Dnes je úterý 18. ledna 2022., Svátek má Vladislav
Počasí dnes -2°C Skoro jasno

Svátek světla, strašidelných postav i ďábelsky dobrých bochánků

Svátek světla, strašidelných postav i ďábelsky dobrých bochánků
Oslava svátku svaté Lucie v Jeruzalémě | zdroj: Profimedia.cz

Den svaté Lucie patří ke svátkům, které u nás už v rámci současného adventu trošku zapadly. I v Česku má však tradici, někde stále udržovanou, a jsou země, kde patří k významným svátečním dnům či kde se k němu vážou i tradiční pokrmy.

V Česku měl, z hlediska tradic, tento den trošku strašidelný ráz. V předvečer svátku navštěvovaly domácnosti kostýmované ženy, zvané Lucky. Tyto postavy hrozily dětem tím, že jim rozpářou břicha, pokud se o adventu nepostí.

A aby dodaly své hrozbě na důrazu, nosily u sebe dlouhé nože, byť občas dřevěné. Zatímco někdy byly tyto ženy maskovány škraboškou a zobákem, jinde si pomoučily obličej, nebo chodily naopak celé v černém. Typická však pro ně byla mlčenlivost. Mimochodem, na malé zlobivce si prý Lucky braly i metlu, hodné děti však někdy dostaly dárek.

Lucky ovšem uměly postrašit i dospělé hospodyně. Kontrolovaly, jak má doma kdo uklizeno, ale i to, zda ženy neperou prádlo, netkají nebo nederou peří. Právě tyto činnosti se totiž v ten den podle tradice nesměly dělat. A pokud Lucky, někdy zvané Lůcy, něco takového zaznamenaly, udělaly v domácnosti za trest nepořádek, ty mírnější jen káraly. Třeba na Přerovsku však do domácnosti chodívala za tímto účelem parta mládenců. A Lucky též vymetaly husím křídlem rohy, aby odehnaly z domácnosti zlé síly.

Ještě větší grády než Lucky měla Perchta. I ta vystupovala jako postrach pro nepostící se děti, navíc byla ještě náramně vymóděná. I Perchty nosily nůž, někdy s červeně nabarvenou špičkou, k tomu si však přibraly i kbelík. Oblečené byly v obráceném kožichu, s králičí kůží na hlavě. Na jihu Čech jste mohli potkat bíle oděnou Perchtu se zubatou maskou a dlouhým jazykem.

Ale zpátky k Luckám. Někde chodila samotná postava, tradicí však byla i skupina žen – Lucek – a v některých regionech je doprovázely i další maskované postavy, třeba kněz či kominík. Občas prý Lucky vletěly také do hospod a zašpinily mužské štamgasty, za to, že doma nepomáhaly svým ženám s přípravami na Vánoce.

Pranostika "Lucie noci upije" pak odkazuje k časům, kdy se v českých zemích používal juliánský kalendář, a právě na tento den připadal zimní slunovrat.

Na severu přináší Lucie světlo do temnoty

Velmi důležitý a široce slavený je svátek svaté Lucie ve Švédsku, Norsku a švédsky mluvících oblastech Finska. Jde o festival světla, Lucie v těchto zemích doslova vnáší světlo do nejtemnější části roku. Ve městech tak chodí průvody bíle oděných dívek s věncem se svícemi na hlavách vedených tou, která je za svatou Lucii. Jít mohou i bíle odění chlapci. Bíle oblečení chlapci a dívky také na koncertech, se svícemi v rukou, zpívají na Luciinu počest.

V domácnostech bývá také jedna z dcer, zpravidla nejstarší, za svatou Lucii. Při těchto oslavách se servíruje čaj a pečivo, typicky tzv. Lussekatter - Luciferovy nebo Luciiny kočičky. Toto pečivo někdy také rozdávají dívky v procesí.

Lussekatter jsou bochánky se šafránem, tvarohem, rozinkami a medem. Podle pověsti o jejich původu měla jejich zářivě žlutá barva odehnat ďábla zjevujícího se v podobě kočky. Žlutá také opět odkazuje ke světlu a Slunci. Našincům mohou chutí i podobou připomínat jidáše, které se pečou na Zelený čtvrtek před Velikonoci. A k svátku svaté Lucie patří i dobré zimní pití, aromatické svařené víno či víno s něčím ostřejším - Glögg. Podobně jako náš svařák se dochucuje skořicí a hřebíčkem, ale i kardamomem či zázvorem. A je možné připravit ho samozřejmě i v nealko verzi.

Dozvuky švédských oslav jsou patrné i ve Spojených státech, mezi Američany skandinávského původu. Tito luteráni oslavují Lucii zpravidla v neděli nejbližší jejímu svátku a typický je tzv. skandinávský průvod. A také v Americe lze spatřit dívky zobrazující svatou Lucii.

Kde Lucie naděluje?

Luciin svátek slaví také lidé v italských regionech a chorvatské Dalmácii. Ostatně svatá Lucie se podle legendy narodila a jako mučednice také zemřela na Sicílii. Je patronkou svých domovských Syrakus. Na popularitě získala poté, co v roce 1582 ukončila tehdejší hladomor loď s pšenicí, která dorazila k břehům města právě o svátku svaté Lucie.

profimedia-0224311709 Syrakuský průvod oslavují svatou Lucii. | zdroj: Profimedia.cz

Hladovějící pšenici nesemleli na mouku, ale jednoduše uvařili a snědli. To vyústilo v tradici, kdy se Sicilané o Luciině svátku zdržují výrobků z mouky. Oblíbeným je dezert zvaný cuccia - vařená pšenice s ricottou a medem. V současnosti se cuccia doplňuje i čokoládou.

Na jihu Itálie se také na počest svaté Lucie konají náboženská procesí a slavnosti. V Syrakusách pak oslava začíná už v předvečer jejího svátku, kdy lidé nesou Luciinu stříbrnou sochu z jí zasvěcené kaple do svíčkami osvětlené katedrály Narození Panny Marie. Ráno pak šest desítek mužů se zelenými čepci prochází se sochou městem a zastavují se u kostelů i na březích Jónského moře.

Na severu země je pak tento svátek spjatý s nadílkou. Též v předvečer svého svátku obchází svatá Lucie s oslíkem domácnosti a dává dárky hodným dětem. Jejich rodiče jí na oplátku nechávají přede dveřmi sladké pečivo, ovoce a seno pro osla. Příchod Lucie však nesmějí děti spatřit - říká se, že jinak jim hodí do očí popel.

Tento svátek je také v Itálii další příležitostí pro setkávání a hodování a lidé zapalují svíčky. Ve středu Itálie se pak v katedrálách v tento den pořádají mše svaté, při nichž se podává chléb svaté Lucie. Světice se tam připomíná jako ochránkyně sochařů a dalších lidí, kteří opracovávají mramor.

Oslavy (na) svaté Lucii

A to by bylo, aby se tento den neslavil i na ostrově, který nese jméno světice a proslul také jako místo vyhnanství a smrti Napoleona Bonaparta. I tady Lucii považují za patronku světla a její svátek je spojen s festivalem světla, který začíná už v prvním prosincovém týdnu. Vrchol nastává 12. prosince večer, kdy se v ulicích hlavního města Castries koná průvod s lucernami, ale i adventní představení či ohňostroj.

Komornější oslavy jsou v Maďarsku. Tam v tento den zasazují do květináče pšenici. Klíčky, které se do Vánoc objeví, mají být symbolem nového života. Někdy se, ozdobené stuhou, dávají k vánočnímu stromečku. Podobná tradice je i v Chorvatsku a zřejmě sahá až do pohanských dob, kdy se lidé snažili naklonit si božstva.

Vskutku originální tradice, byť krapet novodobá, se pak se dnem svaté Lucie pojí ve španělském městě Mollerusa. Od 60. let 20. století tam pořádají soutěž papírových oděvů. Svatá Lucie je totiž, mimo jiné, i patronkou švadlen a krejčích.

Zdroje:
Vlastní, Wikipedia.org, italy.org