Takový krok by zvýšil bojeschopnost české armády a umožnil další dodávky zbraní na Ukrajinu. ČTK to v reakci na výsledky čtvrtečního jednání premiéra Petra Fialy v Německu s kancléřem Olafem Scholzem sdělil analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář.

Scholz uvedl, že Německo pomůže Česku nahradit zbrojní techniku, kterou Praha poskytuje Ukrajině čelící ruské invazi. Podrobnosti uvést nechtěl. Podle Fialy je ale podoba budoucí dohody velmi konkrétní a týká se těžké techniky.

Podle Sklenáře lze o konkrétní podobě spolupráce do zveřejnění detailů pouze spekulovat. Možností jsou dodávky od německých ozbrojených sil. Otázkou však je hledisko hospodářské soutěže.

„Nepochybně zde totiž existuje snaha německých výrobců dosáhnout zvýhodněného postavení v procesu výběru nových pásových bojových vozidel pěchoty (firma Rheinmetall Landsysteme je jedním z účastníků tendru) i případné náhrady stávající tankové techniky,“ poznamenal.

Výsledkem čtvrtečního jednání je také to, že ČR bude s Německem jednat o společném využití terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG), které chce německá vláda kvůli snížení energetické závislosti na Rusku vybudovat. Podle Sklenáře jde o logický postup, neboť Česko aktuálně nemáme mnoho možností jak zajistit alternativní dodávky zemního plynu.

Současně by se mělo pracovat na plánu na výhledové snížení dovozní závislosti na minimum. „Takový plán by měl být založen především na maximalizaci energetické efektivity a důsledném využívání existujících druhotných i nově postavených obnovitelných zdrojů energie,“ poznamenal analytik.

Evropská komise (EK) navrhuje mimo jiné do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do EU. Aby sankce vstoupily v platnost, musí je jednomyslně schválit členské země. Pro Česko navrhla EK výjimku z embarga do poloviny roku 2024, pro Maďarsko a Slovensko pak až do konce stejného roku.

„Z etického pohledu bychom měli v rámci EU postupovat s maximální razancí a co nejjednotněji. Na druhou stranu v případě Česka (podobně jako u několika dalších zemí) narážíme na praktická omezení, daná technologickou závislostí na ruské ropě, která se svými vlastnostmi liší od případných alternativ,“ sdělil Sklenář.

Domnívá se přesto, že namísto odkladu by mělo Česko sankce podpořit i za cenu rozsáhlých úsporných opatření. Inspirovat se podle něj lze v doporučeních mezinárodní energetické agentury.

„Ta navrhuje například snížení maximální povolené rychlosti na dálnicích minimálně o deset kilometrů za hodinu, zvýšené využívání práce z domova, zlevnění veřejné dopravy, podporu carsharingu a cyklistiky nebo větší využívání železniční dopravy,“ dodal. Případná omezení v každodenním životě jsou podle Sklenáře nesrovnatelná s tím, čím si denně musí procházet civilisté v okupovaných částech Ukrajiny.