajněných stránkách" dějin Varšavské smlouvy, ve kterém obhajovala i sovětskou invazi do Československa v srpnu 1968. Miloš Zeman tehdy prohlásil, že ruská televize lže, a invazi označil za zločin.