Důvodem, proč se movitější Kubánci uchylují k elektrickým dopravním prostředkům, je nedostatek benzínu a kalvárie, kterou představuje cestování Havanou v MHD, jejíchž 50 procent autobusů nejezdí kvůli nedostatku náhradních dílů, napsala agentura AFP.

„Benzin? Jen si to představ, 50 let ho sháním, už ho nemůžu ani cítit,“ říká Sixto González a ukazuje při tom svou modrou elektrickou čtyřkolku, s níž se rychlostí 40 kilometrů za hodinu pohybuje po Havaně. Tento osmapadesátiletý taxikář v důchodu má to štěstí, že si kromě čtyřkolky může dovolit i jedno ze 600 000 aut se spalovacími motory, které po karibském ostrově s 11,2 milionu obyvatel podle oficiálních údajů jezdí. Když ale naposledy tankoval naftu do svého auta, stál na ni ve frontě osm hodin.

Většina Kubánců však nemá na to, aby si pořídila elektrickou čtyřkolku, která tam podle AFP stojí od čtyř do osmi tisíc dolarů (asi 92 000 až 184 000 Kč). Někteří proto volí alespoň elektrickou motorku či tříkolku, které často používají jako taxi nebo pro přepravu nákladu.

Ve staré dílně ve městě Santa Clara stovka mechaniků montuje a lakuje elektromotorky, většina dílů je dovezena z Číny nebo Vietnamu. Tento rok máme cíl 10 000 motorek, říká Elier Pérez, ředitel závodu Minerva, který jich dosud ročně smontoval maximálně 5000. Kromě motorek má Pérez v plánu dodat letos na trh na dva tisíce elektrických tříkolek.

Nyní na Kubě podle místních úřadů jezdí 40 000 a 50 000 elektromotorek.

„Musel jsem si ji koupit, protože nebyl k dostání benzin, fronty na něj jsou nekonečné. Tak jsem si řekl, pořídím si něco, protože musím být mobilní,“ postěžoval si 52letý zaměstnanec bezpečnostní agentury Raúl Suárez, který si koupil elektrické vozidlo.

Vozidla na elektrický pohon začala kubánská vláda podporovat před třemi lety, když je začala zavádět do státních podniků pro jejich zaměstnance. „Kuba je pojízdné muzeum, řada aut je stará 35 let,“ říká Guillermo González z ministerstva dopravy. „S elektrovozy snížíme spotřebu benzinu a nafty a zároveň omezíme emise,“ dodal.

Vláda se snaží zlepšit veřejnou dopravu a rozvoz potravin. Na autobus v Havaně se čeká někdy několik hodin, než nějaký přijede. Není to ale snadné, podle vlády i Gonzáleze kvůli americkým sankcím, které trvají už šest dekád.

Bývalý americký prezident Donald Trump v roce 2019 situaci ještě zhoršil, když kvůli porušování demokracie a lidských práv zavedl sankce vůči venezuelské vládě a venezuelské státní ropné společnosti. Dodávky ropy na Kubu se tak snížily z asi 100 000 barelů denně na v průměru 56 000 v loňském roce, řekl kubánský expert na energetiku Jorge Piňón, který působí na texaské univerzitě.

Kuba se potýká i s výpadky elektrické energie, podle Ramsése Calzadilly z ministerstva energetiky to ale nemá vliv na používání elektromobilů. „Elektrický motocykl můžeme ve spotřebě elektřiny přirovnat k ledničce,“ míní Calzadilla a s optimismem dodává, že brzy se vyřeší i problém s výpadky elektřiny.