Hospodářským novinám to v rozhovoru řekl ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun. Rusové podle něj s předstihem věděli, že Česko má důkazy o zapojení jejich tajných agentů do explozí muničních skladů v roce 2014.

„Jednoznačně vidíme zvýšenou aktivitu různých proruských sociálních sítí, dezinformací a zkreslených interpretací faktů. Dokonce to bylo vidět s předstihem, než došlo k vlastnímu oznámení toho případu. Takže Rusové na to zjevně byli připravení a přizpůsobili tomu svou strategii,“ řekl HN Beroun.

Kybernetický prostor je podle Berouna odrazem běžného života a společnosti. Odehrávají se v něm rizika či konflikty, která se odrážejí v reálném světě. „Někdy je to dokonce indikátor toho, co se teprve bude dít. Často jde o úvodní fázi událostí, k nimž dojde ve společenském a politickém životě,“ zmínil.

„Obecně se k Vrběticím nechci vyjadřovat. Je to případ, který se zpracovává trestněprávně a zpravodajské služby se k tomu snaží sehnat co nejvíc informací. Když tyto dva procesy běží souběžně, tak je velmi citlivé se k tomu vyjadřovat, aby vyšetřování zůstalo objektivní a probíhalo utajeným způsobem,“ řekl listu Beroun.

Vicepremiér Hamáček chtěl podle serveru Seznam Zprávy při své neuskutečněné dubnové cestě do Moskvy vyměnit informace související s útokem na muniční sklady ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Hamáček to popírá. Část opozice jej vyzvala k demisi, Hamáčka naopak podpořili nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman či velvyslanec ČR v Moskvě Vítězslav Pivoňka.

Sněmovna o případu začala v utajeném režimu jednat v úterý odpoledne za účasti šéfů tajných služeb či Pavla Zemana. Debatu poslanci nedokončili. Kdy bude pokračovat, není jasné.

Jan Beroun stojí v čele vojenského zpravodajství od roku 2014. V minulosti absolvoval Akademii americké FBI, působil u kriminální policie, pracoval pro z Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). Loni na podzim ho prezident Miloš Zeman jmenoval generálmajorem.