Statistici mají nově k dispozici soubor údajů o hrubém domácím produktu (HDP) v regionálním členění za kompletní rok 2018. Zajímavější než celkové číslo HDP je pohled na to, jak se daří jednotlivým regionům. Meziročně (z roku 2017 na 2018) rostly všechny kraje v Česku (nejvyšší přírůstek HDP měly Jihomoravský a Jihočeský kraj), HDP poklesl jen v jediném kraji – Karlovarském.

Na data upozornil text vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ Karolíny Zábojníkové v časopise Statistika & My, odkud také pocházejí níže uvedené grafy.

Největší podíl na tvorbě českého HDP má dlouhodobě hlavní město. V roce 2018 to bylo 25,8 %. Druhý Středočeský kraj tvořil 11,6 % HDP.

Růst HDP v českých krajích. | zdroj: ČSÚ

Vysoká přidaná hodnota

Ekonomická dominance Prahy souvisí s tím, že hlavní město má nejvyšší počet zaměstnaných (v roce 2018 to bylo 956,3 tisíce lidí) a zároveň se tu soustřeďují odvětví vytvářející vysokou přidanou hodnotu.

V Praze se také koncentruje odvětví služeb (84,3 %, republikový průměr je 62,0 %). Podíl vysoce nad republikovým průměrem mají v Praze informační a komunikační činnosti (13,2 %), profesní, vědecké, technické a administrativní činnosti (12,8 %) a také peněžnictví a pojišťovnictví (9,4 %), tedy služby s vysokou přidanou hodnotou (hrubá přidaná hodnota – HPH, pozn. red.).

Druhý nejvyšší podíl služeb na HPH má Jihomoravský kraj. Může za to především Brno se svými několika vysokými školami a množstvím kvalifikované pracovní síly.

Příklad Karlovarského kraje ale zároveň ukazuje, že vysoký podíl služeb není zárukou růstu. Na Karlovarsku dominuje obchod, doprava, ubytování a pohostinství (20,4 % HPH v kraji), ostatní odvětví s vysokou přidanou hodnotou ale chybějí (informační a komunikační činnosti tvoří jen 1,1 % – nejméně v ČR).

Nejbohatší region z nových zemí EU

Dostupné údaje potvrzují i to, že Praha je magnetem pro pracující z ostatních krajů (zejména Středočeského), kteří se tak podílejí na vzniku "pražského" HDP.

Pokud srovnáme střední počet obyvatel Prahy (1,3 milionu) a Středočeského kraje (1,36 milionu) s celkovou zaměstnaností, rozdíl jasně vynikne: Praha vykazuje 956,3 tisíce pracujících, Středočeský kraj 617,3 tisíce. V Praze přitom ke konci roku 2018 žilo jen 854,9 tisíce osob v produktivním věku (15 až 64 let).

Pokud jde o čistý disponibilní důchod domácností na jednoho obyvatele, nejvyšší je opět v Praze (324,9 tisíce). Na druhém místě je Středočeský kraj s 258,5 tisíce. První trojici uzavírá Jihomoravský kraj (242,6 tisíce). Nejnižší čistý disponibilní příjem na osobu měly domácnosti v Ústeckém kraji (216 tisíc), Moravskoslezském kraji (223,2 tisíce) a Olomouckém kraji (223,4 tisíce).

zdroj: ČSÚ

S výjimkou Prahy nejsou ve zbytku republiky ekonomické rozdíly mezi kraji už tak výrazné. V posledních letech se ale "rozevíraly nůžky" mezi výkonem hlavního města a zbytku republiky.

Patrné je to na nominálním HDP, HDP na osobu i ukazateli HDP na osobu upraveného o cenovou hladinu. Z pohledu tohoto ukazatele patří Praha mezi nejbohatší regiony Evropy. V roce 2017 dosahovala 187 % průměru EU, a byla tak nejbohatším regionem v rámci zemí, které vstoupily po roce 2000 do EU, a sedmým nejbohatším regionem vůbec.

Ústav nezávislé žurnalistiky