Rakouské návrhy, o nichž se Spiegel zmiňuje, pocházejí už z července, ale z částí z nich Vídeň počítá i nadále. Na velký odpor však narazily v Německu, kde je místní ministerstvo zahraničí vedené sociálním demokratem Heiko Maasem označilo v interní komunikaci za "tendenčně formulované". Zcela podle něj zpochybňují integrační schopnost cizinců a hovoří o nich v souladu s předsudky o špatně vzdělaných mladých mužích, kteří se dopouštějí trestných činů.

V přepracované verzi návrhu Vídeň sice pozměnila rétoriku, zůstaly v něm ale z německé strany "problematické požadavky" na stanovení celoevropské horní hranice pro příjem uprchlíků nebo centra k vracení odmítnutých žadatelů o azyl ve třetích zemích.

Na rozdíl od německého ministerstva zahraničí mají návrhy podle všeho podporu u zdejšího ministerstva vnitra. Jeho šéf Horst Seehofer (CSU) po zářijovém jednání se svým rakouským protějškem Herbertem Kicklem konstatoval, že v této oblasti podporuje Vídeň ve všem, o co v rámci předsednictví EU usiluje.

Babišovi vadí náklady

Tusk chce během čtvrteční schůzky v Rakousku, které právě předsedá Radě EU, slyšet¨názor premiérů a prezidentů zemí EU na posilování pobřežní a pohraniční stráže a také, zda by členské státy měly věc probrat a schválit jako prioritní. Českou republiku bude v Salcburku zastupovat premiér Andrej Babiš, který se k návrhu komise staví skepticky, především kvůli souvisejícím vysokým finančním nákladům.

"Vnitřní bezpečnost je částečně závislá na správně řízené vnější hranici, kde jsou zastavováni ti, kdo představují jasnou hrozbu, či nemají právo na vstup," upozorní podle diplomatů Tusk unijní prezidenty a premiéry.

Junkcerova komise s návrhem na posílení stráže přišla ve snaze výrazně posílit ochranu vnější hranice evropského bloku. Návrh předpokládá, že stráž bude moci pomáhat členské zemi s ochranou její vnější hranice a její členové budou podléhat orgánům státu, kde budou působit.

Problém návratu islamistů zpět do EU

Pohraničníci budou moci kontrolovat totožnost příchozích, hlídkovat, řešit případy nelegálních přechodů, ale i pomáhat při rychlejším provádění rozhodnutí o návratech těch, kdo nebudou mít na pobyt v unii právo. V první fázi by měly členy stráže krátkodobě či dlouhodobě vysílat členské země, cílem je ale vlastní vycvičený personál.

Součástí diskusí v Salcburku by měly být i možnosti silnější policejní a soudní spolupráce. Cílem je zlepšení možností pro boj nejen s převaděči a pašeráky lidí, ale třeba i s takzvanými "zahraničními bojovníky", tedy lidmi z evropských zemí, kteří působili například v řadách organizace Islámský stát (IS) a nyní se snaží vrátit zpět do EU.

Čtvrteční summit v Salcburku je neformální schůzkou, kterou hostí nynější rakouské předsednictví unie. Kromě bezpečnosti, migrace a souvisejících témat by měli šéfové států a vlád ve středu u večeře diskutovat například o vývoji jednání kolem odchodu Británie z EU. Vyloučeno není, že se vzhledem k zatím malému posunu v jednáních domluví na mimořádném "brexitovém" summitu v listopadu.