Ne,opravdu nejde o žádný PR vtípek. Jde o skutečný „Dassai Moon Project“, jehož cílem je dokázat, že i v beztíži může kvasit nejen věda, ale i kultura. Japonci chtějí na oběžné dráze zkusit, co s tradičním nápojem udělá mikrogravitace, a kdo ví — možná jednou budou astronauti připíjet na Měsíci přímo na zdraví celé planety.

Magazín

Město, kde se lidé mačkají jako sardinky: leží v nebesky krásné, ale drsné Zemi tisíce ostrovů

Co se chystá: první saké mezi hvězdami

Japonský Dassai Moon Project míří na oběžnou dráhu s cílem, který by se ještě před pár lety zdál spíš poetickým sci-fi scénářem než vědeckým experimentem. V první fázi se do vesmíru vydá miniaturizované pivovarnické zařízení, které zvládne řízenou fermentaci rýže v podmínkách beztíže. A spolu s ním také suroviny, bez nichž by žádné saké nemohlo vzniknout – vyhlášená rýže Yamada Nishiki, sušený koji, speciální kvasinky a voda, která tvoří srdce nápoje i symbol čistoty japonské kultury.

Start, který píše historii

Den D je zatím naplánován na 21. října 2025. Raketa H3 číslo 7 odstartuje z japonského ostrova Tanegashima, domova moderního kosmodromu, odkud se zásobovací člun HTV-X vydá směrem k Mezinárodní vesmírné stanici. Uvnitř nákladního prostoru bude nejen sofistikované zařízení pro fermentaci, ale i příslib budoucnosti, kde tradiční japonský nápoj dostane svůj první vesmírný domov.

Kvas, který vzdoruje gravitaci

Jakmile zařízení dorazí do modulu „Kibo“ na International Space Station (ISS), začne samotný experiment. Kvasicí jednotka bude simulovat měsíční gravitaci, tedy přibližně jednu šestinu zemské. Jde o zásadní moment: vědci i technologové z JAXA chtějí zjistit, jak se v takto nízké gravitaci chovají kvasinky, jak se mění průběh fermentace a jak se v tekutině rozptylují mikrobublinky, které dávají saké jeho typickou jemnost a vůni.

zdroj: Freepik.com

Proč právě saké? Protože i vesmír potřebuje duši

Věda má ráda čísla, Japonci mají rádi příběhy. A právě tam, kde se potkává rýžové zrno s hvězdným prachem, začíná nová kapitola lidské fantazie. Proč právě saké? Odpověď je překvapivě praktická i poetická zároveň.

Magazín

Tohle uvidíme jen jednou za život! Kometa Lemmon se blíží k Zemi a rozzáří říjnovou oblohu

Nápoj, který se dá vzít s sebou na Měsíc

Saké je lehčí, skladnější a surovinově nenáročné – stačí rýže, voda, koji a trocha trpělivosti. Na rozdíl od vína nevyžaduje hrozny, které potřebují půdu, slunce a vinici. Rýži lze pěstovat i v kontrolovaném prostředí lunární základny a na rozdíl od vinné révy se dá regenerovat rychleji.Pro Japonce je navíc rýže symbolem života, úrody a duchovní rovnováhy. Takže když se mluví o kolonizaci Měsíce, saké je logickým i kulturním pokračováním – i tam, kde už pole nahradí prach a hvězdy.

Fermentace jako tanec mikrosvěta

Výroba saké je alchymie, která spojuje vědu s intuicí. Jde o unikátní proces paralelní vícečetné fermentace, kdy se škroby rozkládají na cukry a ty se hned mění na alkohol  a to všechno současně, v jednom tanci mikroorganismů.

Na Zemi se tenhle proces opírá o gravitaci, která tekutinám dává směr. Ve vesmíru ale gravitace chybí. Kapky se neslévají, teplo se šíří jinak a kvasinky mohou tvořit zcela nové „hvězdné“ kolonie. Vědci z JAXA proto chtějí zjistit, jak chutná saké, které vznikne mimo Zemi – a jestli se v beztíži narodí úplně nový druh fermentace.

Magazín

Neukáznění návštěvníci Londýna hazardují se zdravím: kvůli selfie lezou přímo mezi rozzuřené jeleny!

Návrat domů  a nový začátek

Po zhruba dvou týdnech fermentace bude směs zmražená a připravena k návratu na Zemi. Polovina vzorků se použije k výrobě malého množství skutečného saké – tedy nápoje, který doslova ochutnal vesmír. Druhá polovina bude podrobena vědecké analýze, aby vědci porovnali, jak se liší mikrobiální procesy od těch pozemských.