U nás v Česku mají Velikonoce pevné místo v rodinných tradicích i duchovním prožitku. Pečeme velikonočního beránka z piškotového těsta, symbol Kristovy oběti, zdobíme vajíčka jako znamení nového života a na Velikonoční pondělí vyrážíme s pomlázkami do ulic. Chlapci splétají svěží vrbové proutky a vyšleháním děvčat předávají sílu jara, zdraví a krásu. Dívky je za to odměňují malovanými kraslicemi, sladkostmi nebo stužkami. Všude je slyšet smích, zpěv a veselí, které neodmyslitelně patří k těmto tradicím.

Pravoslavné Velikonoce: Vajíčková bitva a sladké dobroty

V pravoslavném světě mají Velikonoce stejně silné kořeny, jen se slaví trochu jinak. Nejposvátnější je Velká noc, kdy se slaví Kristovo zmrtvýchvstání. Symbolika vajíček je zde ještě s hlubší symbolikou. Pravoslavné Velikonoce mají zábavnou tradici. Vajíčka se mezi sebou ťukají, a kdo má to nejpevnější, stává se vítězem. Tento souboj není jen zábavou, ale připomíná prolomení hrobu a vzkříšení.​K slavnostnímu velikonočnímu stolu v pravoslavných zemích neodmyslitelně patří kulich (kulič) – vysoký, válcovitý sladký chléb, který je tradičně zdobený bílou polevou a často posypaný barevnými cukrovými ozdobami. Jeho příprava a konzumace jsou spojeny s oslavami Velikonoc v zemích jako je Rusko, Bělorusko, Ukrajina, Gruzie a Srbsko. Kulich je symbolem Kristova vzkříšení a nový život, a často se po velikonoční mši světí v kostele spolu s dalšími pokrmy.

Pravoslavný kulič | zdroj: Wikipedia

Na Ukrajině, v Moldavsku a Rumunsku je tradičním velikonočním pečivem paska – bohatě zdobený sladký chléb, který může být plněný tvarohem, rozinkami a dalšími ingrediencemi. V Rumunsku a Moldavsku existuje varianta zvaná pască, což je sladký koláč s náplní z čerstvého sýra, rozinek a smetany. Tato pečiva jsou symbolem radosti z Kristova vzkříšení a jsou nedílnou součástí velikonočních oslav v těchto zemích.

Velikonoce ve světě: Ohně, procesí i hledání vajíček

V Polsku například lidé na Bílou sobotu nosí do kostela košíky s jídlem, aby jim byla požehnána vajíčka, chléb, klobásy a další pokrmy. Tradiční velikonoční pochoutkou je také mazurek, nízký moučník zdobený různými náplněmi a polevami, který nesmí chybět na slavnostním stole.Na Velikonoční pondělí se v Polsku lidé polévají vodou v rámci tradice zvané Śmigus-Dyngus. Toto osvěžení má podle pověry zajistit pevné zdraví a svěžest po celý následující rok. U našich sousedů v Německu a Rakousku patří k velikonočním tradicím zapalování velikonočních ohňů, které symbolizují spálení zimy a příchod nového života. Rakušané mají také zvyk jíst vejce snesená slepicemi na Zelený čtvrtek, protože věří, že přinášejí štěstí a pevné zdraví. V Řecku si rodiny předávají červená vajíčka a slaví s hudbou a tancem. Ve Finsku a Švédsku děti převlečené za malé čarodějnice obcházejí sousedy s větvičkami a přejí zdraví a štěstí. V Itálii voní Velikonoce sladkým chlebem Colomba di Pasqua ve tvaru holubice, zatímco ve Španělsku zaplaví ulice velkolepá procesí s figurínami Krista a Panny Marie. Ve Spojených státech hledají děti vajíčka ukrytá velikonočním zajíčkem a v Mexiku Velikonoce připomínají dramatické pouliční slavnosti.

I když jsou slavnostní zvyky rozmanité, jedno zůstává všude na světě stejné. Velikonoce nesou poselství naděje, života a lásky. Připomínají nám, že každý konec je začátkem něčeho nového. Ať už sedíme u stolu s beránkem nebo pomlázkou, ve všech koutech světa o Velikonocích bije lidské srdce stejnou radostí přetrvávající tradice.