Zdanit církve, až zčernají

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Zdanění finančních náhrad církvím vzbuzuje pochybnosti. Piráti chtějí, aby vznikla analýza, která doloží případné pochybení ve výpočtu náhrad. Otázka je, zda je vůbec možné je vyčíslit. A lze odhadnout, jak se k této věci postaví ústavní soud?

Jakub Michálek

Jakub Michálek,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Dolní komora se na nynější schůzi chystá ve druhém čtení projednat novelu zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, která zdaňuje finanční náhrady církvím. Poslanecký klub Pirátů vyzval vládu, aby poslancům a veřejnosti předložila podrobnou odbornou analýzu, která "transparentně doloží vyčíslení výše paušální finanční náhrady podle zákona o vyrovnání s církvemi ve vztahu k hodnotě majetku, který církvím nebyl vydán". Podle Pirátů nejsou bez této analýzy splněny podmínky pro projednání novely na plénu sněmovny.

Piráti tak učinili poté, co vyvolalo pozdvižení, že předseda poslaneckého klubu Pirátů a místopředseda ústavně právního výboru Jakub Michálek hlasoval pro usnesení, kterým výbor doporučil sněmovně novelu schválit, ale s posunutím účinnosti o rok na 1. 1. 2020, aby ústavní soud měl čas případně posoudit její ústavnost. Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík se na rozdíl od Michálka hlasování zdržel.

Poslanecký klub Pirátů se odkazuje na to, že podle právních analýz, které si ústavně právní výbor nechal vypracovat veřejnými vysokými školami, musí být změna finanční náhrady podložena "zásadními a konkrétními důvody", aby byla v souladu s ústavním pořádkem. Piráti proto chtějí, aby vláda doložila, zda a případně jak ke konkrétním a závažným pochybením ve výpočtu finanční náhrady církvím došlo.

Samotnému Michálkovi se nelíbí, že paušální finanční náhrada církvím byla stanovena na 59 miliard korun bez toho, aby existovala reálná, podrobná a přezkoumatelná analýza toho, kolik církvím náleží za nevydaný majetek.

Předseda poslaneckého klubu Pirátů na svém facebookovém profilu zmínil ústavního experta Marka Antoše, který ve své právní analýze pro ústavně právní výbor zdůraznil: "Snížení vyplacené náhrady ze strany státu by bylo v rozporu s legitimním očekáváním a muselo by být zdůvodněno zvlášť závažnými důvody (např. [...] zjištění konkrétních a závažných pochybení při výpočtu finanční náhrady apod.)".

Právě to v minulosti opakovaně tvrdil Andrej Babiš, když říkal, že finanční náhrady církvím byly předražené asi o 54 miliard, už ale nevysvětlil, jak na to přišel a z čeho přesně vychází. Premiér tak mimo jiné zdůvodnil, proč vláda podpořila zmíněnou novelu, kterou navrhli poslanci a poslankyně za KSČM.

Nedokonalost podkladových i tržních dat

V celé debatě o výši náhrad a jejich výpočtu spočívá hlavní potíž v tom, že není jasné, zda jde vůbec o záležitosti, které jsou přezkoumatelné, a zda je tudíž možné určit, jestli při jejich výpočtu došlo ke konkrétním a závažným pochybením. Velmi pravděpodobně nelze říct, zda náhrady byly či nebyly předražené, protože se jednalo o politické rozhodnutí, které už z principu přezkoumatelné není, podobně jako rozhodnutí o tom, jak vysoká bude například minimální mzda.

Ústavní soud ve svém rozhodnutí, ve kterém se církevními restitucemi zabýval a uznal je jako platné a v souladu s ústavou, konstatoval, že "finanční náhrady nestojí a ani nemusí stát na ryze ekonomickém a matematickém základě".

Podle soudu by toho ostatně bylo obtížné dosáhnout i z důvodu, že by pak měly například zahrnovat i náhradu za užívání státem odňatých nemovitostí za dobu od jejich odnětí, případně alespoň za dobu protiústavní nečinnosti zákonodárce. Ústavní soud proto uvedl, že není nic protiústavního na tom, že zákonodárce stanovil výši náhrady kombinovaným způsobem a vyšel z více faktorů.

Soud se také odkazuje na zprávu společnosti Ernst & Young, s. r. o., s názvem Kvalitativní komentář algoritmu užitého ze strany církví a náboženských společností pro odhad hodnoty zabaveného církevního majetku z 8. října 2008, jejíž závěr říká: "Statistický algoritmus, využívající průměrné ceny, je racionální vzhledem k nedokonalosti podkladových i tržních dat za podmínek omezeného času pro zpracování ocenění majetku".

Revidovat rozhodnutí předchozích generací

Těžko čekat, že ústavní soud najednou obrátí a uzná nějaká závažná pochybení při výpočtu finančních náhrad církvím, jak uvádí Marek Antoš. Muselo by jednak jít o pochybení, která soud dříve při svém posuzování zanedbal, zároveň by však musel zcela změnit svůj náhled na to, zda lze finanční náhrady vůbec posuzovat čistě ekonomicky a matematicky.

Michálek po jednání ústavně právního výboru uvedl, že je sice důležité respektovat právní jistotu, ale zároveň podle něj nelze vyloučit právo budoucích generací, aby aspoň částečně revidovaly rozhodnutí těch předchozích. To se však bohužel čas od času stává. Když se vaši rodiče domluví se sousedem, kterému vytopili byt, že mu zaplatí jeho rekonstrukci, těžko můžete revidovat jejich rozhodnutí, kdy mu dali více peněz, než kolik bylo nutné, a vy jste měli o to menší dědictví.

Stát se zavázal vyplácet náhrady církvím v určité výši postupně formou splátek. Kdyby danou částku vyplatil naráz, nikdo by se asi neodvážil chtít od církví část peněz zpátky formou zdanění. Protože velká část peněz ještě vyplacena nebyla, přestože se k tomu stát zavázal, jsou ve hře úvahy zatížit nevyplacené náhrady daní, a tím celou částku snížit, takže by církve ve výsledku dostaly méně.

Stavební spoření a solární elektrárny

Tuhle argumentaci potvrzuje i nález ústavního soudu z roku 2010 k dodatečnému zdanění státní podpory stavebního spoření, které soud zrušil. Poukázal na to, že dotčeným účastníkům stavebního spoření už vznikl individualizovaný právní nárok na státní podporu za rok 2010 v určité výši, protože v průběhu roku splnili všechny zákonem stanovené podmínky, a zdanění by podporu snížilo, takže by narušilo jejich legitimní očekávání. Soud také dodal, že není rozhodující, že v daný okamžik ještě nedošlo k poukázání stanovené částky ze strany státu či k jejímu vyplacení stavební spořitelnou.

Případ zdanění státní podpory stavebního spoření má tak blíž k navrhovanému zdanění finančních náhrad církvím, než ke zdanění elektřiny ze solárních elektráren, k němuž zdanění církevních náhrad přirovnávají Piráti a které ústavní soud v roce 2011 nezrušil s argumentem, že zdanění se týkalo elektřiny vyrobené až po nabytí účinnosti zákona. Jinak řečeno výrobci elektřiny nemohli mít nárok na podporu vztahující se k elektřině, která ještě neexistovala. Daný nárok tak nebyl individualizovaný, jako v případě státní podpory stavebního spoření či finančních náhrad církvím.

Bez ohledu na to, jak moc s církevními restitucemi nesouhlasíme, je zřejmé, že z právního hlediska zdanění finančních náhrad v pořádku není. Ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o zneužití moci státu. Kdyby byl na jeho místě někdo jiný, nemohl by si svůj závazek snížit zdaněním.

Vést debatu o tom, zda finanční náhrady byly nebo nebyly nastavené správně, je tak už pozdě. Čas o tom diskutovat byl před tím, než zákon o finančním vyrovnání s církvemi prošel parlamentem. V této fázi všem, kteří jsou s náhradami nespokojení, zbývá jediné: potrestat strany, které pro ně hlasovaly, a nedávat jim hlas ve volbách.

Tagy: Česko církve církevní restituce domácí KSČM Ústavní soud katolická církev solární elektrárny Česká pirátská strana česká vláda česká politika Poslanecká sněmovna ČR stavební spoření

Zdroje: Vlastní