Dnes je neděle 22. prosince 2024., Svátek má Šimon
Počasí dnes 1°C Slabé sněžení

Rozhodnutí stát se vegetariány není na nás, ale na našich genech, naznačuje studie

Rozhodnutí stát se vegetariány není na nás, ale na našich genech, naznačuje studie
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Lidé se stanou vegetariány nejčastěji z ekologických, náboženských či kulturních důvodů. Některé z nich ale maso i přes oddanost jejich „ideologiím“ stále přitahuje. Nejen zdraví, ale i naše stravování totiž podle vědců ovlivňuje genetika.

Lidé bojující za práva zvířat a udržitelnost často sami maso jedí a čelí kritice za pokrytectví. Podle nové studie amerických vědců za to ale nemohou. Alespoň přímo ne, skutečnými viníky jsou prý jejich geny. „V tuto chvíli můžeme říci, že genetika hraje významnou roli ve vegetariánství a že někteří lidé mohou mít pro vegetariánskou stravu vhodnější dispozice než jiní,“ cituje televize CNN hlavního autora studie Nabeela Yaseena ze Severozápadní univerzity.

Kromě náboženských a kulturních důvodů patří mezi faktory, které strávníky k vegetariánství vedou, zdravotní, ekologické a morální pohnutky. Nejeden z takových vegetariánů ale v rámci studie podle Yaseena přiznal, že si občas maso dá. „Naznačuje to, že mnozí lidé, kteří by chtěli být vegetariány, toho nejsou schopni, a naše údaje naznačují, že genetika je přinejmenším zčásti tím důvodem,“ řekl expert.

Studie byla publikovaná v časopise PLOS ONE. Vědci srovnali údaje více než pěti tisíců zapřisáhlých vegetariánů s daty od více než 300 tisíců „všežravců“ z britské biobanky. Studie sledovala, zda tito jedinci jedli, nebo nejedli v posledním roce maso.

Genetika versus pevná vůle

Vědci identifikovali tři geny spojené s vegetariánstvím a dalších 31 potenciálně souvisejících genů. Vegetariáni měli podle analýzy větší pravděpodobnost různých variací těchto genů než osoby konzumující maso.

Několik těchto genů souvisí s metabolismem lipidů. Rostliny i maso se v množství obsažených lipidů liší. „Předpokládáme, že to může mít co do činění s metabolismem lipidů, k prozkoumání této hypotézy ale potřebujeme více důkazů,“ přiznal Yaseen.

Expert na výživu a genetiku José Ordovás, který se na studii nepodílel, poukázal na některé její limity. Všichni účastníci byli podle něj bílé pleti, což Yaseen vysvětloval snahou zabránit zkreslení výsledků. To však bránilo tomu, aby byla data použitelná pro celou populaci, domnívá se Ordovás. Jedním dechem však dodal, že ačkoli neposkytla práce žádné jasné odpovědi, představuje důležitý pohled na výživu.

A co tento pohled znamená pro vegetariány, kteří se pro tento způsob stravování rozhodli z morálních či náboženských důvodů? Yaseen uklidnil, že genetický a enviromentální vliv na snahu stát se vegetariánem se bude lišit člověk od člověka, píše list The National. Svou roli v tom jistě sehraje i pevná vůle. Co je však důležité – tyto genetické informace by mohly v budoucnu sloužit k doporučení správné diety „na míru“.

Zdroje: