Vyplývá to z údajů na webu soudu, na které dnes upozornila Česká televize. Ústavní stížnost podali lidé z české obce Uhelná blízko dolu, podle kterých mezistátní dohoda nezabrání škodám kvůli těžbě. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala a polský premiér Mateusz Morawiecki. Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie.

Smlouvu kritizují například lidé ze Sousedského spolku Uhelná, kteří podali zmíněnou ústavní stížnost. „Dohoda nedokáže zabránit škodám způsobeným těžbou, a naopak znemožňuje tuto ochranu do budoucna vykonávat,“ píše se ve stížnosti.

Autoři stížnosti tvrdí, že dohoda rezignuje na ochranu podzemní vody, která z českého území odtéká do dolu. Podle nich dohodnutá opatření vycházejí ze zastaralých informací o vlivu těžby a nepovedou k zamezení dalšího poklesu hladin podzemní vody.

„O termínu rozhodnutí je v tuto chvíli předčasné jakkoliv spekulovat,“ řekla ČTK mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. „Mohu pouze obecně uvést, že řízení v plenárních věcech trvá průměrně devět až 12 měsíců, ale může trvat samozřejmě kratší, či delší dobu, v závislosti na procesních okolnostech,“ dodala.

Stížnost navazuje na předchozí kritiku obyvatel přilehlých obcí, že dohoda neřeší zabránění odtoku podzemní vody. https://t.co/bwcYMuFlNz

— iROZHLAS.cz (@iROZHLAScz) April 25, 2022

Proti dohodě se v minulosti postavily také třeba sněmovní opoziční strany ANO i SPD, ale i vládní Piráti. Představitelé ANO kritizovali mimo jiné, že Fialova vláda vyjednala nižší kompenzace, než prosazovala předchozí vláda ANO a ČSSD. Většina Pirátů zase ve stranickém hlasování uvedla, že smlouva byla projednávána utajeně, a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti.

Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková ale řekla již dříve poslancům, že smlouva je odborně velmi dobře postavena a Česko v ní získalo, co se získat dalo. Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty dohoda ochrání české obyvatele i krajinu.

Česko a Polsko se v únoru dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) za škody způsobené těžbou. Jedná se o kompromis, protože Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Další kompromis nastal v době soudního dohledu, země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý.

Polsko se rovněž v dohodě zavázalo k dostavbě podzemní stěny, která má zabránit odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením, například ke zlepšení ovzduší v regionu. Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude také fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.