Dnes je pondělí 6. února 2023., Svátek má Vanda
Počasí dnes -8°C Oblačno

Aktualizováno: Putin vyhlásil v okupovaných ukrajinských oblastech stanné právo

Aktualizováno: Putin vyhlásil v okupovaných ukrajinských oblastech stanné právo
Vladimir Putin na zasedání bezpečnostní rady | zdroj: Profimedia

Ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil stanné právo ve čtyřech ukrajinských oblastech, které Moskva anektovala. Na dnešním zasedání bezpečnostní rady oznámil, že podepsal dekret o vyhlášení stanného práva ve „čtyřech nových oblastech Ruska“, jak Moskva nazývá okupovaná ukrajinská území, na která si činí nároky. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak odmítl Putinův krok jako pokus o legalizaci „drancování majetku“ Ukrajinců a uvedl, že pro Kyjev se nic nemění.

Putin neupřesnil, jaké kroky budou v rámci stanného práva podniknuty, ale uvedl, že jeho příkaz platí od čtvrtka. Návrhy zákonů naznačují, že může zahrnovat omezení cestování a veřejných shromáždění, přísnější cenzuru nebo širší pravomoci pro donucovací orgány. Prezidentský výnos nařizuje vytvoření sil územní obrany ve čtyřech ukrajinských regionech, kterých se týká. Z Putinova dekretu rovněž vyplývá že opatření, která předpokládá stanné právo, mohu být zavedena i v Rusku.

Šéf Kremlu dnes také podepsal dekret, který omezuje vstup do ruských regionů sousedících s Ukrajinou - týká se Krasnodarského kraje, dále Belgorodské, Brjanské, Voroněžské, Kurské a Rostovské oblasti. Kromě nich se týká ukrajinského poloostrova Krym včetně Sevastopolu, které Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Putin rovněž udělil mimořádné pravomoci šéfům všech ruských regionů. Podle Reuters jim mají umožnit chránit kriticky důležitá zařízení, udržovat veřejný pořádek a zvýšit výrobu na podporu „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi do sousední země.

V televizním vystoupení před členy bezpečnostní rady Putin dále pověřil vládu, aby zřídila zvláštní koordinační radu pod vedením premiéra Michaila Mišustina, která bude spolupracovat s ruskými regiony na posílení válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.

Dekrety následně schválila Rada federace, horní komora ruského parlamentu. Schválení Radou federace bylo již předem považováno za formalitu.

Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že jednou z obav v souvislosti s eventuálním zavedením stanného práva v Rusku je možnost uzavření hranic. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov po Putinově vystoupení na bezpečnostní radě uvedl, že uzavírání hranic se neplánuje.

„Zavedení ‘stanného práva’ na územích okupovaných Ruskou federací by mělo být považováno pouze za psudolegalizaci drancování majetku Ukrajinců,“ reagoval poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak na twitteru. Pro Ukrajinu se podle něj nic nemění, ukrajinské síly budou pokračovat v osvobozování ukrajinských území, které jsou nyní okupované Ruskem.

Ruský prezident na konci září při slavnostním projevu v Kremlu označil čtyři částečně okupované ukrajinské oblasti za ruské území. Zábor Chersonské, Záporožské, Doněcké a Luhanské oblasti posléze schválil ruský parlament a ústavní soud. Prakticky celý svět tento nejnovější pokus Ruska o připojení dalšího ukrajinského území neuznává.

Podle agentury Reuters dnešní Putinův krok působí jako snaha upevnit ruskou pozici ve čtyřech částečně okupovaných ukrajinských regionech a jde o nejnovější eskalaci konfliktu. Tyto kroky mají Rusku pomoci čelit sérii porážek od začátku září. Důsledky války pocítí na vlastní kůži více obyvatel Ruska, kteří se už nyní potýkají s částečnou mobilizací vyhlášenou minulý měsíc, dodal Reuters. Kreml vyhlásil stanné právo ve stejný den, kdy proruské okupační úřady v Chersonské oblasti informovaly, že zahájily evakuaci civilistů z Chersonu před blížící se ukrajinskou protiofenzivou.

Putin nařídil vyplácet zmobilizovaným vojákům nejméně 195 000 rublů měsíčně

Prezident Putin podepsal nařízení o bezpodmínečném dodržování termínů a výše výplat vojákům povolaným v rámci částečné mobilizace. Plat má podle Putina činit nejméně 195 000 rublů měsíčně (asi 78 000 Kč). Rusko 24. února vojensky napadlo Ukrajinu. Agresivní válku, kterou proti sousední zemi vede, nazývá „speciální vojenskou operací“.

Putin nařídil „částečnou mobilizaci“ minulý měsíc a vzápětí z Ruska uprchly nebo se o to pokusily statisíce Rusů v branném věku. V médiích se mezitím objevily zprávy o úmrtích čerstvě zmobilizovaných vojáků, a to buď ještě v ruských posádkách, anebo na Ukrajině, kam první vojáci dorazili bez jakéhokoliv výcviku.

„Dnes jsem podepsal nařízení o bezpodmínečném dodržování termínů a výše výplat. Připomínám, že mají činit nejméně 195 000 rublů za kalendářní měsíc. Zvlášť zdůrazním, že zahrnují i období přípravy a výcviku,“ řekl Putin během zasedání bezpečnostní rady.

V nařízení, zveřejněném na webu Kremlu, se praví, že ministerstvům obrany a financí se ukládá, aby stanovily výši peněžního příspěvku a dalších plateb občanům povolaným k vojenské službě za mobilizace, a to na základě minimální zaručené výše nejméně 195 000 rublů za kalendářní měsíc od zařazení do seznamů vojenské jednotky, včetně období výcviku. Splnit toto nařízení mají ministerstva k 1. listopadu.

Prezident také prohlásil, že zmobilizovaní vojáci musí být vybaveni vším potřebným. „Chci zdůraznit, že jsme pyšní na každého, kdo nastupuje vojenskou službu, plní svou povinnost při obraně vlasti. Naši vojáci, ať by plnili jakékoliv úkoly, musí být vybaveni vším nezbytným,“ řekl prezident. To podle něj platí i ohledně vybavení kasáren, životních podmínek, výstroje, jídla a zdravotní péče. „Máme všechny možnosti pro to, abychom vyřešili vznikající problémy - a ty se vyskytují - na soudobé úrovni hodné naší země,“ prohlásil šéf státu.

Putin patrně narážel na informace z médií, že v mnoha případech si zmobilizovaní vojáci museli opatřit i životně důležité vybavení, například neprůstřelné vesty, anebo balíčky první pomoci, na vlastní náklady, anebo jim je kupovali příbuzní.

Putin také nařídil šéfům regionů, aby se spolu s dobrovolníky a společenskými organizacemi postarali o všemožnou pomoc příbuzným zmobilizovaných vojáků. 

Ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu jsou podle šéfky EK čirý teror

Za projevy čirého teroru dnes označila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ruské útoky na civilní infrastrukturu na Ukrajině. Je podle ní zcela zjevné, že ruská armáda se dopouští válečných zločinů. Šéfka unijní exekutivy při jednání Evropského parlamentu ve Štrasburku zároveň zopakovala, že Evropská unie bude Kyjev dál podporovat.

„Cílené útoky na civilní infrastrukturu s jasným úmyslem připravit muže, ženy a děti o vodu, elektřinu a teplo... to jsou akty čirého teroru,“ řekla von der Leyenová v projevu před europoslanci. „Mezinárodní řád hovoří velmi jasně: Jsou to válečné zločiny,“ uvedla.

Von der Leyenová reagovala na nejnovější vývoj, kdy Rusko, které zaznamenává neúspěchy na válečné frontě, vede kampaň útoků proti civilním cílům, zejména proti energetické infrastruktuře ukrajinských měst. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo za poslední týden zničeno 30 procent ukrajinských elektráren, což má za následek „masivní“ výpadky proudu.

Podle von der Leyenové musí EU vytrvat a pokračovat v podpoře Kyjeva. Další vojenskou, finanční a humanitární pomoc slíbil také český ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek, který dnes v parlamentu zastupoval české předsednictví v Radě EU. Uvedl, že lídři zemí EU na summitu tento týden vyzvou k rychlému uvolnění zbývajících tří miliard eur (74 miliard Kč) z devítimiliardové podpory, kterou unie Ukrajině slíbila na jaře.

Ruská válka a její důsledky budou opět hlavním tématem Evropské rady, která v Bruselu zasedá ve čtvrtek a v pátek. Podle pracovní verze závěrů schůzky, kterou má ČTK k dispozici, by mohli lídři také vyzvat unijní instituce k přípravě systematičtější podpory Ukrajiny.

Evropská komise už podle některých médií na této otázce pracuje a chystá plán, který by příští rok přinášel do ukrajinského rozpočtu asi 1,5 miliardy eur měsíčně. Tím by EU dorovnala výši podpory, kterou plánuje Kyjevu poskytovat Washington. Podle webu Politico se nicméně v Bruselu stále diskutuje o celkové výši finanční pomoci i o tom, jak velkou část z ní by Kyjev musel unii splatit. 

EU spustí sankce proti Íránu za dodávky dronů, které Rusko používá na Ukrajině

Státy Evropské unie se dnes shodly na uvalení sankcí na íránské činitele a subjekty odpovědné za výrobu a dodávky dronů, které Rusko využívá ve válce proti Ukrajině. ČTK to sdělily diplomatické zdroje. Sankce jednomyslně podpořili velvyslanci unijních zemí a ve čtvrtek by je měly státy schválit formálně. Evropský blok podle dřívějšího vyjádření mluvčí unijní diplomacie shromáždil „dostatečné důkazy“ o tom, že na Rusko na Ukrajině využívá íránské drony, které vybuchují po zasažení cíle.

Většina unijních ministrů zahraničí již na pondělním zasedání v Lucemburku prosazovala rychlé uvalení sankcí, některé státy však chtěly před schválením tohoto kroku nezvratné důkazy. Podle mluvčí unijní diplomacie Nabily Massraliové přikročila Rada EU k „jasné, rychlé a důrazné unijní odpovědi“ poté, co evropský blok tyto důkazy shromáždil. Při pondělním setkání ministrů podle ní panovala „široce sdílená politická shoda“, že sedmadvacítka musí na vývoj reagovat rychle.

Podle informací ČTK se sankce vztahují celkem na 12 jedinců a firem. Mezi potrestanými je trojice íránských generálů včetně činitele Revolučních gard, který dohlíží na program výroby dronů. Terčem postihů je také výrobce dronů Shahed Aviation Industries. Potrestaným lidem i firmám EU zmrazí majetek na svém území a zakáže cesty do členských zemí.

V posledních dnech se množily zprávy, že Rusko při útocích na Ukrajině využívá drony íránské výroby. Podle některých zdrojů jich Teherán ruské armádě dodal stovky. Moskva tvrdí, že používá pouze ruské zbraně, televize CNN nicméně v nové reportáži ukazuje íránský letoun sestřelený nad Ukrajinou.

Podle médií se EU chystá reagovat individuálními sankcemi. Web Politico dnes psal o postizích zaměřených na pět jednotlivců a tři společnosti. Podle zpravodaje televize Deutsche Welle má být terčem také výrobce dronů Shahed Aviation Industries.

Příprava nových postihů přichází bezprostředně poté, co EU uvalila sankce na 11 íránských činitelů a čtyři instituce včetně mravnostní policie, a to za jejich podíl na smrti 22leté Mahsy Amíníové a brutální potlačování následných protestů v Íránu. 

Zdroje: