Celkový objem Evropského mírového nástroje (EPF) nezávislého na unijním rozpočtu by měl stoupnout na přibližně 12 miliard eur. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by peníze v souladu s původním účelem fondu měly putovat i na nákup vojenského materiálu pro další partnerské země.

Evropský blok od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uvolnil na financování zbraní pro bránící se zemi z EPF sedm půlmiliardových plateb. Schválení osmé zatím blokuje Maďarsko. Další dvě miliardy mají putovat na financování dělostřelecké munice. Zásobování Ukrajiny tak již téměř vyčerpalo původní objem fondu, který byl před válkou plánován na celé víceleté rozpočtové období do roku 2027. Členské země by na navýšení měly přispět poměrnými částkami v závislosti na výkonu jejich ekonomiky.

„Je důležitější než kdy dříve, abychom pokračovali v podpoře Ukrajiny,“ řekl dnes s odkazem na víkendovou vojenskou vzpouru v Rusku Borrell. Fond by podle něj měl však rovněž sloužit ke svému původnímu účelu, tedy k financování vojenského materiálu především pro mimoevropské partnerské země. EPF již poskytl peníze například pro Libanon, Jordánsko, Somálsko, Mozambik, Niger, Gruzii, Moldavsko či Bosnu.

Vzpoura ukázala problémy Ruska, EU dále podpoří Ukrajinu, shodli se ministři

Vzpoura žoldnéřů z Wagnerovy skupiny odhalila problémy vojenské moci Ruska, jehož politickou stabilitu narušuje vedení agrese na Ukrajině. Pro Evropskou unii je důležité nepolevit v podpoře Ukrajiny s cílem přiblížit konec války, shodla se značná část ministrů během jednání v Lucemburku. Ukrajinský ministr Dmytro Kuleba vyzval evropskou sedmadvacítku, aby urychlila ruskou porážku posílením dodávek zbraní jeho zemi.

Ministři zahraničí se k pravidelnému jednání v Lucemburku sešli dva dny poté, co se skupina vedená bývalým blízkým spolupracovníkem prezidenta Vladimira Putina Jevgenijem Prigožinem pokusila o ozbrojenou vzpouru a ohlásila pochod na Moskvu. Jeho žoldnéři sice od záměru v neděli upustili, vývoj v Rusku je však podle zástupců unijních vlád nadále těžko odhadnutelný.

„Monstrum, které Putin vytvořil s wagnerovci, ho nyní kouše, obrátilo se proti svému stvořiteli,“ prohlásil Josep Borrell. V ruské vojenské moci se podle něj objevují trhliny. Fakt, že se jaderná velmoc dostává do fáze politické nestability, není podle něj dobrá zpráva. Lucemburský ministr zahraničí Jean Asselborn varoval, že destabilizace Ruska by vzhledem k velikosti jeho jaderného arzenálu byla pro Evropu „absolutně nebezpečná“.

Borrell již v sobotu aktivoval centrum krizové reakce a chtěl před dnešní schůzkou koordinovat postup unijních zemí. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která se kvůli návštěvě Jihoafrické republiky dnes do Lucemburku původně vůbec nechystala, dorazila pouze na debatu věnovanou aktuální situaci v Rusku.

„Stále není zcela jasné, co se tam odehrává,“ řekla dnes novinářům německá politička, podle níž ukončením vzpoury neskončil mocenský boj v Rusku. Stejně jako řada dalších ministrů podotkla, že se EU nyní musí soustředit na další podporu Ukrajiny.

Podle její finské kolegyně Eliny Valtonenové víkendové události ukázaly, že Putin nemá situaci tak pevně v rukou, jak se zdálo. Litevský ministr Gabrielius Landsbergis prohlásil, že EU nemusí řešit otázku změny režimu v Moskvě, což jsou Rusové „schopni zařídit zcela sami“.

Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského víkend ukázal, jak je Rusko vnitřně rozhádané. „Nesmíme polevit v podpoře Ukrajiny. Možná se otevírá určitá příležitost, ale není to o spekulacích,“ řekl Lipavský na otázku, zda může víkendový vývoj přiblížit mír na Ukrajině.

FSB prý stále vyšetřuje Prigožina za ozbrojenou vzpouru

Ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny si vyžádala životy třinácti ruských pilotů, napsal ruský exilový server Meduza. S odvoláním na zdroje blízké Kremlu také uvedl, že se šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin během sobotní rebelie snažil spojit přímo s vůdcem Vladimirem Putinem, který to ale odmítl.

Wagnerovci v sobotu obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska. Neznámý počet žoldnéřů potom zamířil k Moskvě v konvoji, který urazil stovky kilometrů a projel kolem města Voroněž. Prigožin se zřejmě chtěl domoci odstranění ruského armádního velení. Nakonec ale vzpouru ještě týž den večer ukončil, což zdůvodnil tím, že nechtěl, aby byla „prolita ruská krev“.

Zřejmě si uvědomil, že zašel příliš daleko a že vyhlídky jeho konvoje směřujícího k Moskvě nejsou valné. V prvních hodinách vzpoury se totiž k wagnerovcům nezačali hromadně připojovat vojáci a směrem na Moskvu na kolonu čekala první obranná linie ruské armády. Prigožin se prý v tu dobu snažil spojit s Kremlem, a dokonce volal i Putinovi, „ale prezident s ním nechtěl mluvit“.

Také vedení Kremlu se ale chtělo vyhnout „krvavé konfrontaci“, a tak se do vyjednávání zapojili i šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno či tajemník bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev. Zastřešil je pak běloruský prezident Alexander Lukašenko, což Prigožinovi podle jednoho ze zdrojů umožnilo vycouvat a zachovat si alespoň částečně tvář.

FSB podle deníku Kommersant ale Prigožina stále kvůli ozbrojené vzpouře vyšetřuje. V sobotu večer přitom mluvčí Kremlu řekl, že trestní řízení proti šéfovi wagnerovců bylo zastaveno a že odjede do Běloruska. „Trestní řízení zastaveno nebylo, vyšetřování pokračuje,“ řekl agentuře Interfax v pondělí nejmenovaný činitel z ruské generální prokuratury.

Starosta Moskvy Sergej Sobjanin v pondělí na Telegramu oznámil, že ve městě zrušil protiteroristický režim, který vyhlásil v souvislosti s Prigožinovým povstáním. Ruská média s odvoláním na místní pobočky tajné služby FSB informují, že režim protiteroristické operace končí rovněž ve Voroněžské a Moskevské oblasti.

Kromě poškození několika vozovek a komunikací se objevovaly neoficiální informace o tom, že wagnerovci sestřelili několik strojů ruského letectva. Během jejich přesunu Voroněžskou oblastí také hořel v regionální metropoli sklad paliva, ovšem nebylo zcela jasné, jak incident s přítomností vzbouřenců souvisel. Ani wagnerovci, ani ruská armáda v souvislosti s víkendovými nepokoji nepřiznali žádné ztráty na životech.