Komu není vzájemné rady, tomu není hospodářské pomoci, říkalo se žertem o organizaci, která byla založena v lednu 1949 v Moskvě Josifem Stalinem a měla být protipólem sovětského bloku Marshallovu plánu a konkurentem rodícímu se Evropskému hospodářskému společenství (EHS). Významnou roli při vzniku RVHP sehrálo i hospodářské embargo Západu proti komunistickým státům.

Sídlo měla organizace v Moskvě ve známé budově ve tvaru otevřené knihy a ve své podstatě byla mocenským nástrojem Sovětského svazu k ovládání ekonomik socialistických států. Vedle SSSR byly zakládajícími členy Bulharsko, Československo, Maďarsko, Polsko a Rumunsko. V letech 1949-1962 byla členem i Albánie, od roku 1950 NDR, v roce 1962 se připojilo Mongolsko, v roce 1972 Kuba a v roce 1978 Vietnam. Jugoslávie měla statut přidruženého člena a několik dalších států fungovalo v roli pozorovatelů. Každopádně však nešlo vesměs o země, před nimiž by se západní ekonomiky třásly strachy.

RVHP koordinovala ekonomickou spolupráci a vzájemný obchod členských zemí, který se odehrával v tak zvaných převoditelných rublech. Sovětský svaz také určoval ekonomické priority a cíle. Důraz se kladl na těžký a vojenský průmysl, později se spolupráce zaměřila na užší ekonomickou integraci a specializaci. Pokusy o vzájemnou koordinaci pětiletých plánů úspěšné nebyly a výsledkem snahy srovnat ekonomickou úroveň členských zemí byla leda nedostatková ekonomika..

Po pádu komunismu se východoevropské země přeorientovaly na tržní ekonomiku a zaměřily se na obchod se Západem. Smysl RVHP zanikl a na jejím posledním zasedání 28. června 1991 v Budapešti byla uzavřena dohoda o jejím rozpuštění do 90 dnů.