Česko může mít nejhorší vládu v novodobých dějinách. Již brzy...

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Tomáš Chalupa

Do podzimních parlamentních voleb zbývá ještě více než půl roku a tak by se mohlo zdát, že je na nějaké přesvědčivé prognózy ještě brzy. Ovšem hřiště se zdá už nějakou dobu stabilní, pozice jednotlivých aktérů se postupně vyjasňují, takže leccos už odhadnout lze. Jak by vypadal jeden z nejčernějších a současně ne úplně nepravděpodobný scénář letošních voleb?

Podaří se komunistům konečně dostat se z politického ghetta?

Podaří se komunistům konečně dostat se z politického ghetta?,zdroj: Yan Renelt / MAFRA / Profimedia

Vycházíme z hlavní premisy, že volby vyhraje Andrej Babiš a jeho hnutí. Nemusí se nám to líbit, můžeme ve skrytu duše doufat, že vše ještě dopadne nějak jinak, ale pokud se na věc podíváme z čistě racionálního hlediska, žádná jiná alternativa se zatím nerýsuje.

Samozřejmě existuje čistě teoretická možnost, že třeba nějaký radikální muslim vyhodí do vzduchu pražské letiště a díky tomu zvítězí nová strana Martina Konvičky, ale pokud odmyslíme podobné nepředvídatelné a vysoce nepravděpodobné události, Babiš by to musel opravdu hodně zbabrat, aby nevyhrál.

Druhá jistá věc je, že Hradě bude stále ještě sedět Miloš Zeman. Ani kvůli polyfunkční neuropatii, ani cukrovce se předčasně mandátu nevzdá. A jisté také je, že Zeman velmi rád jmenuje jako prvního sestavením vládní koalice právě Babiše, s nimž si notuje den ze dne víc a víc.

Třetí (takřka jistá) věc je, že pravice to na žádný velký úspěch ve volbách nedotáhne, alespoň to tak zatím vypadá. Rozhodně ne takový, aby ODS, TOP09 a KDU-ČSL/STAN mohly sestavovat vládu. Je celkem jedno, kolik kdo bude mít procent, jestli ODS dosáhne na pěkných 11 a topka bude mít spásných 5,2 procenta nebo třeba osm. Pravicové strany v součtu samy nadpoloviční většinu s největší pravděpodobností nedají.

U TOP 09 navíc příliš nehrozí, že by se chtěla podílet na Babišově vládě. Její šéf Miroslav Kalousek to explicitně vyloučil. ODS by musela popřít samu sebe, aby o tom vůbec uvažovala, nicméně v poslední době se objevují spekulace, že ODS a ANO spolu jednají, byť to obě strany zatím oficiálně popírají. První místopředsedkyně modrých Alexandra Udženija se navíc nechala slyšet, že ODS nevstoupí do vlády, která nezruší elektronickou evidenci tržeb. Jak moc jsou vrátka ke spolupráci těchto dvou subjektů otevřená, je zatím nejasné.

Nebezpečné známosti

Největší nejasnosti zatím panují kolem koalice KDU-ČSL/STAN. Toto uskupení udělalo mimořádně riskantní krok, kdy vytvořením koalice dvou subjektů zvedlo svou hranici pro vstup do parlamentu na 10 procent. Ani politologové nedokážou odhadnout, jestli jim tenhle kalkul vyjde, risk je to každopádně obrovský.

Pokud však uskupení dosáhne na oněch deset procent, bude jedním z horkých aspirantů na vstup do vlády a významným jazýčkem na vahách. Babiš by o spolupráci s křesťanskými demokraty a starosty jistě zájem měl, otázkou ovšem je, jestli by to opětoval předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Už si dobře vyzkoušel, jaké to je mít Babiše za kolegu, a nevypadá, že by to pro něj byla zrovna příjemná zkušenost. Představa, že má Babiše nikoliv za partnera, ale za šéfa kabinetu, ho jistě nenaplní žádnou velkou radostí.

Na druhou stranu lidovci jsou známí tím, že jsou v jakékoliv vládě. Bělobrádek odmítl spolupráci s ANO dopředu vyloučit, když použil klasickou formulaci, že o koalicích se vyjednává až po volbách.

Jak lidovci/STAN nakonec dopadnou, jestli u nich převáží chuť vládnout nebo se budou Babiše štítit, je jedna z hlavních otázek letošních voleb. Koalicí lidovců a starostů by vstup do vlády s Babišem mohl vnitřně otřást, zdaleka ne všichni jejich členové by chtěli dělat stafáž přeměně republiky na firmu.

(Bez)nadějné vyhlídky ČSSD

Téměř s jistotou se však naopak dá říct, že ČSSD volby nevyhraje, skončí v nejlepším případě druhá. Šéf sociálních demokratů Bohuslav Sobotka se nechal slyšet, že by do vlády s Babišem znovu nešel, pokud by v ní jeho strana neměla hlavní slovo a byla menším partnerem, tedy pokud by se současné role vyměnily a Babiš by byl premiérem.

To ovšem nemusí nutně znamenat, že by ČSSD byla s takovým postojem ze hry. Po prohraných volbách se může Sobotkova situace výrazně zhoršit. Pokud se židle pod současným šéfem ČSSD otřese, možná pak bude stačit, aby Zeman v koordinaci s Babišem dali najevo, že by rádi viděli v čele sociální demokracie někoho flexibilnějšího, s kým se dá jednat.

Lidový dům se jen hemží potencionálními nástupci Sobotky, kteří čekají na svou příležitost, aby se svého dosavadního šéfa zbavili a ovládli sice poraženou, ale stále ještě významnou sociální demokracii.

Namátkou třeba Jiří Zimola nebo Jeroným Tejc by se jistě příliš nerozpakovali a do vlády s Babišem by šli. U straníků a voličů by pak byli ještě za hrdiny, kteří přes drtivou porážku zajistili straně účast ve vládě a samozřejmě, ve které se samozřejmě ujmou kontrolní role nad oligarchou Babišem. Berme tedy za pravděpodobné, že by se ČSSD vlády nakonec účastnila, ovšem musela by napřed vyměnit předsedu.

Komunisté jako jistota

A poslední jistotou jsou komunisté. Jejich volební preference jsou stabilní už celá léta, jejich volební výsledky také nikdy příliš nepřekvapí, takže lze předpokládat, že to s nimi i letos dopadne tak, jako vždycky. Tentokrát však na komunisty čeká možná historická chvíle. ČSSD považuje Bohumínské usnesení za vyhaslé a otevírá si pomalu dveře ke spolupráci s KSČM i na vládní úrovni. Ostatně v krajích to už dělá celá léta, takže proč to nezkusit i ve vládě.

Horší je to s Babišem, který tradičně mění názor podle potřeby. Ještě loni v září tvrdil, že vyjednávat o vládě bude se všemi stranami včetně KSČM a jestli se někomu komunisté nelíbí, tak je měl dávno zakázat. O pouhý den později však zcela otočil a oznámil, že kategoricky vylučuje spolupráci s komunisty na vládní úrovni.

Názorový vývoj u předsedy hnutí ANO je dynamický a těžko předvídatelný. Zajímavá je ovšem Babišova obava, že se proti němu po volbách všichni spojí. Jak takové variantě zabránit?

Pokud by se do parlamentu nedostala dvojkoalice KDU-ČSL a STAN, pak bude situace pro Babiše složitá. Je možné, že ČSSD a ANO dosáhnou na takové výsledky, že by složily dvoubarevnou koalici. Obě strany by ale opravdu musely zabodovat a dostat se na svá maxima.

Nejčernější scénář

Pokud by se to nepovedlo, potřebovaly by ještě třetího do party. Bez lidovců a topky jsou na výběr už jen ODS a komunisté. Co by za vstup do vlády musel Babiš slíbit ODS, zatím není jasné. Zrušení EET by byl asi jen jedním z bodů, ale i ten by Babiš těžko plnil. Komunisté by nejspíš naopak nechtěli nic, byli by rádi, že po 27 letech opustí své opoziční ghetto.

Prezident Zeman by byl takové vládě jistě velmi nakloněn, Babiš by se konečně stal premiérem, ČSSD i přes porážku byla dál vládní stranou a KSČM, jak už bylo řečeno, oslavila historický úspěch.

Názor členů ANO by asi nebyl problém, hnutí si tradičně myslí totéž, co předseda. Babiš, jak už bylo řečeno, mění názor ze dne na den, na jednom názorovém veletoči navíc už nesejde. Problém může být trochu s programovým prohlášením, protože co s takovým požadavkem komunistů na vystoupení ČR z NATO a podobně, ale kde je vůle tam je cesta a pragmatický přístup a flexibilita vyjednavačů jistě nakonec najdou nějaké schůdné řešení.

Výsledkem takové situace může být, že Babiš se svou monolitickou stranou vytvoří koalici s rozklíženými a demoralizovanými sociálními demokraty a komunisty, kteří i po 27 letech stále vzývají stalinismus. To je zřejmě nejhorší scénář, který může nastat. A přitom zdaleka není nereálný.

Nemusí být nejhůř

Podívejme se, jaké jsou další alternativy. S trochou štěstí by se snad mohla u moci udržet současná podoba vlády jen s tím rozdílem, že by nejsilnější stranou bylo ANO, druzí sociální demokraté a třetí lidovci/STAN. To by byla jistě menší katastrofa, než varianta s komunisty.

Nebo se ukáže, že ODS skutečně hodí přes palubu všechny své dosavadní výroky a nakonec se k Babišovi přidá. Záminkou může být právě snaha udržet mimo vládu komunisty. Voličům se vysvětlí, že se ODS obětuje, bude Babiše přísně hlídat a kontrolovat, a za čtyři roky ho třeba přemluví i k tomu, aby přestal šikanovat živnostníky. Vyloučit se to tedy rozhodně nedá.

Pak už jsou tu samé utopické scénáře, že se třeba spojí pravicové strany s ČSSD a vytvoří duhovou koalici (to by ovšem musely být jejich volební zisky opravdu enormní) nebo že se na poslední chvíli prosadí nějaké nové subjekty, jako třeba zelení či piráti a pořádně zamíchají kartami.

Nic tomu však v tuto chvíli nenasvědčuje, volební průzkumy dlouhodobě ukazují, že do parlamentu pronikne jen šest výše zmíněných stran (některé dokonce říkají, že jen pět). Nebo se strany prostě nedohodnou a budou nové volby, ale to by situaci nejspíš nijak neřešilo.

Je nepochybné, že tyto volby budou opravdu přelomové a hrát se bude o hodně. Dá se předpokládat, že pokud má vzniknout nějaká stabilní koalice, budou muset alespoň někteří aktéři pozměnit své současné kategorické postoje. Jak se to bude líbit voličům, to je po volbách už většinou tak trochu jedno.

Tagy: ČSSD ODS Česko domácí KDU-ČSL Parlamentní volby hnutí Ano česká politika Starostové a nezávislí STAN

Zdroje: Vlastní