Helena Harabinová je matka Moniky Marešové. A jak už vám jistě došlo, nejedná se o shodu jmen, Monika je manželka slavného moderátora a někdejšího rappera Leoše Mareše.

Pohledná, elegantní, uvědomělá. Rozhodně byste to do ní neřekli, ale Helena měla delší dobu v patách smečku běsů: V Hospodářských novinách nedávno přiznala těžký boj s alkoholismem.

Náklonnost ke sklence si vypěstovala už během studií, kdy sama sebe označuje za kvartální alkoholičku: Opíjela se jednou za týden nebo za měsíc. I to už je problém, ale Helena si ho nepřipouštěla a situace se jen zhoršila, když se manžel musel pracovně odstěhovat do Velké Británie a Helena šla s ním. Práce ale bylo až nad hlavu, Helena často zůstávala sama doma a... lahev byla po ruce.

Další zhoršení pak přišlo, když se Helena vrátila do Česka a s novým přítelem začala podnikat v oblasti módy. Přítel pil, až se hory zelenaly, a Helena se snažila nezůstat pozadu: „Byl zvyklý konzumovat hodně alkoholu, často tvrdého, a já se s ním snažila držet krok...“

„Fungovala jsem, ale když pro mě začala být větší prioritou než práce či rodina starost, kde sehnat alkohol a kde se co nejdřív napít, pochopila jsem, že už to dál nejde,“ vzpomíná, jak jí došlo, že tahle cesta vede pouze do záhuby. To jí bylo 37 let. Její blízké, zejména sestru, bolelo vidět, jak se Helena ničí a její neúnavné naléhání nakonec neslo ovoce: Helena nastoupila k ambulantní protialkoholní léčbě u Apolináře.

Chvíli se zdálo, že démoni byli poraženi: Helena abstinovala celé čtyři roky. Znovu se vdala, jenže i tentokrát přišla spirála do zatracení. I její nový muž byl totiž abstinující alkoholik, který to ale nevydržel a postupně začal znovu pít. A s ním se svezla i Helena.

Druhé kolo alkoholismu prý bylo ještě brutálnější než to první a ke konci už se děly opravdu nebezpečné kousky: „Jednou jsem dojela opilá autem z Prahy až do Písku a řekla jsem si – dost!“

Helena poté nastoupila k ústavní léčbě a, jak sama říká, už se nikdy poté znovu nenapila. To bylo před 20 lety.

Zveřejněním svého příběhu se Helena snaží inspirovat a možná ukázat lidem, kteří hledají cestu, že se závislost dá přemoci. Byť to samozřejmě nikdy není jednoduché: „Není jednoduché se k tomu příběhu vracet, ale věřím, že třeba někomu může pomoct,“ napsala na Instagramu.

Dodnes se stále účastní sezení u Apolináře a setkává se s žadateli o léčbu. Angažuje se i ve sdružení Pavučina, kde pomáhá lidem po protialkoholním léčení s následným programem.

 „Léčba představuje ale pouze jeden krok. Důležitější je, co se děje potom,“ říká.