Evropská unie obnovení letů mezi Moskvou a Tbilisi kritizovala; „sedmadvacítka“ v reakci na vpád ruských vojsk na Ukrajinu uzavřela své nebe pro ruská letadla.

„Toto poslední rozhodnutí gruzínských úřadů vyvolává obavy, pokud jde o cestu Gruzie do EU,“ uvedl před novináři mluvčí šéfa unijní diplomacie Peter Stano.

K obnovení přímého leteckého spojení dochází v době výrazného oteplení vztahů mezi Ruskem a Gruzií, mezi nimiž nejsou formální diplomatické styky od doby, kdy Rusové v srpnu 2008 v krátké válce porazili gruzínské síly. Tbilisi se v posledních měsících snaží sblížení s velkým sousedem vyvažovat s aspiracemi na vstup do EU, napsala agentura Reuters. Připomněla, že Gruzií letos v březnu otřásly protesty poté, co se zákonodárci rozhodli přijmout zákon o „zahraničních agentech“ v ruském stylu, namířený proti nevládním organizacím částečně financovaným ze zahraničí. Brusel označil předlohu za neslučitelnou s členstvím v EU a návrh zákona byl později stažen.

V pondělí se aerolinky Azimut staly první ruskou leteckou společností, která získala povolení nabízet přímé letecké spojení z Moskvy do gruzínské metropole Tbilisi s denní frekvencí. Z rezervačního systému letecké společnosti vyplývá, že první let se uskuteční v pátek.

Gruzínský Úřad pro civilní letectví sdělil, že aerolinky Azimut nepodléhají unijním sankcím, a mohou tedy do bývalé sovětské republiky na jižním Kavkaze létat.

V pondělí vstoupil v platnost dekret ruského prezidenta Vladimira Putina, který povoluje obnovení přímých letů a návštěvy Gruzínců v Rusku bez víz. V Rusku žijí statisíce Gruzínců a mnozí toto rozhodnutí uvítali. Prozápadní gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová ale označila Putinův krok za provokaci a opakovaně varovala před snahou Ruska rozšířit v bývalé sovětské republice svůj vliv.

Moskva stále podporuje separatisty v Jižní Osetii a v Abcházii, kteří se s ruskou pomocí odtrhli od Gruzie. V těchto oblastech Rusko rozmístilo vlastní síly, zatímco Gruzie provincie pokládá za okupovaná území.