Protipotratový zákon neprošel. Hříšné Polky budou dál 'vraždit nevinné děti'

MAGAZÍN - Magazín autor: František Kalenda

První významná prohra vlády strany Právo a spravedlnost (PiS). I takto by se dalo interpretovat čtvrteční hlasování v polském Sejmu, jímž poslanci přesvědčivě smetli ze stolu návrh na další zpřísnění potratů v zemi. Stalo se tak přes původně hlasitě deklarovanou podporu špiček PiS. Zpátečku zařadila dokonce i polská katolická církev, původně hlavní bojovník za prosazení tvrdšího postupu proti interrupcím. Pro umělé přerušení těhotenství tak v zemi bude nadále platit dosavadní legislativa z roku 1993. 

Protest v Polsku

Protest v Polsku , zdroj: Profimedia.cz

"Pozorováním společenského vývoje jsme dospěli k závěru, že tento zákon by měl opačný efekt než s jakým byl předkládán," řekl faktický vládce Polska Jarosław Kaczyński po hlasování, které dopadlo v poměru 352 ku 58 poslancům v neprospěch návrhu. "Toto není ta správná cesta, kterou se vydat."

Předseda vládní strany PiS se následně zapřísahal, že jeho strana bude "i nadále hájit lidský život", nicméně v tom bude pokračovat "dobře zváženými kroky".

Jde o ústup z původně nekompromisních pozic vůči potratům, signalizovaných už začátkem letošního roku, kdy konzervativní premiérka Beata Szydlová vyjádřila svou podporu návrhu na vlnách veřejnoprávního rozhlasu. V prvním čtení 23. září pro něj hlasovalo celkem 230 z 234 poslanců PiS, dvě třetiny z nich ale ve čtvrtek obrátily.

Katolíci a "vraždění nevinných dětí"

Podobnou změnou názoru prošly špičky vlivné katolické církve, o níž se tvrdilo, že svou loňskou podporu Právu a spravedlnosti ve volbách podmiňovala právě přijetím přísnější protipotratové legislativy.

Ještě 30. března koloval všemi kostely dopis Polské biskupské konference brojící proti "vraždění" nevinných dětí a žádající zákonodárce o zavedení absolutního zákazu potratů k výročí křtu polského knížete Měška I. roku 966.

"V tomto jubilejním roce polského přijetí křesťanství apelujeme na všechny lidi dobré vůle, na věřící i nevěřící, aby se zasadili o plnou zákonnou ochranu nenarozených životů," stojí mimo jiné v dopisu nejvyššího orgánu katolické církve v zemi.

Není to tak dávno, co polští biskupové dokonce hrozili odepřením svátostí těm politikům, kteří by vůči potratům zaujímali příliš liberální stanovisko. Těsně před středečním hlasováním ale ta samá biskupská konference vydala stanovisko, v němž podpořila zachování současného "kompromisního" stavu a zpřísnění odmítla.

Protesty mají cenu

Ze strany konzervativní vlády i stejně konzervativní církve je to zjevná reakce na masové protesty z posledních dnů a týdnů, které vyvrcholily "stávkou" desetitisíců žen, jež ve všech větších městech odmítly v pondělí 3. října přijít do zaměstnání.

Už o víkendu předtím proběhly podobně masové demonstrace přímo před budovou parlamentu ve Varšavě a sociální sítě nejen v Polsku zaplavila podpora iniciativy známé jako #CzarnyProtest ("Černý protest") – černá barva se stala symbolem nespokojených žen, naopak protipotratoví aktivisté si zvolili bílou.

Politiky muselo kromě demonstrantů v ulicích odradit také to, že i mezi v drtivé většině katolickými Poláky úplný zákaz interrupcí nepodporují tři čtvrtiny společnosti (přesněji řečeno 74 procent podle nedávného průzkumu časopisu Newsweek).

Projednávání návrhu zákona a s tím související protesty navíc na Polsko jako takové vrhalo velmi negativní světlo na mezinárodním poli, když se o něm psalo dokonce i v jinak vůči potratům striktních zemích Latinské Ameriky a o celé záležitosti vzrušeně jednali poslanci Evropského parlamentu.

Pokud by navrhovaná legislativa byla přijata, mělo by Polsko spolu s Maltou vůbec nejpřísnější protipotratový zákon v Evropě – umělé přerušení těhotenství by totiž umožňovala výlučně v případě ohrožení života matky.

Okleštěná práva žen

Součástí návrhu byl kromě toho několikaletý trest vězení jak pro lékaře, tak pro ženu. Kritici zákona upozorňovali například na to, že by žena mohla být snadno vyšetřována v případě samovolného potratu, jehož symptomy jsou od umělého přerušení těhotenství v prvních týdnech těhotenství prakticky nerozpoznatelné.

Už nyní je přitom v Polsku prakticky nemožné legálně potratit; zákon z roku 1993 to umožňuje jedině v případě ohrožení života matky, vážného poškození plodu nebo znásilnění a incestu. Oficiálních interrupcí tedy probíhá v průměru do dvou tisíc ročně, naopak roční počet nelegálních potratů doma i v zahraničí se odhaduje na sto až sto padesát tisíc.

Návrh, jenž vzbudil takovou nevůli napříč polskou společností, tedy nakonec neprošel, i když se šušká o možnosti vypracování o něco méně přísnějšího zákona, jak o to zřejmě stále stojí špičky katolické církve.

Jelikož premiérka Szydlová tvrdí, že v oblasti potratů nic předkládat nebude, mohl by se k poslancům dostat podobným způsobem jako tento návrh zákona, tedy prostřednictvím "občanské iniciativy" podepřená o nejméně sto tisíc podpisů. Ve čtvrtek zamítnutá iniciativa shromáždila takových podpisů skoro půl milionu, čímž potřebný počet hladce překonala, a její představitelé dnes hovoří o ochotě vypustit nejkontroverznější pasáž o trestní odpovědnosti žen.

Osud případného nového návrhu je v tuto chvíli nejasný a bude jistě záležet i na tom, jak se polské obyvatele podaří v budoucnosti zmobilizovat. Zatímco předchozí kontroverzní vládní projekty týkající se faktického zestátnění veřejnoprávních médií či ochromení Ústavního soudu nakonec prošly, tento formálně nevládní, leč vládou zjevně podporovaný pokus o další omezení práv žen narazil na rozhodující odpor veřejnosti.

Pro kabinet pokoušející se o jakousi "konzervativní kontrarevoluci" v mnoha oblastech lidského života je to jasná zpráva toho, kde leží hranice jeho parlamentní většiny.

Tagy: zahraničí Polsko potraty lidská práva zdraví a životní styl polská společnost děti a rodina

Zdroje: Vlastní