To vyplývá z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti. Hranici dvou bilionů korun státní dluh překonal loni, když stoupl o 410 miliard korun na 2,05 bilionu korun. Za nárůstem bylo zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl kvůli dopadům pandemie s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR.

Letos by tak měl ke konci roku státní dluh činit 2,53 bilionu korun, v roce 2022 pak 2,8 bilionu korun a ke konci roku 2023 zhruba 3,06 bilionu korun. V poměru k HDP by tak měl dluh stoupnout z loňských 36,5 procenta na 47,5 procenta v roce 2023.

Pro letošní rok ministerstvo financí naplánovalo schodek rozpočtu 320 miliard korun, Sněmovna jej ale v únoru na návrh ministerstva zvýšila na 500 miliard korun. Důvodem bylo mimo jiné zohlednění daňových změn, které začali platit od letoška, a původní návrh s nimi nepočítal. Příští rok nebude podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové schodek státního rozpočtu pod 300 miliardami korun.

Ministerstvo dále uvedlo, že letošní celkové výdaje na obsluhu státního dluhu naplánovalo na 52,9 miliardy korun. Výdaje přitom z 99,3 procenta zahrnují úrokové výdaje a zbytek tvoří poplatky.

„Výdaje na obsluhu státního dluhu v rámci kapitoly Státní dluh, tj. výdaje na dluhovou službu, se budou v letech 2021 až 2023 odvíjet zejména od vývoje na finančních trzích včetně měnově-politické situace, hospodaření státního rozpočtu a případného zapojování disponibilních peněžních prostředků klientů státní pokladny do krytí potřeby financování,“ uvádí dokument.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami například od Evropské investiční banky.