Česku podle Rady hrozí, že kvůli vývoji veřejných financí narazí na takzvanou dluhovou brzdu již v roce 2024. Ještě loni v listopadu rada předpokládala, že na dluhovou brzdu narazí veřejné finance až o rok později.

Dluhová brzda stanoví hranici, při jejímž překročení musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů. Stanovena je na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) v únoru poslancům řekla, že veřejný dluh by měl ke konci letošního roku stoupnout na 45 procent HDP.

„Je zřejmé, že rozsah konsolidačního úsilí v letech 2022 až 2024 bude muset být vyšší než 0,5 procenta hrubého domácího produktu ročně. Zároveň je patrné, že tato konsolidace si vyžádá významné navýšení daňové zátěže, neboť dlouhodobější výpadek příjmů v rozsahu daňového balíčku není možné zcela pokrýt redukcí výdajů, pokud by tedy nemělo dojít k výrazné redukci výdajů v největších výdajových blocích, kterými jsou sociální zabezpečení, zdravotnictví a školství, což rada nepředpokládá,“ uvedla NRR.

Argument současné vlády, že konsolidace bude úkolem vlády budoucí, považuje rada za nesprávný a nevhodný. V takovém případě by totiž podle rady nemělo smysl zpracovávat jakékoliv strategické dokumenty s přesahem jednoho volebního období. „Navíc je nutné uvést, že například ratingová agentura Moody's při potvrzení ratingu České republiky na úrovni Aa3 uvádí jako podmínku jeho zachování v dalších letech právě implementaci takové strategie,“ uvedla rada. Realistická konsolidační strategie je nutná i proto, že po roce 2030 budou veřejné finance ovlivněny pokračujícím stárnutím populace, upozornila.

Prezident Miloš Zeman minulý týden podepsal zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z původně schválených 320 miliard na 500 miliard Kč. Ministerstvo financí čeká letos pokles daňových příjmů o 99,6 miliardy korun proti původně očekávanému výběru. Hlavní podíl na tom má právě schválený daňový balíček, který připraví státní rozpočet o 87,7 miliardy Kč.

Důvodem změny bylo nejen zohlednění dopadů změn daní, ale i potřeba dalších výdajů na boj s pandemií. „Zatímco první důvod je vysoce relevantní a částečně napravuje nevhodný přístup k rozpočtovému procesu z podzimu loňského roku, ve druhém případě se rada domnívá, že se jedná o krok předčasný,“ uvádí zpráva. S úpravou rozpočtu by tak podle ní bylo vhodnější vyčkat na výsledky vývoje ekonomiky za první čtvrtletí, které ukážou dopady nejnovějších uzávěr ekonomiky. Zároveň by již měly být jasné parametry nových podpůrných ekonomických programů.

Rozpočtová politika vlády by se přitom neměla podle rady zaměřit na podporu poptávky, ale na zajištění adekvátních příjmů lidí a podniků zasažených restriktivními opatřeními, zachování produkčních kapacit v uzavřených nebo omezených odvětvích a na pozitivní stimuly vedoucí k dodržování vyhlášených omezení. Částečně tyto cíle podle rady zajišťují vládní programy, například kompenzační bonus nebo Antivirus. „Výdaje realizované v rámci těchto programů nepředstavují ze střednědobého a dlouhodobého pohledu významnější problém, neboť budou po skončení pandemie ukončeny a nebudou dále zatěžovat strukturální bilanci veřejných rozpočtů,“ uvedla rada.