Střety s policií vypukly poté, co indické síly 8. července dopadly a zabily Burhana Wáního, jednoho z velitelů teroristické skupiny Hizbul Mudžahedín. Přestože Wánímu bylo teprve 22 let, stačil se stát prioritním cílem indické policie a tajných služeb – za několik let působení na sociálních sítích se mu podařilo oslovit rekordní množství nespokojené kašmírské mládeže, s nimiž komunikoval prostřednictvím pravidelných videí na sítích Facebook a WhatsApp.

"Wání si uvědomoval důležitost sociálních médií zrovna v Kašmíru, kde panuje velmi vysoká nezaměstnanost mládeže," vysvětluje Gareth Price z londýnského think tanku Chatham House.

Díky masivnímu rozšíření dostupnosti mobilního internetu se Wání stal hrdinou mladých lidí i v jinak zapadlejších horských oblastech. Svoje příznivce vyzýval k odporu proti indické "okupaci", jak je situace v indické části Kašmíru separatisty nazývána, a podle expertů také on velkým dílem přispěl ke stupňující se radikalizaci kašmírské mládeže.

Žádným videem se mu ale nepodařilo ovlivnit situaci v regionu tolik, jako svou vlastní smrtí. Wáního zakázaný pohřeb přilákal neuvěřitelných 200 tisíc lidí ze všech koutů indického Kašmíru a obřad se zvrhl do násilných potyček s policií. Od té doby střety pokračují nepřetržitě a doplňují je pokusy o stávky, blokády a ozbrojené útoky.

Odříznuti od světa

Úřady indického státu Džammú a Kašmír odpověděly prakticky kompletním odtržením regionu od světa. Byla odpojena telefonní a mobilní i pevná internetová síť, uvalen zákaz denního i nočního vycházení a na klíčových bodech armáda a policie rozmístily kontroly. Dokonce přestaly vycházet noviny, přestala vysílat nejméně jedna kabelová televize a sídla nejdůležitějších regionálních médií byla v průběhu víkendu prohledána policejními silami.

Rozmístění indičtí policisté a vojáci odpovídají na protesty neobvykle brutálním způsobem, pravděpodobně včetně ostré střelby a opakovaným nasazováním nebezpečných vzduchových pistolí, způsobujích mnohdy u zasažených úplnou ztrátu vidění.

Indická strana svou brutalitu omlouvá tím, že údajně stojí proti teroristům a separatistům inspirovaným radikálními skupinami typu tzv. Islámského státu a tvrdí, že se snaží zabránit rozšíření islamizace jako v Evropě.

Část protestujících naopak tvrdí, že jejich problém souvisí s pokračující okupací podporovanou skoro milionem rozmístěných indických vojáků a soustavnou ekonomickou marginalizací muslimů, jimž jsou vedle toho v demokratické Indii upírána rovná politická práva a právo na sebeurčení. Vadí jim také časté mimosoudní popravy údajných extrémistů, jako byla právě ta Burhanova.

Utlačovaní muslimové a fašizující Indové

S touto kritikou se ztotožňuje muslimská politická elita, například Omar Abdulláh, bývalý ministerský předseda státu Džammú a Kašmír a člen mocného klanu Abdulláhů, napsal na Twitteru: "Dejte na mě – Burhanova schopnost rekrutovat militanty z hrobu bude nesrovnatelně vyšší než cokoli, než čeho mohl kdy dosáhnout přes sociální média."

Další část protestujících Kašmířanů ovšem používá islamistickou rétoriku a vnímá celý střet náboženským prizmatem. Protesty jsou navíc jako už tradičně silně přiživovány ze sousedního Pákistánu, jenž by měl nejraději celý většinově muslimský Kašmír pod kontrolou.

V Pákistánu je Kašmír klíčovou politickou otázkou a samozřejmě se stal tématem regionálních voleb do sousedního pákistánského regionu. Zástupci pákistánských militantních skupin neváhali volat po vyzbrojení protestujících a zbývajících rebelů v indickém Kašmíru, což by znamenalo obnovení celonárodní strategie z devadesátých let a ostatně možná stále potají probíhá.

Stabilitě v regionu na druhé straně nepomáhá fakt, že v Indii právě vládne silně nacionalistická Indická lidová strana navázaná na fašizující hinduistické milice, jimž se dlouhodobě daří přiživovat napětí mezi hinduisty a dalšími menšiny po celé zemi.

Návrat nejhorších časů

Současná krizová situace každopádně připomíná návrat do nejhorších dob tzv. kašmírského povstání, které v plné síle započalo v roce 1989 a vyvrcholilo na konci 90. let s několika desítkami tisíc mrtvých na obou stranách včetně mnoha civilistů. Bylo to období plné nejen násilných protestů, stávek a demonstrací, ale také masakrů příslušníků nenáviděné hinduistické menšiny, atentátů a bombových útoků namířených zdaleka nejen proti represivním složkám.

Nová, mladá generace inspirovaná lidmi jako je Burhan Wání a zároveň špatnými podmínkami k životu, je náchylnější než kdy dřív k tomu, aby se připojila k donedávna upadajícím separatistickým nebo přímo teroristickým skupinám a vrátila indický Kašmír do období neustávajícího chaosu a krveprolití. Dosavadní odpověď indických úřadů tomu jenom nahrává.