(AKTUALIZOVÁNO, 17:55) Ruská strana už byla téměř připravena souhlasit se setkáním prezidentů Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského, ale dvě věci způsobily, že schůzka je méně pravděpodobnou: odhalení zvěrstev, jichž se dopustili ruští vojáci na dočasně okupovaném území Ukrajiny, a návštěva britského premiéra Borise Johnsona v Kyjevě, napsal dnes list Ukrajinska pravda.

Johnson podle nejmenovaných zdrojů ukrajinského deníku z okolí prezidenta Zelenského do Kyjeva přivezl dvě prostá poselství: Putin je válečný zločinec, a tak je nutné jej porazit, a ne se s ním domlouvat. A jestli je Ukrajina ochotna s ním podepsat nějakou dohodu o zárukách, pak Britové nikoliv.

„Tento Johnsonův postoj svědčil o tom, že kolektivní Západ, který ještě v únoru Zelenskému navrhoval vzdát se a utéci, teď ucítil, že Putin v podstatě není tak všemocný, jak si představovali, a že právě teď se objevila příležitost s ním skoncovat,“ napsal deník.

Tři dny po Johnsonově odjezdu z Kyjeva se objevil Putin na veřejnosti a prohlásil, že jednání s Ukrajinou uvázla ve slepé uličce. Za další tři dny do Kyjeva znovu přicestoval ruský miliardář a prostředník v jednáních Roman Abramovič a Zelenskyj prohlásil, že dohody s Ruskem o bezpečnosti by mohly být dvě: jeden by se měl týkat koexistence Ukrajiny s Ruskem a další výlučně bezpečnostních záruk, protože ne všichni jsou ochotni usednout za jeden stůl s Ruskem.

Pak podle zdrojů deníku nastoupila v bilaterálních jednáních pauza.

Britský premiér navštívil Kyjev 9. dubna. Ukrajinska pravda připomněla, že o týden dříve vedoucí ukrajinské delegace na jednáních s Rusy Davyd Arachamija odhadl, že schůzka prezidentů obou zemí by se mohla uskutečnit v nejbližší době v Istanbulu či Ankaře. O dva dny poději, 4. dubna, Zelenskyj prohlásil, že čím déle bude Rusko odkládat setkání prezidentů, tím bude pro Rusko hůře.

(14:20, původní zpráva) Ukrajina se musí přiblížit Evropské unii brzkým získáním postavení kandidáta na členství. Účastníkům dnešní dárcovské konference ve Varšavě to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který se připojil přes videospojení. Nestačí podle něj sliby a perspektivy, nutné jsou praktické kroky. Za Česko se konference účastní ministr zahraničí Jan Lipavský.

Sjednocená Evropa může být silnou odpovědí na ruskou agresi, míní Zelenskyj. „Členství Ukrajiny v Evropské unii musí být absolutní skutečností. Nestačí sliby a perspektivy, ale praktické kroky. Vím, že jsme na tyto kroky připraveni, a vy to víte též,“ řekl prezident země, která už od konce února čelí ruské agresi.

Konferenci dnes ve Varšavě spolupořádají Polsko a Švédsko, účastní se též předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či předseda Evropské rady Charles Michel.

Kyjev požádal o členství v EU krátce poté, co 24. února na Ukrajinu zaútočila ruská vojska. Žádost nyní zkoumá Evropská komise. Podle dřívějšího vyjádření zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihora Žovkvy Kyjev předpokládá, že status kandidátské země Ukrajina získá na summitu EU 23. či 24. června.

Ukrajina podle Zelenského už nyní připravuje rozsáhlý plán poválečné obnovy. „Potřebujeme strategický mezinárodní podpůrný plán pro Ukrajinu, který bude analogický k Marshallovu plánu,“ poznamenal. Americký Marshallův plán pomohl obnovit západní Evropu po druhé světové válce.

"Ukraine's membership in the EU must be an absolute reality, not just promises or prospects, but practical steps. I know that we are ready for these steps, and you know it," @ZelenskyyUa said at the high-level International Donor Conference on Ukraine in Warsaw. ️

— UkraineWorld (@ukraine_world) May 5, 2022

„Bude to investice do stability celé střední a východní Evropy. Agresor bude vědět, že neprolomí sílu Evropy a všech svobodných zemí,“ uvedl Zelenskyj. Investice musí být rychlé a dostatečné, aby se miliony uprchlých Ukrajinců mohly vrátit domů, dodal.

„Brutalita ruské agrese šokuje svět,“ řekla šéfka Evropské komise Von der Leyenová i s ohledem na svou nedávnou návštěvu Kyjeva a Buče, kde byly povražděny stovky civilistů. „Rusko páchá válečné zločiny na každodenní bázi,“ uvedla.

Evropská unie může Ukrajině podle Von der Leyenové pomoci svou ekonomickou silou. A to jak sankcemi, tak finanční podporou. Na dnešní dárcovské konferenci přislíbila za Evropskou komisi dalších 200 milionů eur (zhruba 4,92 miliardy korun) na pomoc vnitřně vysídleným Ukrajincům.