Zatím bez konečné shody na podrobnostech reformy emisního trhu i radikálního omezení prodeje nových aut se spalovacími motory jednají dnes ministři životního prostředí zemí Evropské unie o sadě norem zásadních pro splnění klimatických cílů bloku.

Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans prohlásil, že věří v dosažení kompromisu na celém balíku návrhů, o jejichž finálním znění budou státy vyjednávat za českého předsednictví ve druhé polovině roku s Evropským parlamentem. Zástupci vlád však ani po čtyřhodinovém jednání své postoje příliš nesblížili a čeká je druhé kolo debat, které se může protáhnout do pozdního večera.

Ministři mají na stole pět návrhů z balíku, který před rokem předložila Evropská komise ve snaze dovést EU ke splnění nového klimatického závazku. Unie by podle něho měla do roku 2030 snížit své celkové emise skleníkových plynů nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990.

Členské země nyní mají najít společný přístup k reformě trhu s emisními povolenkami, k vytvoření sociálně klimatického fondu, závazným každoročním omezením emisí pro jednotlivé země, omezování emisí při využívání půdy a lesů a ke zpoplatnění emisí z nových aut se spalovacími motory.

„Stále je spousta nevyřešených otázek v některých částech balíku, které brání konečné shodě,“ řekla po první části jednání francouzská ministryně ekologické tranzice Agnès Pannierová-Runacherová, jejíž země předsedá poslednímu ministerskému zasedání, než předá jejich vedení Česku. Francie chce na závěr svého předsednictví dosáhnout shodu EU na celém balíku najednou, kvůli čemuž musí ministři vyřešit spory v řadě odlišných témat.

EU environment ministers meet on 28 June.

Agenda includes key proposals of the climate package:

emissions trading system
social climate fund
emission reduction targets for effort sharing sector
CO2 standards for cars and vans
LULUCF

https://t.co/1lAjvDzCNa pic.twitter.com/jA56fdYqRx

— Ympäristöministeriö (@yministerio) June 28, 2022

Jedním z hlavních sporných bodů je návrh zavádějící vysoké zpoplatnění emisí z nových benzínových a dieselových aut od roku 2035, o němž se mluví jako o jejich zákazu. Skupina zemí včetně Itálie či Slovenska minulý týden tento cíl kritizovala a požadovala jeho odklad na rok 2040. Připomínky k němu má také Německo či Česko, ačkoli velké automobilky včetně Volkswagenu a Škody mu již přizpůsobily svou strategii a podporují jej.

„Otázka je, jak v budoucnu pojmeme osobní a další auta, abychom omezili emise CO2. Jsou tu různé návrhy,“ řekla před jednáním novinářům německá ministryně životního prostředí Steffi Lemkeová, která očekává dlouhé vyjednávání o konečné verzi. Německo je podle ní ochotno podpořit rok 2035 s dovětkem, že po tomto datu se budou moci prodávat auta používající „CO2 neutrální“ paliva.

Její česká kolegyně Anna Hubáčková prohlásila, že se bude vedle této normy snažit prosadit své požadavky také u sociálně klimatického fondu, který má tlumit dopady očekávaného zpoplatnění emisí z vytápění budov a z dopravy.

„Potřebujeme mít dostatek finančních prostředků na pomoc zranitelným skupinám,“ prohlásila česká ministryně, která chce zvýšit i peníze v modernizačním fondu určeném pro průmyslová odvětví zasažená přechodem na nízkouhlíkovou ekonomiku.

Velikost fondu je dalším sporným bodem. Zatímco země východního křídla EU podporují objem blízký původnímu návrhu komise přibližně 72 miliard eur (1,78 bilionu korun) pro léta 2025 až 2032, západoevropské státy, které mají čerpat menší množství peněz, chtějí velikost fondu snížit zhruba o polovinu.