Lidstvo možná stojí před okamžikem, který by přepsal učebnice dějin i vědecké myšlení. Nebo také ne – záleží, koho se zeptáte. Napětí mezi optimismem a skeptickým realismem nyní vyústilo v neobvyklou a stále více sledovanou sázku mezi dvěma výraznými osobnostmi současné vědy. Harvardský astronom Avi Loeb přijal výzvu Michaela Shermera, zakladatele časopisu Skeptic, který se rozhodl vsadit tisíc dolarů na to, že do konce roku 2030 nedojde k žádnému potvrzenému objevu mimozemské inteligence.

Nejde o domluvu nad kafem, ale o oficiálně zaregistrovanou sázku v rámci programu Long Bets nadace Long Now. Ta je známá důrazem na dlouhodobé myšlení – ostatně staví gigantické hodiny, které mají tikat deset tisíc let. Sázka tedy není jen experimentem dvou vědců, ale součástí tradice, která spojuje břitkou intelektuální soutěživost s filantropií.

Pravidla jsou jasná: do 31. prosince 2030 musí alespoň dvě z následujících institucí – NASA, Národní vědecká nadace a Americká astronomická společnost – potvrdit, že byl učiněn objev mimozemské inteligence. Ta může být odhalena prostřednictvím neidentifikovaných vzdušných jevů, mezihvězdného objektu identifikovaného jako technologický artefakt nebo biologické formy života nepozemského původu nalezené na Zemi. Pokud se nic takového nestane, vítězem bude Shermer. Peníze poputují do Galileo Project Foundation, která se věnuje právě hledání anomálních jevů a možných mimozemských technologií.

Harvardský astronom Avi Loebzdroj: Profimedia.cz

Shermer staví své přesvědčení na dlouhých letech zkoumání neúspěšných předpovědí ufologů. Od začátku devadesátých let sledoval stovky tvrzení o blížících se odhaleních, z nichž žádné nebylo podloženo ověřitelnými daty. Tvrdí, že před Kongresem i v médiích se opakovaně objevují lidé, kteří s jistotou hovoří o kontaktech s mimozemšťany, ale když jsou vyzváni, aby předložili skutečné důkazy, začnou argumentovat utajením, státním tajemstvím nebo údajnými hrozbami. Sázku vnímá jako způsob, jak učinit diskusi přesnější. Chce, aby lidé, kteří tvrdí, že odhalení mimozemšťanů je na spadnutí, byli ochotni vsadit své peníze stejně jako svá slova.

Optimismus Aviho Loeba a anomálie 3I/ATLAS

Avi Loeb vidí situaci úplně jinak. Tvrdí, že skutečné vědecké pátrání po technologických artefaktech mimozemského původu začalo teprve nedávno a že svět vstoupil do nové fáze astronomických možností. Významnou roli v jeho uvažování hraje objekt 3I/ATLAS – mezihvězdná kometa objevená v roce 2025, která podle něj vykazuje několik znepokojivých anomálií. Zmínit lze výraznou negravitační akceleraci, jež se nedá dobře vysvětlit běžnými fyzikálními modely, nebo neobvykle kolimované výtrysky plynu, které vytvářejí symetrický tvar X.

Z těchto jevů někteří vidí jen komplikovanou kometární dynamiku, Loeb však tvrdí, že je třeba zůstat otevřený i jiným vysvětlením. Podle něj není absurdní představa, že vesmír může obsahovat artefakty starších civilizací. Vychází z jednoduché statistiky: v Mléčné dráze existují miliardy planet podobných Zemi a většina z nich je mnohem starší než naše Sluneční soustava. Pokud měly dost času na vývoj, nemusíme být první inteligentní druh, který má technologii schopnou cest mezi hvězdami. Loeb dokonce říká, že je ochoten se vsadit, že inteligentních civilizací bylo ve vesmíru mnoho – a některé z nich mohly zanechat stopy, které lze dnes detekovat.

Kometa 3I/ATLASzdroj: Profimedia.cz

Za klíčový moment označuje blížící se průlet komety 3I/ATLAS kolem Země 19. prosince 2025. Právě tehdy bude možné získat důležitá spektrální a vizuální data, která by mohla potvrdit či vyvrátit některé nejasnosti kolem jejího chování. V jedné ze svých úvah dokonce připustil, že by objekt mohl u Jupiteru zanechat sondy nebo fragmenty. Podle něj by takový nález definitivně změnil náš pohled na vesmír.

Loeb přitom zdůrazňuje, že optimismus je někdy výhodou – může vést k větší snaze hledat, a tím i k lepším výsledkům. Tvrdí, že pokud se lidstvo bude aktivně snažit a nebude předem zavírat dveře před možností mimozemského původu některých jevů, může nakonec objevit něco, co změní celé naše chápání reality.

Shermer kontruje, že i kdyby Loeb prohrál, neznamená to, že vesmír je pustý. Jen to podle něj ukáže, že je třeba nadále postupovat opatrně, nepodlehnout přání otcem myšlenky a držet se ověřitelných dat. Loebova výhra by naopak znamenala největší vědecký průlom v dějinách – potvrzení, že nejsme sami.

Ať už dopadne sázka jakkoli, jedno je jisté: další roky budou v oblasti výzkumu mimozemské inteligence mimořádně napínavé. Pokud objevíme jen jediný skutečný artefakt, budeme muset přehodnotit náš pohled na lidstvo, naši historii i budoucnost. Pokud ne, bude to znamenat, že cesta k pravdě je delší, než jsme si mysleli – a že hledání musí pokračovat.