Čínský prezident zase konstatoval, že vzájemná důvěra mezi dvojicí mocností se stále prohlubuje. Zároveň si pochvaloval, že se s Putinem za uplynulých deset let sešel už 42krát, díky čemuž je pojí hluboké přátelství.

Ruský prezident už předtím během svého vystoupení na summitu Sia a jeho plán nové Hedvábné stezky ocenil a vyjádřil přesvědčení, že svět sblíží a že Rusko může hrát klíčovou roli při oživení této historické trasy.

„Rusko a Čína, stejně jako většina zemí světa, sdílejí touhu po rovnocenné, vzájemně výhodné spolupráci s cílem dosáhnout všeobecného udržitelného a dlouhodobého hospodářského pokroku a sociálního blahobytu při respektování civilizační rozmanitosti a práva každého státu na vlastní model rozvoje,“ prohlásil mimo jiné Putin, před jehož projevem z místnosti odešli někteří představitelé evropských zemí.

Putin přijal pozvání vietnamského prezidenta k návštěvě Vietnamu

Putin přijal pozvání vietnamské hlavy státu Vo Van Thuonga k návštěvě Vietnamu. Státníci se setkali v čínské metropoli Pekingu na okraj summitu.

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal letos v březnu na Putina zatykač v souvislosti s deportacemi ukrajinských dětí do Ruska. Vietnam, stejně jako Čína, ale není signatářem Římského statutu, na jehož základě Mezinárodní trestní soud vznikl, takže povinnost Putina zatknout nemá.

Hanoj patří mezi nejbližší partnery Moskvy v Asii. Ruský a vietnamský prezident se na své schůzce dohodli na prohloubení spolupráce mezi oběma zeměmi v oblasti obchodu, bezpečnosti či obrany, napsala vietnamská státní média. Zhruba 80 procent vietnamského zbrojního arzenálu pochází z Ruska a Hanoj s Moskvou jednají o možných nových zbrojních dohodách.

Žádné praktické přípravy na návštěvu zatím neprobíhají, protože ještě nebylo stanoveno datum možné návštěvy. Putin rovněž pozval Vo Van Thuonga do Moskvy.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 cestuje Putin do zahraničí zřídka. Jeho první letošní zahraniční cestou byla tento měsíc návštěva Kyrgyzstánu, kde se zúčastnil summitu postsovětského Společenství nezávislých států. Ani Kyrgyzstán dosud neratifikoval zakládající smlouvu ICC.

Vietnam se snaží o vyváženou zahraniční politiku. Minulý měsíc navštívil Hanoj americký prezident Joe Biden a obě země podepsaly dohodu o posílení vzájemných vztahů. Také se Spojenými státy jedná Hanoj o možných dodávkách zbraní. Letos by mohl Vietnam hostit i čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.

Putin byl v Číně v doprovodu důstojníků s jaderným kufříkem

Vladimir Putin byl v Pekingu v doprovodu důstojníků ruských námořních sil nesoucích kufřík, který obsahuje tajné kódy nezbytné pro odpálení ruských jaderných zbraní, všimli si novináři. Plyne to ze záběrů pořízených poté, co se šéf Kremlu setkal se Si Ťin-pchingem a mířil na další schůzku.

„Jsou jisté kufříky, bez kterých se žádná Putinova cesta neobejde,“ uvedl korespondent ruské tiskové agentury RIA Novosti ve svém příspěvku na Telegramu pod videonahrávkou. Na té je zachycený ruský prezident obklopený členy ochranky, za ním pak kráčejí dva příslušníci ruského námořnictva v uniformě, z nichž každý má v ruce kufřík. Kamera následně zabere jeden z kufříků detailně.

Takzvaný „jaderný kufřík“ je zařízení, v němž jsou uloženy kódy ke spuštění jaderných zbraní. Těmito kódy v Rusku vždy disponují nejvyšší političtí a vojenští činitelé země. Prostřednictvím zařízení má také prezident možnost spojit se s velením ruských strategických jaderných sil.

Přístroj má kromě hlavy státu také ministr obrany Sergej Šojgu a pravděpodobně i náčelník generálního štábu Valerij Gerassimov.

Obdobným kufříkem k autorizaci použití jaderných zbraní disponuje také americký prezident Joe Biden. Americkému kufříku se říká „fotbal“, ruskému „Čeget“ – podle hory v severním Kavkazu.

Válka na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo invazí do sousední země v únoru loňského roku, zvýšila napětí mezi Moskvou a Washingtonem na nejvyšší úroveň za několik desítek let.

Ruská Duma schválila odstoupení od ruské ratifikace jaderné smlouvy

Státní Duma, dolní komora ruského parlamentu, dnes schválila ve druhém a následně i konečném třetím čtení návrh zákona o odstoupení od ratifikace Smlouvy o úplném zákazu jaderných zkoušek (CTBT). Předseda Dumy Vjačeslav Volodin dříve prohlásil, že Rusko zruší svou ratifikaci CTBT kvůli podle něj nezodpovědnému přístupu Spojených států ke globální bezpečnosti. USA smlouvu podepsaly, ale neratifikovaly.

Pro schválení návrhu zákona dnes hlasovalo 412 z celkových 450 poslanců, nikdo se nezdržel hlasování ani nebyl proti. Prvním čtením prošel návrh stejným poměrem hlasů v úterý. O tom, že by se Rusko mohlo účasti na CTBT vzdát, hovořil začátkem měsíce prezident Putin. Po jeho očekávaném podpisu vstoupí norma v platnost.

Ruští představitelé tvrdí, že se zrušením ratifikace smlouvy přizpůsobují postoji USA a k jaderné zkoušce by se země uchýlila jen tehdy, pokud by tak učinily Spojené státy. Zároveň někteří ruští bezpečnostní experti a politici prohlásili, že Rusko by mělo jadernou bombu otestovat jako varování Západu.

Zatímco Sovětský svaz provedl poslední jaderný test v roce 1990 a USA o dva roky později, postsovětské Rusko se k jadernému testu dosud neuchýlilo. Do roku 1996, kdy CTBT spatřila světlo světa, různé země provedly přes 2000 jaderných testů, z nich více než 1000 USA a přes 700 SSSR.