Parlament uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. O držiteli ceny rozhodl Sassoli spolu s předsedy parlamentních politických skupin. Ocenění je spojeno s odměnou ve výši 50 000 eur (asi 1,3 milionu korun).

"Chtěl bych pogratulovat představitelům běloruské opozice za jejich odvahu, odolnost a neústupnost, které každý den ukazují při obraně svobody myšlení a projevu," řekl na plenární schůzi europarlamentu v Bruselu Sassoli.

Europoslanci se podle něj jednomyslně shodují na podpoře požadavků Lukašenkových oponentů, kteří již od srpnových zmanipulovaných voleb trvají na vypsání nového a demokratického hlasování a vyzývají režim k ukončení násilností.

"EU znovu odsuzuje násilí a vyzývá běloruské úřady, aby propustily všechny zadržené a zapojily se do otevřeného národního dialogu," uvedl po vyhlášení ceny předseda Evropské rady Charles Michel. Unijní státy Lukašenka neuznávají za prezidenta a chystají se jeho jméno přidat na seznam zatím čtyř desítek činitelů potrestaných za volební manipulace a násilné potlačování protestů.

"Není to osobní ocenění, je to ocenění, které patří běloruskému lidu," uvedla vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která jedná s politiky v Dánsku. "Nikým bych bez běloruského lidu nebyla. A stejně tak by nebyl běloruský lid schopen se sjednotit a pokračovat v boji, kdyby neměl svého vůdce," dodala. Podle ní je ocenění mimo jiné signálem, že evropským sousedům není boj Bělorusů za lidská práva lhostejný.

Dalšími kandidáty na cenu byli arcibiskup Nadžíb Michael Músá z iráckého Mosulu a ekologičtí aktivisté z Hondurasu v čele se zavražděnou obhájkyní lidských práv Bertou Cáceresovou. Běloruská opozice reprezentovaná Lukašenkovou volební soupeřkou Svjatlanou Cichanouskou a dalšími osobnostmi působícími doma i v exilu však měla podporu trojice nejsilnějších parlamentních skupin. Mezi prvními navrhla její nominaci česká lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, se svou iniciativou pak přišly i kluby socialistů a liberálů.

"Občanský aktivismus a odvážný vzdor Bělorusů vůči brutálnímu režimu nám připomíná, že boj za lidská práva a základní svobody na evropském kontinentu ještě neskončil a vyžaduje naši jednotnou pozornost a podporu," komentoval udělení ceny litevský liberální europoslanec Petras Auštrevičius, který je v EP zpravodajem pro otázky Běloruska.

Mezi laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostal ujgurský akademik Ilham Tohti.

Vedení Evropského parlamentu minulý měsíc formálně vyloučilo barmskou vůdkyni Aun Schan Su Ťij z komunity nositelů Sacharovovy ceny. Politička, která ocenění získala v roce 1990 za boj za demokracii ve své zemi, podle europarlamentu dostatečně nebrání násilnému útlaku menšinového etnika muslimských Rohingů. Samotnou cenu parlament pětasedmdesátileté Su Ťij neodebere.