Podmínkou ale je, aby ČNB nejdříve umožnila své ztráty a naplnila svůj rezervní fond. V opačném případě hrozí nedůvěra investorů v českou měnu a s tím související dopady do celé české ekonomiky, například zhoršení ratingu a růst nákladů na financování státního dluhu. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK.

Premiér Andrej Babiš v pondělí po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na zámku v Lánech uvedl, že by centrální banka měla přispět do státního rozpočtu podobně jako centrální banky Německa a Švýcarska. Dále premiér také uvedl, že by se neměly zvedat úrokové sazby. Guvernér ČNB Jiří Rusnok dnes uvedl, že ČNB momentálně nemá k dispozici žádný zisk, který by mohla poslat do státního rozpočtu. Zároveň upozornil, že po odeznění pandemie lze očekávat posilování koruny, což bude v hospodaření ČNB vytvářet ztrátu.

„Bylo by fajn, kdyby Česká národní banka, a my už jsme to opakovaně řešili, taky přispěla v těchto těžkých časech do českého rozpočtu,“ řekl premiér. Poukázal na to, že ČNB vykázala předloni zisk téměř 58 miliard korun a loni 92 miliard a že státní rozpočet má za epidemie koronaviru vysoké deficity.

„Zahrnout výsledek ČNB do bilance veřejných rozpočtů obecně dává smysl, protože ČNB je veřejnou institucí. Je třeba nicméně vidět, že podle stavu k letošnímu 10. březnu má ČNB v bilanci neuhrazenou ztrátu 38 miliard korun. Bude-li ve zbytku roku posilovat koruna, jak předpokládají analytici i ČNB samotná, bude účetní ztráta ČNB narůstat. Není tedy příliš reálné, že by ČNB pomohla státnímu rozpočtu v roce 2022, kdy by se mohl rozdělovat její letošní výsledek,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle něj se politici začínají probouzet do reality a uvědomovat si, že ochota finančních trhů financovat obří schodky rozpočtu má své meze. „Také jim už možná někdo naznačil, že při pokračování současného vývoje Česku reálně hrozí snížení ratingu a že za obsluhu dluhu bude platit víc, než vydává třeba na vědu nebo na vysoké školství,“ dodal.

Nejdříve je nutné uhradit ztrátu banky

Analytik České spořitelny Michal Skořepa upozornil, že i po započtení nedávných zisků zůstává ČNB zadlužená. „Pokud by převáděla nějaké peníze do státního rozpočtu, bylo by to za cenu jejího ještě hlubšího zadlužení. Pokud by si vláda začala dělat z centrální banky v tomto smyslu bankomat, mohlo by to v extrémním případě vést k nedůvěře v českou měnu s katastrofálními dopady na kurz koruny a stabilitu celého hospodářství a měnového systému,“ upozornil.

Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by ČNB do státního rozpočtu výhledově přispívat skutečně mohla, jelikož je to takto podchyceno i v české legislativě. Nejdříve je ovšem podle něj nutné uhradit kumulovanou ztrátu centrální banky a naplnit rezervní fond, což je například praxe v Německu. „Pokud by se do státního rozpočtu převáděly peníze ČNB z let ziskových, a naopak z let ztrátových by se kumulovala ztráta, dříve či později by to vedlo ke zpochybňování nezávislosti centrální banky a schopnosti provádět měnovou politiku,“ upozornil.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že zřetelné oddělení rozpočtové politiky a měnové politiky je klíčovým atributem každé skutečně vyspělé ekonomiky. „Budou-li o něm mít investoři pochyby, mohou ztratit část své důvěry v tuzemskou ekonomiku,“ uvedl.

Jako aktuální odrazující příklad zásahu státu do měnové politiky označil Kovanda aktuální vývoj v Turecku. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan o víkendu náhle odvolal šéfa centrální banky Naciho Agbala a jmenoval na jeho místo bývalého bankéře Şahapa Kavcioglua. Následně turecká lira po náhlé výměně šéfa centrální banky, která trhy zaskočila, prudce oslabila.