Americký úřad pro potraviny a výživu při ministerstvu zemědělství (USDA-FNS) vydal 3. září 1981 nové předpisy, jejichž cílem bylo vyhovět nutričním požadavkům na školní obědy. Směrnice vlastně byla míněna dobře: Obecně se měly snížit porce a místo masa se měla nabízet ve větší míře alternativa v podobě tofu, jogurtů, sýra cottage nebo oříšků. Až potud by bylo vše v pořádku, potíž ovšem byla v tom, že podle směrnic se dochucovadla měla považovat za zeleninu.

Konkrétně například omáčku z kyselých okurek (pickle relish) prý lze pokládat za porci okurek a polévková lžíce rajského protlaku měla odpovídat půl deci rajčatové šťávy.

Ne že by Američané byli nějací extra příznivci zdravé výživy, ale tohle na ně bylo přece jen už příliš silné kafe. Odpor veřejnosti přinutil (tou dobou víceméně ještě čerstvého) prezidenta Ronalda Reagana, aby tyto předpisy 25. září zrušil - tedy ani ne po měsíci.

Ne každý ale uznal porážku. Tak třeba tehdejší poradce ministra zemědělství James Johnson se zapsal do dějin nesmrtelnou hláškou, když se snažil vysvětlit, že došlo k nedorozumění. Kečup sám o sobě prý není klasifikován jako zelenina - pouze kečup v kombinaci s dalšími potravinami. A jakými potravinami? zeptal se jeden novinář. “S hranolky nebo hamburgery,” zněla odpověď. Ještě štěstí, že se nikdo nezeptal třeba na koblihy. Třeba by se dověděl, že jde v podstatě o obilovinu.

A že by se za velkou louží z tohoto průšvihu poučili? Moc ne. V roce 2011 Kongres odkýval zákon, z něhož (samozřejmě mimo jiné) nepřímo vyplývá, že pizzu se dvěma polévkovými lžícemi rajčatového protlaku můžeme považovat za zeleninu.

Doba, kdy se podíl bezmasých jídel řešil tak nějak ve stylu „aby se vlk nažral a koza zůstala celá“, je ale už dávno pryč. Vegetariánství a veganství se stalo trendem a životním stylem mnoha lidí, v jistém smyslu možná i módou a snahou udělat něco pro naši modrou, nikoliv zelenou planetu.

Bezmasá jídla na univerzitách a ve volkswagenu

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC) v roce 2019 ve své zprávě doporučil zaměřit se ve stravování více na luštěniny, ovoce a zeleninu. Snížení spotřeby masa má přispět k omezení množství metanu, který při trávení produkují hospodářská zvířata a který se rovněž podílí na skleníkovém efektu, a přispívá tak ke změně klimatu.

V poslední době jdou v tomto ohledu do jisté míry příkladem v sousedním Německu. Podle průzkumu z roku 2019 je mezi posluchači berlínských vysokých škol 14 procent veganů a 33 procent vegetariánů. Od nového školního roku proto budou tři desítky menz a kaváren čtyř berlínských univerzit nabízet téměř výhradně vegetariánská a veganská jídla. Maso a ryby budou dohromady tvořit pouze čtyři procenta nabídky pokrmů.

Velký poprask vyvolalo oznámení, že výhradně vegetariánská jídla bude nabízet i kantýna v hlavní budově centrály německého koncernu Volkswagen ve Wolfsburgu. Zaměstnanci, kteří to bez masa a tradičního currywurstu nevydrží, na něj ale budou moci chodit do jiných jídelen. Volkswagen se tak chce prezentovat jako firma, které velmi záleží na ochraně životního prostředí. Ano, jde o týž Volkswagen, který před pár lety vyvolal obrovský skandál, když pomocí podvodného softwaru manipuloval s měřením emisí.