Člen Rady vlády pro zdravotní rizika a vedoucí Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MESES) to dnes řekl v rozhovoru pro Radiožurnál. Za nejdůležitější v současné době považuje sekvenaci vzorků pro zjišťování nových mutací, zejména po návratu lidí z ciziny. Rozhodně se podle něj vyplatí, stejně jako plošné testování.

„V době, kdy byl nedostatek vakcín, jsme na prodloužení intervalu tlačili. Tam bylo naprosto nutné, aby se jedna dávka dostala k co největšímu množství lidí a zachránila životy. Což se stalo,“ řekl Smejkal.

U očkovacích látek Pfizer/BioNTech, která tvoří asi tři čtvrtiny podaných vakcín, a Moderna ministerstvo zdravotnictví přistoupilo k prodloužení intervalu na konci března. Do té doby se očkovalo Pfizerem po 21 dnech a Modernou po 28 dnech. Nyní je to v obou případech po 42 dnech. U látky AstraZeneca zůstalo podání druhého termínu po 90 dnech.

Jak se bránit mutacím

Vláda před necelými dvěma týdny rozhodla, že jako prokázání bezinfekčnosti stačí kromě negativního testu nebo prodělání nemoci v posledním půlroce také 22 dní po první dávce. „Riziko je, že virus velmi rád zmutuje v době, kdy naráží na nedostatečně chráněnou populaci a to je i ta jedna dávka,“ uvedl Smejkal.

V současné době je podle něj nejdůležitější sekvenace pozitivních vzorků pro odhalování nových mutací. Mezinárodní úzus je podle něj takto podrobněji zkoumat asi deset procent vzorků. Vláda na to schválila 161 milionů korun, počítá se zhruba 4000 vzorky měsíčně. Podle dat Státního zdravotního ústavu jich bylo letos do 21. května, tedy za necelých pět měsíců, jen asi 2100.

„Je to drahé, ale je to dobrá investice. Stejně jako testování,“ uvedl Smejkal. Při srovnání s následky šíření mutací je to podle něj neporovnatelné. Testování stojí řádově miliony, několik dní lockdownu pak miliardy korun. Podle MeSES se plošné preventivní testy, například ve firmách, nemají hradit z veřejného zdravotního pojištění, ale přímo z rozpočtu. Smejkal ale nečeká, že by v době ustupující epidemie k takové změně ještě došlo.

Varoval také před prosazováním výsledků testů na protilátky po prodělaném covidu-19 k prokázání bezinfekčnosti na stejné úrovni jako očkování nebo negativní test. Lidé, kteří byli pozitivně testovaní, mají ochrannou lhůtu půl roku, ti, kteří test neabsolvovali se ani testem na protilátky prokázat nemohou. Prosazují to někteří poslanci napříč politickým spektrem.

„Hodně se to přehání, je to trochu zavádějící,“ řekl Smejkal. Podle něj laboratoře měří protilátky v různých jednotkách, takže se nedají porovnávat. Imunita je podle něj navíc dost individuální a i protilátky klesají u každého jinak. Roli v nákaze nebo vážnosti průběhu navíc hraje i imunita buněčná.