Aféra kolem zaměstnávání srbských pracovníků v zemi pod Tatrami vypukla po článcích srbských medií o pracovních podmínkách Srbů na Slovensku. Bratislava v reakci uskutečnila kontroly v pracovních agenturách.

"Problém nastal v tom - a potvrdily to rovněž inspekce slovenských orgánů- , že některé agentury dočasného zaměstnávání nejenže obcházejí zákon, ale dokonce falšují dokumenty, které souvisejí se zaměstnáváním občanů Srbské republiky na Slovensku. Občané Srbské republiky byli podvedeni, jsou zde nelegálně a pracovali na Slovensku bez sociálního pojištění," řekl Richter.

Podle slovenského ministra jen jedna z prověřovaných agentur zprostředkovala zaměstnání 680 Srbům na Slovensku tak, že v Maďarsku, kde si založila pobočku, zfalšovala dokumenty.

Právě prostřednictvím zahraničních poboček se sídlem ve státech EU, ze kterých pak formálně vysílají pracovníky na Slovensko již v rámci unijního volného pohybu osob, se agentury snaží podle Richtera obcházet přísnější podmínky k podnikání na Slovensku. Richter uvedl, že Srbové byli zaměstnáni například ve slovenské továrně výrobce elektroniky Samsung a u jejích dodavatelů.

"Náš pracovník neví, kde, u koho a za kolik bude pracovat. Nemají sociální ani důchodové pojištění," řekl na tiskové konferenci Vulin. Dodal, že Srbsko chce ve spolupráci s unijními státy dosáhnout toho, aby odcházející srbští pracovníci měli předem informace o místě a podmínkách práce.

Na Slovensku legálně pracuje 5800 Srbů, zaměstnání našli také v automobilovém průmyslu. V Srbsku, které není členem EU, žije početná slovenská komunita, jejíž příslušníci mají mnohem jednodušší podmínky při hledání práce na Slovensku než obyvatelé jiných zemí mimo EU.

Firmy na Slovensku si již delší dobu stěžují na nedostatek kvalifikované pracovní síly, byť nezaměstnanost na Slovensku je dlouhodobě nad průměrem EU. Slovenské podniky si pomáhají angažováním pracovní síly ze zahraničí a zaměstnávají nejvíce cizinců od globální ekonomické krize.